globalmoto_unor




Cestovní enduro připraveno pro terén: Co chránit a co nepodcenit

Sezona létem nekončí a pro naši redakční Africu Twin to platí dvojnásob, protože nastává podzim a to je endura čas. Musíme ale motorku připravit pro výlety do terénu a alespoň trošku ji chránit před nechtěným zalehnutím, které se občas podaří každému. Pojďme si říct, jak bychom si měli cestovní enduro vyladit a co by stoprocentně nemělo chybět.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Pokud na cestovním enduru lítáte výhradně na silnici, asi se spokojíte se sérií a je více než jasné, že mu naordinujete obutí asfaltového ražení. Jestli si ho ale chcete vychutnat do posledního doušku a maximálně využít jeho potenciál, pravděpodobně se vydáte do lehčího terénu, protože právě tam mastodont dokáže víc, než si možná dovedete představit. Pak už je celkem fuk, jestli si vyčistíte hlavu na rozbitých polňačkách nebo jestli si pustíte žilou táhlými drifty nebo velké enduro odlepíte od země a dávku adrenalinu vyřeší lehčí skoky. Jedno je jisté, motorku to bude chtít obout do nějakých terénních bačkor a obrnit ji alespoň základními padacími rámy. 

Přesně to je případ naší redakční Afriky, která si podzimní radovánky rozhodně nenechá ujít. Jelikož původní sada gum vzala za své, přišel čas se poohlédnout po něčem jiném. Volba nakonec padla na Dunlop Trailmax Mission, tedy letošní novinku, která by měla fungovat jak na silnici, tak v terénu. Ano, není to guma ryze offroadová, jako třeba E-09 Dakar nebo TKC 80, ale její profil říká, že by to v terénu nemuselo být vůbec marné. Koneckonců, něco málo už máme za sebou a první dojmy jsou velice pozitivní, tím spíš z pohledu univerzální gumy pro silnici a terén. Ať je to jak chce, pneumatiky jsou prvním faktorem, pominu-li jezdce, který ovlivní dost zásadně snažení v terénu. Tady asi nemá smysl připomínat, že na hladké gumě je to celkem o hubu a tepová frekvence se dá zvýšit daleko příjemnějším způsobem.

 

Nesmírně důležité je přední kolo s dobrým bočním vedením, protože když předek klouzne, znamená to většinou prekérní situaci dost často zakončenou nepříjemným držkopádem. Pneumatiky jsou nekonečné téma a před nákupem sady si sami sobě musíte odpovědět na pár otázek typu, co od pneumatiky očekávám, kde nejčastěji budu jezdit a jaký nájezd by měla sada zmáknout. Vše samozřejmě ovlivňuje motorka, povrch a zrovna tak vaše zkušenosti s terénem. Pokud tedy nahlédnete do lehčího terénu jen zřídkakdy a jste si jisti, že budete jezdit hlavně po silnici s delšími přejezdy po dálnici, nemá cenu kupovat „chlupatou“ terénní gumu, která by dostala na dálnici na frak. Nabroušené špunty totiž nikde nemizí rychleji než na dálnici při rychlostech nad 120 km/h, protože tak jim můžete akorát zamávat. Kromě toho terénní pneumatiky fest hučí a to není pro polykače silničních kilometrů nic příjemného. Jakmile ovšem víte, že budete v terénu trávit alespoň čtyřicet procent času a přesuny po asfaltu budou probíhat převážně po okreskách nižších tříd při legální rychlosti, je ten pravý čas pořídit si něco více terénního.

Nakousnu tu také dost nevděčné téma a to jsou tlaky pneumatik. Vždy je totiž potřeba dodržovat předepsané hodnoty výrobce motorky, které v případě naší Afriky najdeme na chrániči řetězu, u ostatních motorek je štítek nalepen například na kyvce nebo pod sedlem. Pokud ale jedete do náročnějšího terénu, není úplně od věci gumy mírně upustit, ovšem podotýkám, dělejte tak s mírou! Je potřeba pamatovat na to, že podhuštěná pneumatika znamená velké riziko proražení gumy (duše) a naraženého ráfku, což není legrace a už vůbec ne levná záležitost. Kromě toho návrat domů probíhá dost často po asfaltkách a podhuštěná guma v zatáčce není žádný med. Za předpokladu, že gumy upustíte, chce to v klídku dojet k první benzince a tam tlaky vrátit na předepsané hodnoty. Ač nerad, tak uvedu, že tlaky v pneumatikách velkých cestovních endur pro běžný terén se můžou pohybovat kolem 1,7/1,8 baru, ovšem jedním dechem také dodám, že je to informace dost nevděčná, ale na druhou stranu provozem ověřená.

Pneumatiky jsou alfou a omegou, stejně jako zkušenosti jezdce, které dost zásadně ovlivňují úspěšné, výživné a zároveň bezpečné řádění v terénu. Právě proto je potřeba motorku chránit a jak se říká, pořádně ji opancéřovat. Kdo se někdy v terénu svezl, nejspíš mi dá za pravdu, že i sebevíce zkušený endurák sebou občas flákne a je jedno, jestli „na krátkou nohu“ víceméně v nulové rychlosti, anebo si ustele nějakým ostřejším způsobem. Alespoň za mě je potřeba cestovní enduro vybavit padacími rámy, které by u motorek této kategorie měly být sériovou záležitostí. Jenže znáte to, jsou to náklady navíc a také další kila navíc, takže továrny mávnou rukou a doporučí, ať si každý řeší sám.

Kromě toho je každá mašina konstruovaná jinak a každou je potřeba chránit jiným způsobem. Jen pro příklad uvedu konstrukci motoru BMW s boxerem naproti dalším "užším" cestovním endurům s řadovým nebo véčkovým dvouválcem… V každém případě to chce namontovat alespoň základní padací rámy, které dokážou ochránit až nečekaně hodně a zásadním způsobem eliminují škody na materiálu i na duši. Pokud se budeme bavit o naší Africe Twin, tak ta má originální padací rám, který lze dovybavit ještě menším spodním rámem, a to pak je ochrana velice slušná. Samozřejmě existuje hodně možností, jak motorku chránit a záleží, co si vyberete a co se vám líbí.

Stejně jako do padacích rámů je dobré zainvestovat do pořádných bástrů, chcete-li chráničů páček, s kovovou konstrukcí. Většina sériových bástrů je totiž spíš na úrovni lapačů much a při pádu toho moc nezachrání. Dost podobně je to v případě chrániče motoru, a pokud už není pořádný kovový „pekáč“ pod motorem z továrny, je potřeba jednat. Ideální je kovový chránič, který poctivě chrání celé břicho motorky a zacloní také čelní část karteru, výfukové svody a případně olejový filtr. 

Při výletech do terénu se hodí také zadní madla, za která lze motorku čapnout a vytáhnout z nějaké zapeklité situace, anebo po ulehnutí pohodlně postavit zpátky na kola. Velkou pozornost si zaslouží také zubaté stupačky, protože při jízdě v terénu není nic horšího než klouzající noha na gumě, přesněji řečeno na gumovém nášlapu stupačky, který lze u cestovních endur odmontovat pomocí nářadí nebo bez něj. Pokud vjedete do kaluže, nebo projedete brod, je jasné, že se stupačky namočí a bota při jízdě ve stoje klouže, a to je dost nebezpečné. Jak známo, při lítání v terénu je důležitý pohyb těla a využívání přední nebo zadní hrany stupačky, zejména pak při akceleraci, výjezdu nebo naopak brzdění či sjezdu. Jeden by nevěřil, jak velký rozdíl je v případě Afriky mezi standardní menší stupačkou a příplatkovou offroadovou jako dostala naše redakční mamba. Pocit při ovládání a řízení motorky je o tisíc procent jinde a já na pořádné stupačky nedám dopustit, bavíme-li se o jízdě v terénu.

Při ježdění v terénu je to celkem tělocvik a dost zásadně musíme využívat váhu těla. Například při akceleraci nebo výjezdu kopce je potřeba přenést váhu těla dopředu a tím pádem se může stát, že se do cesty připlete vysoké plexi, které dokáže poškádlit bradu. Proto se dají pořídit nižší větrné štítky, které jsou kompromisem mezi silnicí a terénem. I s nižší výškou stále rozumně odvádějí proudící vzduch, ale zároveň se jezdci nepletou při přenesení váhy nad přední kolo.

Teď jsme si něco řekli o úplně základní výbavě, kterou by mělo dostat každé cestovní enduro a je vlastně fuk, jestli se do terénu podívá jen zřídkakdy nebo tam bude den co den. Osobně si myslím, že zmíněné doplňky nebo alespoň padací rámy by měly být sériovou záležitostí. Jenže znáte to, výrobci řeší každé deko váhy a každou kačku navrch. Funkční doplňky a pořádné gumy nejsou až takovou brutální investicí a v poměru k cenám náhradních dílů nebo pořizovací ceně mašiny jsou vlastně jen zlomkem ceny. Dokáží toho ušetřit opravdu dost a také zásadním způsobem eliminovat problémy s poničením motorky daleko od domova, a to je pádný argument jít a protektory koupit. Jak už bylo zmíněno, existuje další stovka nejrůznějších chráničů a doplňků, jako jsou třeba chrániče chladičů, ochrana koncovky výfuku, karbonové krytky vík motoru, fólie na TFT displeje nebo chrániče světel a je tedy na každém, co si na svou mašinu namontuje. Máte nějaké tipy a doporučení? Klidně sem s nimi!

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 30 Kč od 5 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
ZdenalH přispěl 6 Kč
Lajsa přispěl 6 Kč
Vojtek77 přispěl 6 Kč
Freddy_X přispěl 6 Kč
Mulisak přispěl 6 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (6x):



TOPlist