yamaha_demo_tour




Mladí dostanou novou modlu. KTM představila další generaci 125 a 390 Duke

Když KTM v roce 2011 přišla s modelem 125 Duke, těžko mohla tušit, jak změní kategorii osminek pro 16leté. Najednou tu byla motorka, která vypadala jako velká a měla techniku jako velká, až na motor. A vůbec nevadilo, že nebyla levná. Zanedlouho přišel 390 Duke, který ukázal, že i malý objem může mít velké koule. Teď KTM ukázala oba modely ve verzi 2024, a i když je základní silueta shodná s letošním provedením, technicky se toho změnilo dost.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

S příchodem nové generace malých Vévodů se zase ještě trochu víc rozevřou nůžky mezi oběma modely. Tedy takhle, KTM bude nabízet hned tři verze, jak jinak než vyráběné v Indii u značky Bajaj, kdy vedle 125 a 390 má tradičně i 250, ovšem té se věnovat nebudeme, ta není určena pro Evropu. Nás bude zajímat evropský stopětadvacítkový bestseller a největší z jednoválcových Duků, model 390, jehož skutečný objem motoru konečně převýší své jméno.

Na první pohled nezaměnitelný Duke, ovšem už na ten druhý vidíte, že žádný plast na novinkách není stejný. A nejen plast, i plechové nádrže jsou jiné. Od nich se dopředu táhnou plastové kryty, jež jsou na 125 kratší, zatímco 390 je má delší a navíc vybavené průduchy pro vstup vzduchu k motoru, což je spolehlivý poznávací znak spolu s kryty chladiče, stopětadvacítka jej má obnažený. Vodítkem při rozlišování obou motorizací by (kromě barev, ale kdo si je bude za pět let pamatovat…) mohl být ještě přední světlomet, jenž má u 390 mohutnější boční kryty s LED pozičními světly – na 125 je můžete mít za příplatek.

Dalším prvkem, který vám pomůže poznat, co za Vévodu máte před sebou, je sedlo řidiče, které má u třistadevadesátky pod sebou oranžový pruh, co ale není pruh, nýbrž zvyšovací podložka – na osmince je sedlo napevno ve výšce 800 mm, u větší verze díky podložce v 820 mm, ale můžete ji odstranit a sedlo snížit na těch osm set rovných. Na každý pád si nemůžete nevšimnout, že ta moc pěkná sedla sedí na ještě pěknějším hliníkovém rámu, to je velká konstrukční novinka modelů 2024, dříve tu byl ocelový příhraďák. Teď je tu prdelka hodná Bestie, tedy Super Duka R. Úplně nový je i hlavní příhradový ocelový rám, který je doplněn o úplně novou hliníkovou kyvnou vidlici s prohnutým designem a zadním tlumičem uchyceným na pravé straně, což kromě agresivního vzhledu znamená také více místa pro airbox i výfuk a nižší výšku sedla. Vpředu najdete 43mm obrácené vidlice uchycené v nových brýlích s jiným offsetem – škoda že KTM je velice skoupá na technické údaje a o geometrii nám neprozradila vůbec nic. Co ale víme, že oba modely používají tlumiče WP Apex, které dávají přednímu i zadnímu kolu zdvih 150 mm, ovšem liší se možnosti nastavení. Stopětadvacítka podle očekávání nabídne akorát možnost štelování předpětí zadní pružiny (jak je tlumič na boku, půjde to C-klíčem bez problémů), ovšem 390 k tomu vzadu přidá ještě regulaci odskoku a na předku si naladíte odskok a kompresi. Naopak stejná jsou 17“ kola, obutá do pneumatik Michelin (Road 5 na osmince, Power 6 na třistadevadesátce), která jsou lehčí, mají duté osy a na sobě shodné 240mm kotouče vzadu a 320mm vpředu, což je pro stopětadvacítku příjemné posílení. Co také potěší, že obě motorizace nabídnou nastavitelnou brzdovou i spojkovou páčku a že náklonové ABS má také Supermoto mód.

Tady by se logicky nabízelo, přejít hned na elektroniku, ale my ještě zůstaneme u hardwaru a řekneme si něco o motorech. Bohužel i tady Rakušané informacemi docela šetří a řekli nám vlastně jenom to, že jde o novou generaci jednoválců LC4c, které byly kompletně redesignované, mají optimalizované hlavy a převodovky a jsou připravené na plnění normy Euro 5+. Stopětadvacítka zůstává stopětadvacítkou, tam toho moc nevymyslíte, s parametry 11 kW a 11,5 Nm, ovšem u větší motorizace kátéemka o čtyři milimetry zvýšila zdvih, takže jsme se z těch 373 cm3 dostali na 398,7 cm3, tedy plnotučnou čtyřstovku. To se projevilo i na výkonu a točivém momentu, které narostly z 32 na 33 kW a ze 37 na 39 Nm.

A teď už ta elektronika. Jak 125, tak 390 se chlubí novými 5“ TFT displeji s konektivitou, ovládanými moc pěknými novými podsvícenými přepínači ze řídítek. Ve funkcích najdete třeba i laptimer nebo omezovač rychlosti, což je fičura, která přijde vhod tam, kde je hodně radarů. Model 390 Duke jde v elektronické výbavě podstatně dál než stopětadvacítka, když nabídne dvojici jízdních módů Street a Rain, náklonovou kontrolu trakce a při aktivaci okruhového zobrazení displeje Track také launch control udržující otáčky při startu na hranici sedmi tisíc! Obousměrné rychlořazení si ovšem už musíte dokoupit, jak je u KTM docela zvykem, přičemž čerstvé středoškoláky potěší, že je dostupné i na stopětadvacítku. Mimochodem jak ukazují i fotky, v katalozích PowerParts a PowerWear zase klidně utopíte několik otcových výplat...

 

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz



TOPlist