yamaha_mt09




BMW R nineT vs. Triumph Speed Twin: Bitva o Británii

Historie se opakuje. Německo na ostrovy už nějakou dobu útočí svým bombardérem R nineT, a protože Britové nechtějí ani tuhle bitvu prohrát, nasazují letos do segmentu klasických naháčů nové želízko v ohni. Vyrovná se nový Triumph Speed Twin s tlakem svého bavorského souputníka?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Přiznávám bez mučení – NineT mě zase dostalo. Ten motor je prostě skvělej a každá jízda na téhle motorce je zážitek. Jestli na něj máte, líbí se vám jeho vzhled a styl, jakým jde na věc, nic neřešte a běžte pro něj. Fakt nebudete litovat. Má hromadu charakteru, která začíná už startovní procedurou s klasickým zakymácením stroje, vyvážené jízdní vlastnosti, skvělý zvuk a dostatek výkonu pro 90 % životních situací. Ještě víc než mě ale letos BMW trefilo Prochyho, který se ze své lásky vypíše v další kapitole. Já bych totiž nakonec přece jen dal přednost britské novince, a teď vám trochu oklikou řeknu proč.

NineT je bez debat skvělý stroj, ten tmavý Triumph nabídne ale zcela odlišné pojetí jízdy, které mne nakonec dostalo

Peníze v tom nehrajou zas tak velkou roli, jak by se mohlo na první pohled zdát. Sto tisíc rozdíl v základu je sakra hodně a o téhle vymazlené variantě ani nemluvě. Tady se ale sluší říct, že výbavou by proti Speedovi seděla spíš verze Pure s nenastavitelnou přední vidlicí. To je potom rozdíl už jenom nějakých 7000 kaček a dost možná by se jízdní projev i víc přiblížil. Speed Twin má totiž jako základní NineT jednoduchý podvozek s přední nenastavitelnou 41mm vidlicí vpředu, dvojice zadních tlumičů na tom s rozsahem štelování není o moc lépe. Tam si upravíte jenom předpětí. Jinak je to ale moderní Triumph se vším, na co jsme zvyklí. Perfektní zpracování, krásné detaily, trubkový rám a v něm paralelní dvouválec společný všem ostatním bráškům a sestrám z řady Bonneville. V tomhle případě je dvanáctistovka naladěná na finálních 97 koní a 112 newtonmetrů. Co je ale hlavní - výrobce o jeho naladění tvrdí, že nabídne „vzrušující dodávku výkonu“. Nezbývá, než to vyzkoušet!

Prostě naháč s kulatým světlem. Víc není potřeba

Ač se tváří moderně, pořád je to klasická motorka, takže vytahuju z kapsy klíček a postaru ho zasouvám do spínačky. Ručičky analogových budíků se radostně proběhnou tam a zpátky a já mám radost, že se budu zase koukat na něco pěknýho. Dva malé displeje v dolní části to vůbec nekazí a nabízí nezbytné množství všech potřebných informací včetně zařazeného kvaltu, palivoměru, hodin nebo informaci o právě zvoleném jízdním režimu. S nimi souvisí dodávka výkonu a nastavení kontroly trakce, kterou také můžete tlačítkem vypnout. Jak krásně jednoduché. Nicméně člověka rozmazleného další letošní novinkou Scramblerem 1200, a ostatně i dalšími velkými Triumphy, může při pohledu na ovladače přepadnout lehký pocit, že se tady šetřilo. Ale není to tak. Je to klasicky dobře udělaná práce, jen prostě ty podsvícené přepínače s joystickem nastavily laťku hodně vysoko.

Kdyby k detailům takhle přistupovali i ostatní výrobci, bylo by na světě hned lépe

Trošku rozpačité je první usednutí za řídítka. Tohle že je velká dvanáctka? Zvlášť to vynikne vedle NineT, kde je všechno pořádně macaté. Speed Twin má sedátko nizoučko, celý je takový úzký a lehčí než NineT není jenom pocitově. Nějakých deset, patnáct kilo u natankovaných motorek tu hraje pro Brita. Sedlo má jinak adekvátní rozměry, je prostorné, ale řídítka by vážně širší být mohla. Docela dost svazují lokty k sobě. Nejhorší je ale nádrž. O ní se člověk totiž pořádně neopře. Testovaný kousek byl vybavený gumovými tankpady, ale ani ty to nezachrání, protože celá ergonomie vypadá tak, že vaše kolena najdou své místo pod nádrží. Když jsem si se svými 183 centimetry sednul trochu víc dozadu, už se dalo nádrž jakžtakž sevřít, menší jedinci s krátkýma nohama jsou ale bez šance. Jak moc vás to bude trápit, nemůžu říct, já mám ale rád, když jsem s motorkou pořádně propojený, můžu se o ní zapřít a díky tomu cítím, co mi říká. A nechci to jenom když jedu rychle. Jak můžete vidět na fotkách, počasí při testu nebylo úplně ideální, vzhledem k tomu, jak jsem se na Speeda těšil, stálo spíš za..... No a i v dešti motorku chcete cítit, chcete od ní mít pořádnou zpětnou vazbu a mít jistotu. Té NineT nabídlo hromadu. Pomalejší řízení s celkovou masivností stroje a jízdní pozicí, kdy mám sice nohy trochu záchodově vpředu, ale nádrž můžu krásně obejmout, dávala jistoty mnohem víc. Při tomhle našem prvním rande mi navíc úsměv ve tváři nevykouzlil elektronický plyn na Triumphu, který je zkrátka cítit. Tady bych chtěl to upřímné a přímé spojení s velkým dvouválcem. Na víceválec je to asi jednodušší naladit, protože u Triplů to funguje na jedničku. Tyhle dvě vlastnosti Speeda spolu s hodně lehoučkým řízením způsobily to, že jsem byl moc rád, když jsem se vrátil do sedla BMW.

Tak tady jsem si po přesednutí z BMW nebyl moc jistý...

No, na první dobrou to bylo takové rozpačité. Ze začátku testu už ale víte, že to všechno nakonec dobře dopadne. Když se totiž mraky rozehnaly, mohl Speed Twin konečně ukázat co je zač, a svou dvanáctistovkou všechny chmury rozehnat. Je to totiž poklad! Po otočení plynem jdou všechny drobné mínusy Speeda stranou a na tváři se rozjíždí úsměv. Docela jsem se bál, aby to nebylo naladěné podobně jako ve Scrambleru, který je tak moc jemný, až byste do něj ty newtomnetry a objem neřekli. Dokonce i ten posez jsem motorce nakonec odpustil, i když jsem po prudkém přidání plynu kvůli absenci opory občas sjížděl dozadu. Tohle je pro mě totiž to správné dvouválcové kladivo, kdy po přidání plynu dostanu pořádnou ránu. Ta jeho odezva a dychtivost mi dokonce připomíná staré dobré vzducháče Ducati. Kdo to nezná, určitě bude znát motor 1.9 TDI v prvním snu českých tatíků. Šlápnete na plyn, a dostanete zátah. Ten teda trvá jenom chvíli, ale zabere fest. Nemusíte motor vytáčet a čekat kdy se rozjede, prostě zabere. Díky tomu se dokonce může zdát, že je silnější, než ve skutečnosti je. Další paralela s Desmodue v případě motoru Triumphu, jen s tím rozdílem, že to tak je v jakýchkoli otáčkách. V nízkých, středních a dokonce i nahoře. Červené pole začíná na nějakých 7000 otáčkách a i tam motor krásně letí a má chuť, takže jsem několikrát trefil omezovač! Ten motor prostě jede pořád, furt, hodně, vibruje až těsně před svým maximem, k tomu je britsky uhlazený a navíc krásně vrčí. Teda jen do chvíle než přijede kámoš se svým NineT vybaveným Akrapovičem z výroby. To je o level jinde a hned vás to donutí otevřít katalog a hledat nejvhodnější laděné výfuky.

Vance s Hinesem by se už s tím Akrapem nějak vypořádali 

Celá motorka je ale spíš než na lámání rekordů koncipovaná na nižší rychlosti. Posezem to začíná a pokračuje to i podvozkem a ovladatelností. Nemyslete si, není to vůbec žádná houpačka nebo jenom nějaká navoněná bída. To jen když Prochy na NineT topí na okresce v rychlostech nad dálničním limitem, já za ním na Speedovi už trošku vlaju. Má lehké řízení, které na rozdíl od BMW nekrotí žádný tlumič, je lehčí, hbitější, zkrátka na něm nemám ten pocit tanku, který projede všude. Jenže jakmile dojde na zatáčky, karta se obrací. Twin je hravá motorka, která chce zatáčky, serpentýny, vlásenky a šikany. Tam je mu dobře, protože zatáčí s lehkostí baletky národního divadla. Částečně mi to vysvětluje i to použití tak úzkých řídítek. S širšími už by byla motorka hodně citlivá na impulzy, chtělo by to tlumič řízení a nebylo by to úplně ono. V náklonu je ale motorka jistá a o nějaké nervozitě nemůže být řeč, i když se občas zhoupnout na nerovnosti umí. Když už se odvážete vážně hodně a jdete na to tvrdě stylem brzda, zlomit, na druhou stranu, plný plyn, objevíte limity tlumičů, jenže jak tak se Speedem trávím čas, tak mi dochází, že na takovéhle ježdění ani nebyl koncipovaný. Odhaluje to i výjezd kolem Křivoklátu, kde vidím, jak Prochy na kostkách v sedle BMW poskakuje a už od pohledu to není vůbec nic pohodového. Zatímco já si v sedle britského výrobku jedu skoro jako v Rols Royce.

Kdo nemá vyloženě sportovní ambice, nemusí nic řešit

Nebudu ani první, a rozhodně ne poslední, kdo pošle do Triumphu volání po modelu R. Speed Twin ve své sériové podobě je spíš silný pohodový stroj než nějaký sportovec. Vlastně je to o tom, že na něm pojedete třeba stejně jako na slabším Street Twinu, jen máte extra zásobu koní a krouťáku v mega zábavném balení, což se vždycky hodí, že? :) NineT má možná o něco sportovnější tvář, podvozek je tužší, brzdy mají větší první kousnutí, vyšší rychlosti mu jdou lépe, ale je to prostě velký bombardér, vedle kterého tu stojí lehká stíhačka. A to i motoricky. Když jsem neměl srovnání, líbil se mi krouťák boxeru, a když ho podržíte, rychlost stoupá dost rychle. Jenže já mám rád ten kopanec Triumphu, po kterém i stopořené písty BMW klesnou k zemi. Mám rád lehkost, s jakou se vytáčí a hravost, se kterou motorka zatáčí. Kvůli těmhle věcem mu odpustím ne ideálně vyřešenou ergonomii i ten stojánek, co v pořádných botech nejde vyklopit, nedej bože když je mokro. A přesně kvůli těm pozitivům samému ho stavím před BMW. Nižší cena a cca o litr nižší spotřeba jsou pak už jen příjemné bonusy, stejně jako ručička otáčkoměru, která se stylově lehce chvěje. Speed Twin není retro, ani moderní naháč, je to prostě moderní motorka s klasickým vzhledem. Povedená moderní motorka.

A komu by přišel málo okázalý, může ho vzít v červené a nastrojit doplňky podobně jako německého kolegu

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

BMW R nineT

+ motor, jeho charakter, zvuk
+ za svoje peníze dostanete kus motorky
+ jistý a stabilní podvozek

Triumph Speed Twin

+ motor, jeho charakter
+ hravá až bicyklová ovladatelnost
+ precizní zpracování a vyladění


BMW R nineT

- je znát vyšší hmotnost a není tak hravá
- cenovka

Triumph Speed Twin

- ergonomie a "dětské" rozměry
- je tak hravý, až může působit nejistě
- není v nabídce verze R


Který model byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 109x
  2. Hlasováno: 125x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 72 Kč od 8 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
alterego přispěl 9 Kč
KingMarty přispěl 9 Kč
Mark09 přispěl 9 Kč
Dan66 přispěl 9 Kč
jirka-mz přispěl 9 Kč
Kaabo přispěl 9 Kč
mike_fish přispěl 9 Kč
FiercePower přispěl 9 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (3x):



TOPlist