Pohory nebo bačkory?

To samozřejmě záleží na tom, jestli je v plánu výšlap na Lomničák nebo zevlování u bedny. A zhruba stejně by to mělo vypadat i při výběru obutí na motorku. Naprostý univerzál zatím nikdo nevymyslel, a tak tohle věčné dilema ještě nějaký čas bude o kompromisech.

Pohory nebo bačkory?
Proč se kolem výběru pneumatik tolik diskutuje, je celkem jasné. Na tom malém kousku gumy, který tvoří jediné pojítko s povrchem zemským, závisí jednak naše bezpečnost, a také kvalita požitku z jízdy. V případě hobby a profi závodníků gumy přímo ovlivňují výsledné časy v tabulkách, u mototuristů má zase prioritu životnost neboli kilometrový nájezd. Každá guma se ale jednou dostane na limit opotřebení, a přihlásí se o výměnu. V ideálním případě by stačilo navštívit pneuservis a nechat ji přezout za stejnou značku a model. Jenže život není tak jednoduchý. Výrobci každou chvíli přijdou s nějakou vylepšenou technologií a cpou do nás nové vzorky a směsi, aby za nějaký čas ty staré mohli poslat do výsluhy. Čert aby se v tom vyznal.
Následující řádky neberte jako univerzální návod pro výběr té nejlepší pneumatiky. Něco takového snad ani sepsat nelze, protože každý má nějaké vlastní či převzaté zkušenosti, které nemá smysl zpochybňovat. Volba se bude lišit také podle frekvence používání motorky a stylu jízdy. Text má posloužit spíš jako průvodce pro ty, kdo se chtějí trochu lépe v zorientovat v problematice.
V první řadě by asi mělo zaznít nějaké moudro na téma KDY je pryž zralá na přezutí. Nabízí se odpověď, že ve chvíli, kdy začne ztrácet svoje zázračné schopnosti - tedy přilnavost k asfaltu, případně mokrému asfaltu. Čekání na moment, kdy z temnoty vykoukne na svět plátno nebo dokonce drát, lze bez debat přirovnat k ruské ruletě. Průšvih ale hrozí mnohem dřív, když má guma ještě zřetelně viditelný vzorek. Optikou legislativy je dobré dodržet aspoň předepsanou hloubku 1,6 mm - jinak můžou nastat problémy nejen při silniční kontrole, ale také při řešení pojistné události. Pojišťovny se občas snaží z placení škody vykroutit, a guma s nedostatečným vzorkem pro ně bude jistě dobrým důvodem. Pokud je vám ale přednější pocit z jízdy a bezpečnost, pak se stejně budete řídit kontrolními body. Těmi výrobce označuje hloubku, do které zaručuje stoprocentní funkčnost gumy. Spodní vrstva pod těmito značkami už nemá takovou adhezi, což ostatně poznáte sami, když v zatáčce začne ustřelovat zadek.
Opotřebení gumy se projevuje také na ovladatelnosti motorky. Málokdy se totiž povede ojezdit ji rovnoměrně po celém svém profilu. Zadní pryži - pokud nejezdíte výhradně na okruhu - rychleji ubývá prostředek, a přes takto vzniklou placku se motorka hůř naklání než přes původní zakulacený profil nové gumy. Vepředu zase trpí vzorek intenzivnějším brzděním. Časem mezi jednotlivými ploškami vzniknou schody, které se projeví vibrováním řídítek a horší stabilitou na mokru. Tvarově má předek tendenci se sjíždět do šípu, a to na ovladatelnosti také nepřidá.
Investice do nové pneumatiky se rozhodně vyplatí také v případě, že na té stávající objevíte praskliny, boule nebo jiné anomálie. Můžete samozřejmě něco ušetřit, když počkáte než to praskne pořádně, ale zas se to může prodražit jinde.
Pokud patříte mezi skutečně sváteční jezdce s ročním nájezdem pod tisíc kilometrů, možná vás bude zajímat jaký mají gumy poločas rozpadu. Výrobci shodně udávají, že pneumatika vydrží v optimální formě přibližně pět let od vyrobení. Pak guma začne ztrácet elesticitu, nebo chcete-li prostě tvrdnout. To má za následek jednak horší přilnavost, a za druhé větší riziko praskání a defektu. Stáří gumy se snadno spočítá podle DOT značky, což je čtyřčíslí v oválném poli, vylisované na boku pneumatiky. První dvě cifry označují týden, další dvě pak rok, ve kterém byla guma upečená. Pro úplnost ještě jedna informace přímo od zdroje: guma rychleji stárne na přímém slunci než když je schovaná v garáži, ale na druhou stranu jí moc nesvědčí výpary z benzínu a podobných chemikálií.
Před otázku JAKOU gumu koupit se dostáváme za předpokladu, že ta co jsme obouvali doposud už buď není k mání, nebo z nějakého důvodu prostě chceme vyzkoušet něco jiného. Složitý rozhodovací proces se dá alespoň opticky zjednodušit tím, že se budeme držet předepsaných parametrů. Absolutním tabu by při vybírání měly být pneumatiky jiných rozměrů, než na motorku patří. To, že zadní dvoukilo vypadá o dost líp než stošedesátka, je asi tak jediný přínosný efekt. Geometrie motorky je stavěná na konkrétní rozměr, a cokoli jiného ve většině případů zhorší jízdní vlastnosti. Kromě toho tu opět hrozí dohadování s technikem na STK nebo tahanice s pojišťovnou. Pokud se teď chcete jít ověřit jestli máte všechno v cajku, předepsané rozměry najdete ve velkém techničáku. Není od věci kouknout i dolů do poznámky, kde může být zapsaná výjimka na alternativní použití více rozměrů.
K označování rozměrů se u silničních pneumatik většinou používá metrický systém, takže se nejspíš setkáte s údaji ve formátu 180/55 ZR17 73W. První číslo udává šířku profilu v mm, za lomítkem je pak napsaná jeho výška. Ta už se neměří v milimetrech, ale v procentech jako poměr k šířce. 55 procentům ze 180 mm odpovídá výška 99 mm. V písmenkách ZR zakódovaná rychlostní kategorie (Z = nad 240 km/h),  R pak označuje radiální konstrukci pneumatiky, a sedmnáctka nám říká průměr ráfku v palcích. Další dvě čísla by měla zajímat hlavně majitele těžkých cruiserů a cesťáků. Jde o zátěžový index (LI), který vyjadřuje maximální povolené zatížení jedné gumy. Písmeno na konci, rychlostní index, je záhodno dodržovat stejně striktně jako předepsané rozměry. Měli byste se do něj vejít s maximálkou, uvedenou v techničáku. Za vyšší index se ale taky víc platí, a na cestovní šestistovku je zbytečné dávat gumu s indexem W (nad 270 km/h).
Diktovat někomu jakou značku gum má obout by bylo skoro jako říkat co si má koupit za motorku. Tady záleží na osobních sympatiích, vlastních zkušenostech, případně doporučení jiných motorkářů. U nás v databázi máme přes 1200 hodnocení pneumatik od motorkářů. Poradit se tady dá spíš obecně: vybírejte podle toho, jak jezdíte. Na lítání po okruhu je samozřejmě nejlepší sportovní guma s dobrým gripem (ale kratší životností), na cestu po Evropě zase turistická guma s delším kilometrovým nájezdem a když se chcete občas podívat mimo asfaltku, bude to chtít nějaký hrubší vzorek. Není úplně od věci držet se toho, s čím motorka vyjela z fabriky. Výrobci motorek ve vlastním zájmu vyberou pro nový model vybírají (nebo někdy dokonce nechají vyvinout) takovou gumu, která zvýrazní kvality jejich produktu. Není nutné to ale zas brát jako dogma, jde přece hlavně o vaší spokojenost a pocit z kvalitního svezení. Zároveň by asi bylo zbytečné vyhazovat peníze za pneu, které jsou svými kvalitami vysoko nad výkonem motorky. Jednak je nemůžete naplno využít, a když se to vezme do extrému, může to mít i nežádoucí efekt. Závodní gumy potřebují k tomu, aby se ohřály na optimální teplotu a správně fungovaly, mnohem větší rychlost než se dá vyvinout při jízdě po normální silnici.
Když jsme už nakousli téma financí, i tady se vyplatí trochu počítat. Nejlevněji se dneska dá nakoupit na internetu, o tom žádná (výhodným mírně jetým gumám z okruhu se v tomto článku věnovat nebudeme). Ještě než odkliknete objednávku na e-shopu, připočítejte ještě něco za přezutí a vymyslete jak do servisu dopravíte gumy a motorku - pokud možno jedním vrzem. Někdy vyjde skoro nastejno, když gumy koupíte rovnou tam co přezouváte. Za montáž  jejich pneu si servisy obvykle účtují míň (někde dokonce nic), než když si donesete vlastní, a ještě vám odpadnou starosti s logistikou.
V každém správném pneuservisu by vám měli minimálně přední kolo správně vyvážit a na cestu vás vybavit radou, že na nových gumách se musí opatrně. Ostatně, je vidět už na pohled, jak je guma namaštěná kvůli lepšímu vyklopení z formy. Tenhle kluzký povlak potřebuje postupně ojezdit, což pár desítek kilometrů trvá. Ze začátku to chce větší cit na plynu a postupně přidávat náklon. Podobně to chodí i se studenými pneumatikami, jen s tím rozdílem, že jejich ohřátí na provozní teplotu je podstatně rychlejší.
A jak z gum vyždímat maximum, ať už jde o požitek z jízdy nebo životnost? Z obou hledisek jim rozhodně prospěje, když jsou vždy nafoukané na předepsaný tlak. Ty správné hodnoty najdete někdy na štítku na kyvce, a když ne, určitě budou napsané v manuálu. Když pomineme zkažený pocit z jízdy, podhuštěné gumy se přehřívají a jsou pak náchylnější k defektům i rychlejšímu opotřebení. Menší zlo představuje příliš moc tlaku, kdy má guma "jenom" horší jízdní vlastnosti.
K delšímu životu gumám hodně pomůžete také plynulou jízdou - každá prudká akcelerace i brždění znamená pro povrch gumy větší zátěž a tím pádem i opotřebení. To už se ale zase dostáváme trochu mimo sféru kvalitního požitku z jízdy, že? Tak gumkám (i sobě) udělejte radost aspoň správně nastaveným odpružením.
To všechno si můžeme sami ohlídat, ale co se ovlivnit nedá, je defekt. Píchlá zánovní guma je prostě pech, ale nemusí to nutně znamenat katastrofu. S odborně opraveným defektem se vás guma klidně může vozit dál až konce normální životnosti - pokud nejezdíte úplnou hranu.
A tím se dostáváme zase zpátky na začátek...Jestli jste dočetli až sem a marně hledali slůvko o gumách do terénu, omlouváme se. Těm se budeme věnovat zas někdy příště.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.52
Známkováno: 75x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist