LS2 CR1 - karbonová přilba za pakatel

Španělská značka LS2 nemá ve světě přileb takový zvuk jako třeba Bell nebo Shoei, ale nedá se ani říci že by byla úplně neviditelná. Nedávno (stejně jako před rokem) jste mohli kšiltovku s jejím logem a v příslušných národních barvách vídat na hlavách řady dakarských motorkářů a čtyřkolkářů, včetně českého jezdce Davida Pabišky, ale i pětinásobného vítěze Cyrila Despese. Kromě motokrosových modelů má LS2 v nabídce také otevřené jetky na skútry a choppery (model Tomcat používá naše redakce také), turistické odklápěčky a sportovní integrálky s termoplastovými, sklolaminátovými i karbonovými skořepinami.

Zmíněný model FF385 CR1 Carbon (jak zní celý název testované integrálky) je absolutní špičkou z aktuální produkce značky LS2, a to jak kvalitou, tak cenou. Přesto nestojí zdaleka ani půl výplaty - doporučená prodejka včetně daně činí 6 040 kaček, což je suma na úrovni běžných sklolaminátových modelů. Zákonitě tedy musí následovat otázka: V čem je háček?

Zapůjčenou helmu jsme prozkoumali, a hledali všechny kompromisy na úkor kvality. Moc jich není, a rozhodně se nedá říci, že by převažovaly nad pozitivními dojmy.

Kompaktní velikost skořepiny v kombinaci se zadním spoilerem a dvěma podélnými prolisy na temeni působí svěžím sportovním dojmem. Ventilace tvarově kopírují povrch, takže nehrozí že něco ulomíte při prvním neopatrném odložení přilby. Skořepina je opravdu částečně vyrobena z karbonových vláken, namíchaných s kevlarem a sklolaminátem. Přesto celá helma ve velikosti M váží pouhých 1 244 gramů (výrobce udává 1 250), a na hlavě je to opravdu znát. Respektive není, protože hmotnost přilby po nasazení skoro nevnímáte a připadáte si, jako byste na hlavě měli maximálně kulicha. Zpočátku je ten pocit skoro až nepřirozený, ale dá se na něj rychle zvyknout.

Interiér neoplývá žádným extra velkým komfortem - jedná se o sportovní přilbu, takže plyšové potahy nečekejte. Materiál i střídmá konstrukce polstrování jsou ale připraveny na to, že se hlava uvnitř bude často potit, a celý vnitřek je z toho důvodu také vyjímatelný.
Po obvodu hlavy sedí hned na první vyzkoušení tak jak má - pevně obepíná, ale zároveň nikde netlačí. Ve tvářích je trochu volnější než bývá zvykem a shází intenzivnější kontakt, což je výhodou při nasazování, ale už ne tolik z hlediska stability ve vyšších rychlostech. Aha, zapomněli jsme na systém Air Go, neboli dofukování lícnic. Stačí párkrát zmáčknout pumpičku na vnitřní straně bradové části, a rázem se helma na hlavě ani nehne. Pro snazší sundavání se pak vzduch dá zase vypustit menším tlačítkem vedle gumového balónku.

Zapnout řemínek pomocí dvou D-kroužků je sice trochu zdlouhavější než zacvaknout klasickou přezku nebo zastrčit zoubkovaný pásek s ráčnou, ale z hlediska bezpečnosti tenhle jednoduchý systém zatím pořád vede, takže není důvod za něj výrobce nepochválit. Obě poloviny řemínku navíc chrání posuvný návlek, takže pásek pod bradou netlačí. Samotné D-kroužky jsou vyosené zhruba na úroveň levé čelisti - zřejmě kvůli snazší obsluze - ale patent na přichycení volného konce řemínku je už moc utopený pod lícnicí. Zapnout jej v rukavicích chce fakt hodně šikovnosti a pevné nervy k tomu.
Ventilační systém je dobře řešený nejen z hlediska designu a odolnosti před poškozením, ale stoprocentně plní také svou hlavní funkci. Když je všech pět klapek - jedna v bradě, jedna na čele, dvě na temeni a jedna na zadním spoileru - dokořán, vzduch proudí skrz helmu jako přes řešeto, a nebýt těsného prostoru uvnitř, připadáte si v přilbě jako easy rider s rozevlátými vlasy. Zavřené ventilační otvory naopak dobře těsní, a nepustí dovnitř ani kapku vody. To samé platí o plexi, kterému bych vytknul jediný nedostatek. Jeho uchycení je sice masivní a umožňuje snadnou výměnu skel, ale mechanismus nabízí jenom tři polohy, ve kterých lze plexi zaaretovat. Když od toho odečteme dvě krajní - zavřeno a úplně otevřeno - zbývá už jen jediná poloha, ve které pootevřené plégo pevně drží, a ta se nachází trochu nešťastně zrovna v polovině dráhy. Udržet za chladného počasí když se každé plexi mlží jenom malou škvírku na větrání tak není úplně snadné. Ještě že je plexi už z výroby alespoň připraveno na použití PinLocku, který ovšem není (na rozdíl od nosního difuzoru) součástí balení.
Za normálního motorkářského počasí hledí zůstávalo během jízdy stejně většinu času zavřené.  Výměnu vzduchu v pohodě obstarala ventilace, a za zavřeným oknem je vždycky největší ticho. Polystyren je sice v oblasti uší zeslaben kvůli případné instalaci sluchátek interkomu, ale i tak je přilba příjemně tichá. Líbila se nám i její stabilita ve vyšší rychlosti, kdy nemá tendenci přemáhat krční svalstvo a zvedat, sklápět, nebo jinak pohybovat s hlavou. 
Kromě těch pár drobností  souvisejících s obsluhou nás přilba LS2 CR1 rozhodně nezklamala. Ve svojí cenové třídě vyniká hlavně materiálem skořepiny, nízkou hmotností a pohledným designem, a aerodynamikou. Také odhlučnění a kvalita zpracování jsou na slušné úrovni. Jízdním komfortem se řadí do kategorie sportovních, ale ani závodníci s omezeným rozpočtem se méně známé značky nemusí bát.