Vodík v motorkách: Ukazuje koncept Kawasaki správnou cestu?
Text: Dominik Valášek | Zdroj: Kawasaki | Zveřejněno: 9.1.2024 | Zobrazeno: 9 388x
Ať se nám to líbí nebo ne, tak s benzínem patrně nevydržíme věčně a při současné technologii se motorka na baterky nejeví jako možnost, která by spalovací stroje v plné míře zastoupila. Nemluvě o tom, že pro spoustu z nás je jízda na motorce bez projevů spalovacího motoru prostě nezajímavá. Mohl by problémy budoucnosti vyřešit vodík?
Vodík je předkládán jako jedna z alternativ už od doby, co se začalo mluvit o tom, že se na benzín nebude jezdit donekonečna. Přináší ovšem svou vlastní sadu problémů a třeba v autech, ve kterých hmotnost baterií není takový problém jako v motorkách, a navíc se očekává prudký vývoj na poli baterií, se pro vodík hledají argumenty stále složitěji. Na druhou stranu vodík má i jednu nepopiratelnou výhodu – jeho spalování je skutečně téměř čisté. A to když ho chemickou reakcí ve spalovacím článku směnujeme za elektřinu (vodíkové auto je vlastně elektromobil s palivovým článkem), i když ho spalujeme ve válcích pístového motoru jako palivo.
Buclatá futuristická motorka na fotkách je momentálně nejbližší ilustrace toho, jak by to mohlo vypadat. Jde o prototyp Kawasaki H2 na vodíkový pohon, který se objevil v prosincové prezentaci Kawasaki Heavy Industries. První vlaštovka tu mimochodem byla už v roce 2022 na veletrhu EICMA. A Kawasaki za ním nestojí tak úplně sama, vše je totiž součástí programu HySE (Hydrogen Small Mobility & Engine Technology), v rámci kterého spojily síly s Kawasaki ještě Yamaha, Toyota a Honda.
A ano, vodíkový závodní speciál HySE-X1, který aktuálně jede v dakarské kategorii Mission 1000 na čtvrtém místě, je toho všeho součástí, a i když to nikde nepadlo konkrétně, tak o jeho pohon se stará motocyklový řadový čtyřválec s přeplňováním a objemem 998 cm3. To zní hodně jako motor H2 z Kawasaki.
Kompresorem přeplňovaný japonský čtyřválec se navíc pro spalování vodíků hodí právě i přeplňováním. Vodík totiž vyžaduje výrazně chudší směs než benzín a jedním z problémů tak zůstává, jak dostat do válců dost kyslíku na to, aby bylo spalování efektivní a přineslo dostatek výkonu. U Kawasaki by ale tenhle problém vyvstat neměl, neboť zdroje mluví o 200 koních výkonu. Bohužel víc informací není, neboť Kawasaki přímo k prototypu nevydala žádnou tiskovou zprávu ani data.
Daleko větší potíž než je vlastní spalování, bude u vodíku vždycky spočívat v jeho uchovávání a transportu. Jedná se o vysoce těkavý plyn, který potřebuje buď velmi vysoký tlak, nebo velmi nízkou teplotu, aby zůstal v kapalném skupenství. Navíc je oproti benzínu nesmírně objemný, takže aby byl dojezd u motorky smysluplný, je potřeba ho uchovat v dostatečně dimenzovaných tlakových nádobách.
Proto má vodíkový prototyp Kawasaki H2 obří boční „kufry“, které ale neslouží pro zavazadla. Právě v těchto schránách jsou umístěny tlakové nádoby s vodíkem, který se do nich musí tankovat na speciální plnící stanici skrze vysokotlaké ventily. To je také důvod, proč je třeba v česku zatím reálně jen pár vodíkových aut a ještě méně vodíkových stanic. Jsou drahé a vyvstává problém s jejich zásobováním.
Takže co myslíte? Budeme v budoucnu jezdit sice na opravdovém spalovacím motoru, ale s ohromnými „bandaskami“ plnými těkavého natlakovaného vodíku po stranách? Pravděpodobně ne… S velkou pravděpodobností se motorky jako „dopravní prostředek pro zábavu“ stanou ideálním příkladem strojů provozovaných na syntetická paliva s parametry klasických paliv, na jejichž vývoji se aktuálně tvrdě pracuje na několika frontách. Do jejich spuštění na volný trh je sice ještě daleko, ale to i do definitivního konce spalování fosilních paliv. Naštěstí.