yamaha_mt09




Novinky Honda 2021 naživo: Drsňácký Rebel 1100, fešácká cébéčka i spousta skútrů

Jednou z posledních značek, kterým se věnujeme v našem jarním seriálu, v němž představujeme naživo novinky letošního roku, když jste si je nemohli prohlédnout na Motosalonu, zůstávala Honda. Ta má novinek spoustu, ale my jsme si hezky počkali, až dorazí ta nejdůležitější, a to Rebel 1100. Jaký je na první dotek a jaké jsou ty ostatní?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Celkem pro letošek Honda ohlásila 23 novinek. Tedy, to říká ona, protože jsou do toho zahrnuty i takové drobnosti, jako třeba motor Euro 5 pro řadu CB500, nové barevné provedení pro populární Africu Twin apod., takže střízlivým pohledem jich napočítáme méně, ale zase ne o tolik. Protože i když tady hlavním motorem inovací bylo předělání kompletního portfolia na novou euro-normu, což je jev společný pro všechny motocyklové výrobce, Hondě musíme nechat ke cti, že se u většiny upravovaných strojů snažila aspoň o malé zásahy. Aby to nebylo fakt jen a pouze o euro-pětce, ale aby z toho měl něco i zákazník. Třeba Gold Wing Tour má jiné sedlo a větší topcase, tedy takové drobnosti.

Bohužel co je také jev společný pro všechny značky a zejména ty japonské, je v dnešní nelehké době covidové problematická dostupnost. Není to taková tragédie jako třeba u cyklistů, kde kola prostě nejsou, ale i tak se mnozí zákazníci diví, když dnes přijdou na showroom a chtějí si objednat motocykl, že jim prodejce řekne buď dostupnost v řádu měsíců, anebo taky vůbec. Dokonce už se prý objevují i tiché nabídky na finanční provizi za přednostní dodání, za „posun v pořadníku“, tedy jev, o němž jsme si mysleli, že jsme se ho před třemi dekádami zbavili… Proč o tom tak obšírně píšu? Abyste se nedivili, že jsme sice u Hondy čekali na novinky, ale všechny stejně nebudou. Některé zkrátka aktuálně v pražském dealerství K2 neměli, jiné ještě ani nebyli v Česku. To byl bohužel případ takové druhé nejočekávanější novinky hned po Rebelu, a to cestovního modelu NC750X. Encéčko je pro letošek opravdu výrazně překopané, ale nebojte se, nepřijdete o něj – my bychom ho měli mít letos na celou sezónu. A snad už se ho za pár dní dočkáme. Neukážeme vám ani malého městského zbojníka jménem MXS125 Grom, takovou moderní interpretaci Monkey, jež pro letošek přichází s pětikvaltem a ještě zábavnějším designem, neprohlédli jsme si nejlevnější Hondu na trhu, skútr Vision 110, který dostal dlouhozdvihovější motor a bezklíčkové zapalování, a bohužel ani nové SH350i – to alespoň vypadá stejně jako loňská stopětadvacítka, takže až na motor už ho znáte. Naštěstí seznam nových strojů, které jsme naopak měli šanci prozkoumat takovým tím „veletržním“ způsobem, je podstatně delší. Tak pojďme na to!

CMX1100 Rebel

Bez diskusí nejdůležitější novinka japonského „křídla“. Oficiální název je trochu krkolomný, každý tuhle motorku bude stejně nazývat Rebel 1100. Honda už pěkných pár pátků velice úspěšně prodávala model Rebel 500, což je maličký bobber s motorem CB500, a když říkám maličký, tak myslím fakt maličký. Mých 174 mi vždycky přišlo dost hraničních a vidět našeho obrovského Frantu, jak na téhle motorce jede, byl zážitek, na který budu dlouho vzpomínat zlomený v pase smíchem. Ale jinak měl půllitrový Rebel, jinak čistokrevný bobber, jednu jedinou vadu – zákazníci, kteří mu odrostli, neměli u Hondy kam jít dál. Chybělo logické pokračování, a tím se stává Rebel 1100. A ani ten nemá cruiserový motor, tady totiž tepe dvouválec z cestovního endura Africa Twin! Možná se ušklíbáte, co dělá řaďák s přiznaným kapalinovým pláštěm v bobberu, že by tam mělo být véčko a vzduch s žebrováním, ale mně to pobuřující nepřijde. Ten motor nevypadá blbě a navíc jde o tmavý bobber a ne lesklý cingrlátkový cruiser. Proti Africe má trochu jiné naladění, uvnitř jsou o třetinu těžší setrvačníky kvůli kultivovanosti a odezvě odspodu, a 87 koní je pro lehký bobber ažaž a daleko důležitější je krouťák, jenž činí 98 Nm při pouhých 4000 otáčkách, tedy přesně na půl cesty do červeného pole otáčkoměru. A můžete si pořídit i verzi s automatem DCT, to potom budete úplně nejvíc Easy Rider.

Ač na první pohled hned víte, že tohle je Rebel, s pětistovkou si jej rozhodně nespletete. Je větší, a to citelně. Tedy takhle – papírově jsou to nějaké tři centimetry na rozvoru i celkové délce a lehce přes 30 kg (na jedenáctistovku je totiž Rebel velice lehký, pouze 223 kg, žádné tři metráky), ale už když se na něj koukáte, víte, že to je ten velký brácha, třeba podle toho o dva palce většího předního kola nebo mohutnějšího výfuku, který teda moc parády nepobral. A víte to, i když se na něj potom posadíte. Pětistovka i pod mou rachitickou postavou vždycky byla taková titěrná, tady se cítím být v sedle dospělého stroje. Nicméně o 10 čísel vyšší Zajoch trochu vrčel, že je to malý, že čekal, jak se rozvalí, a ono nic. Jo hochu, tohle je bobber! Stupačky najdete citelně víc vpředu než u půllitru, ovšem mají jeden neduh – jsou dost vzdálené od motorky a není ojedinělé, že se kopnete do vnitřní části chodidla či kotníku o jejich kryty. Důvod? Podle nás fakt, že motor s DCT má na pravé straně citelnou bouli a blíž prostě pravá stupačka dát nejde. A dělat zvlášť držáky pro normální řazení a zvlášť pro DCT se asi Hondě nechtělo, ale je to škoda, fakt cítíte, že by ty nohy mohly být víc u sebe. Uvidíme při testu, jak to bude nebo nebude vadit.

Ač je dojem při nasednutí na jedenáctistovku hodně podobný jako u půllitru, tedy strohý bobber, že sedíte na stroji podstatně vyšší třídy, prozradí pohled mezi řídítka. I jedenáctistovka má jeden kulatý digitální budík, a dokud jsem nezapnul zapalování (spínačka je nalevo pod sedlem), silně jsem pochyboval, že by se tam Hondě podařilo nacpat všechny ty údaje, které avizovala. Jenže pak jsem otočil klíčkem a nestačil se divit – no jo, fakt je tam všechno a ještě to vypadá k světu! Tohle je úplně jiná liga než Rebel 500. On tenhle očesaný bobřík totiž nabízí možnost nastavení motorové mapy, kontroly trakce a míry brzdění motorem, u DCT i řazení, a dokonce má i antiwheelie a tempomat! Všechno řešíte z řídítek čudlíky umístěnými v plastových domečcích, které vás překvapivě vůbec neiritují, že nejsou kovové. Nějak to sem prostě pasuje.

Jedenáctistovka potěší i dalšími prvky. Zatímco u půllitru pod sedlo nemá smysl lézt, taky je přišroubované a zřejmě pod ním najdete akorát baterku, u Rebela 1100 vás překvapí hodně pěkný úložný prostor, z dnešních strojů tak neznámý. Kvalitněji působí zadní tlumiče s externími plynovými nádobkami a vyloženě hezký je pohled na přední vidlici s černými trubkami, ta vypadá fakt luxusně. A když dole najdete ještě velikánský 330mm kotouč a do něj zakousnutý radiální čtyřpístek, jednoznačně zamítnete nápad, že by Rebel 1100 byl tou stejnou motorkou jako pětistovka, akorát s větším agregátem. Svědčí o tom i cena, za jedenáctistovku dáte o sto víc, ale i tak je to v téhle kategorii vyloženě láce – standardní model stojí 260 tisíc, za automat dáte 285 tisíc. Pro porovnání, Moto Guzzi V9 Bobber je za 276 a k nejlevnějšímu Harleyi, což je Softail Standard, to je ještě dalších více než 100 tisíc. K Indianu Scout dokonce ještě dál. Rebela s DCT bychom si měli brát na test již příští týden, tak jsem zvědavý, jaké budou dojmy.

 

Řada CB Neo Sports Café

Kompletní update proběhl u řady neo-retro naháčů. Z ní potichu vypadla třístovka, neplní euro-pětku, ale jinak se pracovalo na litru, šestpade i osmince. Nejvýraznější je samozřejmě CB1000R, tenhle streetfighter ani po plnění přísnější euronormy nepřišel o žádného ze svých 145 koní a ještě citelně prokoukl. Má jiné přední světlo, hezčí ráfky a jezdec se dívá na 5“ TFT displej, který teď Honda začíná dávat na čím dál víc strojů a fakt mu to sekne. Navíc tady bude k dispozici propojení se smartphonem a hlasové ovládání HSVCS, zatím ta appka tedy tak úplně neběží, ale snad ji Honda brzy zprovozní.

Standardní litr, prodávaný za 340 tisíc, bude mít ještě podsedlový rám v přiznané hliníkové barvě, my jsme si ale mohli prohlédnout o tři pětky dražší provedení Black Edition, a teda jak se o mně všeobecně ví, že nemám rád černé motorky, tohle je fakt luxus, který bych vzal na milost. Není to jen o pěkném laku, ale především o spoustě dílů s frézovaným povrchem. Proti standardu má Black Edition štítek před budíkem, kryt sedla spolujezdce a rychloražení.

O úroveň níž je CB650R, taktéž čtyřválcová. Ta jako jediná má ještě technicky identického, avšak úplně jinak zaměřeného sourozence, a sice kapotovaný supersport CBR650R. Oba modely se nově pochlubí lepší přední vidlicí Showa SFF-BP a lépe čitelnými digitálními budíky, po stránce designu jsou nové držáky RZ a u CBR přední světla a u CB boční panely. Tedy drobnosti. Ale ty nové barvy na cébéčku jsou fakt cool a CBR vypadá pořád hodně dravě.

Ty nejzásadnější změny proběhly na nejmenším zástupci, tedy CB125R. Osminka určená pro náctileté držitele řidičáku A1 díky novým barvám a tmavému přednímu světlometu vypadá cool, ale jinak je design beze změn, to důležité se totiž odehrálo na technice. Jako jediná ve své třídě nabídne tahle Hondička přední vidlici Showa SFF-BP jako větší sourozenci (akorát tady s užšími trubkami a bez možnosti nastavení) a hlavně cébéčko dostalo úplně nový dvouvačkový motor, konečně s plným výkonem 11 kW.

CB125F, mula pro každý den

Ta „mula“ není urážka, nýbrž naprosto přesná charakteristika nového efka. Důvod, proč jsme ho nezařadili k předchozím cébéčkům, je jednoduchý – nemá s nimi vlastně vůbec nic společného. Na téhle nejnovější generaci je ještě více než doposud vidět, že se jedná o stroj určený především pro Asii, kde se líbí jiné věci a hlavně mají úplně jiné priority než Evropané. Tam musí motorka vydržet tvrdé zacházení a ještě toho po majiteli chtít co nejméně. Občas benzín a jednou za uherský rok olej. Jasně se potvrzuje, že vzhled stroje dělá hlavně čumák, ten je tady opravdu asijský, kapotáž zbytečně veliká a hodně vysoko. Ale zase máte novou digitální přístrojovku lépe na očích a ten velký LED světlomet bude také svítit dobře. Prostě praktičnost především. Žádné designové kudrlinky a sofistikovaná řešení nečekejte, vzadu jsou klasické dva měkce naladěné tlumiče, vpředu vidlice s hubeňoučkými 31mm trubkami – na horském kole mám tlustší. Brzdám se o ABS může jenom zdát, tady je propojená funkce a malému přednímu kotouči sekunduje vzadu ještě menší buben.

Pro člověka, jenž má motorku především pro dopravu z místa A do místa B, bude ovšem CB125F obrovské terno. Tahle motorka totiž zhubla neuvěřitelných 11 kg, teď váží s plnou 11litrovou nádrží 117 kilo a pocitově ještě méně – když ji čapnete za zadní madlo se zvláštním gumovým pocitem, dokážete s ní v ruce bez problémů „odťapat“ celou kružnici. V sedle byste taky řekli, že máte pod sebou Pionýra. Mimochodem ze sedátka zrovna nadšený nejsem, má totiž podivný kulatý profil, a i když při zmáčknutí prstem působí velice měkce, je to trochu jako sezení na kládě. Jelikož jsem si vymyslel, že bych letos právě na efku rád za dva dny vyjel nádrž, už teď mi zadek za tenhle nápad nadává. A v čem je taková výzva, vyjet nádrž za dva dny, zejména když je o dva litry menší než dříve? Ono totiž efko dostalo také nový motor z kategorie eSP, což jsou ty úsporné a na minimalizaci tření zaměřené agregáty známé hlavně ze skútrů. Tenhle vzduchem chlazený dvouventil má delší zdvih než doposud, skoro 11 koní a podobně newtonmetrů, alternátorové startování a především psanou spotřebu 1,5 l/100 km! To máte akční rádius nějakých 700 km, a to se po okreskách na malé stopětadvacítce bude najíždět podstatně hůře, než s Gold Wingem po dálnicích.

Terénní CRF300

Pojďme do úplně jiné kategorie. Milovníkům soft endur, určených pro každodenní provoz po městě i odpolední hopsání po kamzičích stezkách, Honda přichystala zvětšenou variantu své oblíbené dvěstěpadesátky. Modely CRF300L a CRF300Rally dostaly motory s větším zdvihem a citelně silnějším spodkem a podvozky schopnější pobrat v terénu větší nerovnosti. U verze L, na kterou se díváte, se dokonce světlá výška zvětšila o 30 mm na 285 mm. Tuhle motorku už jsme otestovali, takže se brzy můžete těšit na náš verdikt. Varianta Rally s kapotáží obdržela o třetinu větší bandasku, do níž se nově vejde 12,8 l naturálku, a to by vzhledem ke spotřebě 3,1 l/100 km mělo vystačit na skoro 400 km. S tím už něco nacestujete i mimo civilizaci. Nová céerefka také vypadají mnohem dospěleji a offroadověji, akorát nás teda mrzí drobný konstrukční kopaneček, když podsedlový rám již není šroubovaný, nýbrž přivařený. Až to někde zválíte ve výjezdu…

 

Maxiskútry Forza 750 a X-ADV

Tyhle dva stroje patří do stejné party jako na začátku zmíněná NC750X, neboť sdílejí stejný agregát – nízkootáčkový, téměř ležatý řadový dvouválec o objemu 745 cm3. Oba stroje jsme již měli možnost přes zimu krátce otestovat, takže jenom pro připomenutí: Forza 750 je nástupcem modelu Integra, ale kvalitní podvozkovou výbavou více odpovídá offroadově laděnému modelu X-ADV, jenž výrazně prokoukl. Pro všechny stroje z této trojice platí, že dostaly upravený motor, který sice plní normu Euro 5, ale také je silnější (59 koní, 69 newtonmetrů) a kompletně novou elektroniku s motorovými režimy a 5“ TFT displejem.

 

Městské skútry

A zbývají nám na prohlédnutí už jen skútry, jejichž doménou je město a okolí. Řada Forza byla pro letošek inovována kompletně, o úplně nové sedmpade jsme psali už výš, ale měnily se i oba menší objemy. Čumáky jsou zase o fous elegantnější a řidič ocení především elektricky nastavitelné plexi s ještě větším rozsahem. Zatímco u Forzy 125 je po technické stránce vlastně jedinou změnou přidaná kontrola trakce, Forza 350 dostala větší a citelně silnější motor. Zvenčí oba modely od sebe rozeznáte akorát podle barev a také podle přidané krabičky na levém řídítku u třistapadesátky – ta má sloužit k ovládání připojeného mobilu. Snad ji dlouháni neukopnou…

Posledním strojem, kterým prohlídku novinek Hondy pro rok 2021, je mega oblíbený městský skútr PCX125. I s tím už jste měli na našich stránkách tu čest a my nepochybujeme, že se tahle čtvrtá generace bude také prodávat jako housky na krámě. Resp. dobře víme, že se už prodávájí...

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)
Honza Fuka - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 95 Kč od 7 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
IvanDvoutakťák přispěl 15 Kč
Pixly přispěl 5 Kč
marafzs600 přispěl 15 Kč
navis přispěl 15 Kč
MP22 přispěl 15 Kč
Kappeli přispěl 15 Kč
Zdenek54 přispěl 15 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):



TOPlist