KTM RC 790 – Měli bychom?

Nejen, že ji chceme, ona by její výroba dávala dost velký smysl. KTM od ukončení výroby superbiku RC8 v roce 2015 nemá žádný pořádný sportovní model, pilířem její silniční modelové řady jsou naháče. Ty jsou sice praktičtější a na silnici ne o moc pomalejší, ale pořád jsou tu lidé, kteří se rádi choulí za kapoty. Navíc, když jste továrna se zastoupením napříč třídami v Grand Prix, tak to nějakou tu civilní chloubu přece chce! A to, že si letos dva šťastlivci mohli koupit tovární RC16 nebereme jako argument, stejně tak malou RC 390, která i když je skvělá, tak je přeci jenom malá.

Nehodilo by se sem osmikilo jak zadel na hrnec?

Zapadá do toho i to, že tenhle nápad vlastně vzniknul v Indii, se kterou je KTM spjatá víc než dost. Malé objemy se šroubují právě tady a KTM tu mají v oblibě. Proto ten nápad s kapotovanou motorkou. Navíc východní trhy, kam dneska cílí kde kdo, jsou lačné po závodění, MotoGP tam doslova žerou, takže by ta motorka mohla mít na komerční úspěch slušně našlápnuto. A o tom, že by si ji koupilo i dost lidí v Evropě, nepochybujeme. On už je i 790 Duke povedený a hodně zábavný strojek a podle filozofie KTM by RCčko zcela jistě přebralo jeho základ. Takže to nejsou žádné ani výrazné náklady navíc, jako tomu bylo u tradičních šestistovek, jenže konkurovat by jim RC mohlo v celku slušně. Z toho vycházel i indický grafik výše zmíněného webu, který tuhle kombinaci Duka a RC, nutno říct že moc pěkně, poskládal. Na poměry KTM je to ale možná až moc střízlivé. Je v tom hodně poznat stará RC8 a jak známe oranžové blázny, tak ti by přišli určitě s něčím hodně neotřelým.

A teď si to představte. Řídítka dole, stupačky nahoře a vzadu, výhled skrz plexisklo, nedej bože kdyby k tomu trošičku sáhli na motor a podvozek osadili nastavitelnými komponenty. Mňam! Podle nás by do toho měla továrna jít taky z toho důvodu, protože spousta lidí už pomalu přichází na to, že v provozu 200 koní nutně nepotřebuje. Ostatně na to přicházejí i samotné továrny. Vždyť se podívejte na letošní koncept Aprilie z Milána nebo krásného Nortona Superlight. Je to taková paralela se světem cestovních endur, kde se všichni ze všech sil honili za objemem a výkonem, až najednou všichni otočili a vrhli se na střední třídu. Podobně to bude se sporťáky. Čtyřválcové šestistovky více méně vyklidily prostor, superbiky jsou ve vrcholné kondici, teď je čas na malé sporťáky pro obyčejné lidi. Luke Brackenbury zmiňovaný v úvodu si je toho asi moc dobře vědom, a tak zkouší, co na to lidi. Ostatně by to nebylo poprvé ani naposledy. Chcete ji? Tak mu napište.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE