Studie Blata

Přinášíme vám rozhovor s mladým návrhářem Janem Librou, autorem modelu motocyklu vyrobeného na základě devítiměsíční praxe ve společnosti Blata. Tento model si budete moci prohlédnout na našem stánku na jarní výstavě.

Studie Blata

Jak si se k motorkám a návrhu designu dostal?
Vlastně to všechno začalo už mnohem dávno. Bylo mi tak dva a půl, tři roky když jsem byl poprvé na okruhu. Tátův strýc dělal hlavního komisaře a tak jsme měli přístup kamkoli. Pamatuji si na motocykly stojící před boxy a Kevina Schwantze jezdícího po zadním kole. Byla to zvláštní nádherná atmosféra na kterou nikdy nezapomenu.
Doma jsme měli prospekt Suzuki GSX-R 750. Pořád jsem si ho prohlížel a snil, že jednou budu takovou motorku mít. Chtěl jsem být závodníkem, poté konstruktérem a na konec jsem zjistil, že nejraději dávám automobilům a motorkám tvar, design. A tak po vystudování gymnázia jsem nastoupil na strojní fakultu v Brně, obor průmyslový design. Jaká byla tvoje první motorka?
Poprvé na opravdové motorce jsem jel ve třinácti letech. Byla to ČŽ 175, která byla upravená speciálně do lesa, takže ve předu větší kolo a na obou byly drapáky. V 17 letech jsem měl ČZ 125 na silnici a od 18ti jezdím na Hondě VFR 750 F.
Kdy jsi začal dělat první skici motorek?
Motorky jsem si kreslil už na základní škole, ale více návrhů jsem začal dělat tak před dvěmi, třemi roky. V roce 2005 jsem sháněl praxi na příští rok, a tak jsem oslovil firmu Blata. Měl jsem s sebou téměř všechny práce za poslední rok. Samozřejmě jsem doufal, že mě na praxi přijmou, ale po mé první návštěvě to tak moc nevypadalo. Nutno však říci, že jsem sháněl bezplatnou praxi. Takže to nebylo pozvání, ale jejich dobrá vůle, že mě přijali.





Jaké bylo zadání a kdy začala praxe?
Praxe začala po mém přijetí v prosinci roku 2005. Zadání znělo: studie motocyklu se spalovacím motorem a následné zhotovení modelu v měřítku 1:3.
O jaký druh motocyklu se bude jednat, jsem si měl rozhodnout já sám přes Vánoce a v lednu přijet s návrhy. Začal jsem přemýšlet, jaký typ motocyklu by byl vhodný. Vzhledem ke stavu našich pozemních komunikací a stále rostoucí oblibě bylo jednou z možností návrh supermota. Druhou možností byl typ naked bike, velmi rozšířený mezi motorkáři a umožňující vidět jeho techniku na první pohled. Z těchto důvodů vypadla možnost sportovního motocyklu, která je mi nejblíže. A tak ve zkouškovém období vznikaly první skici. Všechny jsem kreslil přesně v měřítku 1:10.







Co říkali v Blatě na tvé první návrhy?
Na konci ledna jsem přijel ukázat návrhy. Během několikahodinové konzultace, které byl přítomen i pan Blata, jsme rozebírali nejen návrhy, ale i techniku motocyklů a jejich výrobu. Tyto konzultace se zprvu opakovaly po necelém měsíci. Pokaždé jsem předložil několik návrhů, někdy i desítky. Každý návrh byl konzultován jak po stránce designu, tak po stránce technické s možností jeho výroby. Z nich byly vybrány varianty, a ty jsem dále rozpracovával.
Atmosféra konzultací, přístup obou pánů ke mně a schopnosti pana Ing. Hanuše jako učitele mě velmi motivovaly a já se těšil vždy na další setkání. Poznával jsem techniku, výrobu a design jako takový.


Který typ motocyklu jste nakonec pro tvorbu modelu vybrali?
Během konzultací byl vybrán typ naked bike a jako motor čtyřválec do V s úhlem válců 80°. I když jde o naked bike, jedná se vlastně o sportovní motocykl, neboť jsem se rozhodl použít ryze sportovní geometrii podvozku a tedy i posezu. Motocykl není určen na závody na okruhu a na dosahování maximálních rychlostí, ani na cestování, ale pro užití si svižnější jízdy, pocitu závodního jezdce a zároveň možnosti vidět techniku a „srdce“ motocyklu. Kapotáž proto nebyla použita, i když jsem ji později v dalších skicách vytvořil.
A tak se začal rodit ne zrovna běžný naked bike, ale studie. Jak probíhala výroba modelu?
Výroba nebyla časově omezena, proto jsem měl v plánu začít model vyrábět až po sezóně, na podzim roku 2006. Koncem května mi ale pan Ing. Hanuš zavolal, že v říjnu na výstavě motocyklů v Kolíně nad Rýnem bude designérská soutěž o návrh motocyklu a já jsem se měl této akce zúčastnit. Do této doby jsem si navrhoval relativně v klidu. Ale teď se projekt musel rychle dokončit. Bylo už jen pár návrhů k realizaci. Z nich se vybral jeden a jeho design byl do měsíce dokončen současně s doděláním prací do školy a absolvováním zkoušek. Do Blaty jsem jezdil asi každých 14 dní.


Na konci června jsem začal pracovat v počítači na 3D modelu, který byl nutný pro výrobu modelu v měřítku 1:3. To mi zabralo něco málo přes měsíc, neboť mnoho času jsem trávil v garáži, kde jsem poctivě měřil každý díl mé Hondy VFR 750 F, abych našel vhodné rozměry sportovního motocyklu a ty následně upravil pro svůj návrh.
Před modelováním v počítači mi pan Ing. Hanuš řekl: „Víte, 2 mm na modelu 1:3, to laik nepozná, ale pro odborníka je dvou milimetrový rozdíl hodně“. A tak jsem vzal blok s nákresy měřeného dílu a šlo se měřit: průměry rukovítek, stupaček, čepů, hadic na chladící kapalinu, výfukových svodů, hlaviček šroubků atd.. Každý rozměr musel odpovídat realitě. Termín odevzdání přihlášky na soutěž bylo 15. září 2006, model se měl posílat do Německa zhruba o týden později. Z jakého materiálu model vznikal?
Výroby modelu jsem se trošku obával, ale zároveň hodně těšil. Začátkem srpna jsem si obstaral základní materiál na výrobu modelu. 3D tiskárna byla vyloučena, protože jsem si měl model zkusit udělat ručně, abych se to naučil. Jako materiál jsem použil pěněné PVC a tvrzený polystyren v tloušťkách od 1 do 19 mm. To proto, aby bylo možno lehce dosáhnout rozměru s milimetrovou přesností.







Z počítače jsem získal výkresy v měřítku 1:3. Bylo téměř jedno v kterém pořadí bude jaký díl vyroben, protože jeho rozměry musely na milimetr sedět, aby se mohly napasovat na sebe bez použití lepidla, jen spojit šroubky v odpovídajícím měřítku. Stále jsem se učil, jak pracovat s materiálem, abych dosáhl požadovaného tvaru a rozměru. Rotační části byly vysoustruženy doma na soustruhu, kromě obou kol.





Čas běžel rychle, a tak jsem musel dělat stále více hodin denně a ke konci zavést, jak říkal bratranec, noční směny. Do Blaty jsem jezdil každý týden. Dostal jsem od nich řetěz a laserem vyřezané kotouče i řetězová kolečka. Musel jsem každý díl dokytovat a dobrousit, aby byl připraven do lakovny. Trávil jsem hodiny s lakýrníky a vybíral jednotlivé barvy tak, aby odpovídaly skutečnosti, a obdivoval trpělivost jejich i mé rodiny. Nemohl jsem si dovolit udělat někde chybu, protože nebyl už čas na opravy. Muselo se všechno sehnat, vyrobit a díly musely pasovat. Několikrát jsem si říkal, že to už nezvládnu, ale naštěstí jsem měl spoustu důvodů, proč to dokončit.










Jak si se nakonec na výstavě umístil?
I když model nebyl přímo pro tuto výstavu navrhován, získal jsem šesté místo v kategorii „profesionál“. Zde naleznete stránky soutěže.









Můžeš nám ještě prozradit některé technické údaje modelu?


Motor kapalinou chlazený čytřválec do V (80°)
Objem 1000 ccm
Rozvor 1420 mm
Výška sedla 830 mm
Výška řidítek 880 mm
Podvozek hliníkový rám, přední a zadní vidlice - hliník, letmo uchycená kola
Brzdy vpředu kotoučová průměr 380 mm, šestipístkový třmen
Brzdy vzadu kotoučová průměr 250 mm, čtyřpístkový třmen
Chladící systém dva chladiče na chladící kapalinu, dvě čerpadla, dva oběhy, pro přední a zadní řadu válců
Další údaje Nádobky na brzdovou kapalinu jsou integrovány do řidítek, brzdové trubičky jsou zality v obou vidlicích, aby nerušily siluetu vidlic.
Řetěz prochází zadní vidlicí.
Display je LCD, s kontrolkami pro otáčkoměr. Světla jsou z LED diod.

Tento model můžete vidět na březnové výstavě Motocykl v Praze, která se uskuteční od 8.3. do 11.3.2007. Bude vystaven na stánku serveru Motorkáři.cz v Křižíkově pavilonu D.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist