Julské Alpy

Pro příznivce mototuristky je zde možnost mnohých horských přejezdů, které není nutné absolvovat pouze s endurem, ale i silniční stroj je bez velkých obtíží zvládne, i když někde asfalt nahradí dobře uválcovaný štěrk. Do oblasti Julských Alp je možné z Rakouska dojet téměř osmi kilometrovým tunelem od Villachu, ale lépe je využít některých z horských průsmyků. K nejznámějším patří Loiblpass /1067 mnm/ jižně od Klagenfurtu, neméně zajímavý je rovněž Wurzenpass /1073 mnm/ a nebo východně položený přejezd Seebergsattel /1218 mnm/, který vás na slovinské straně dovede do údolí pod vrcholem Grintavec /2556 mnm/. Jako výchozí bod pro další poznávání lze využít kemp u jezera Bled. Vybavení a čistota kempu je na srovnatelné úrovni s kempy v Rakousku a cena za osobu v sezónu je asi 8€. Jezero je známé kostelíkem, který je umístěný na ostrůvku v jezeře a hradem na skále nad ním. Voda má v letních měsících teplotu, která láká k osvěžení. Asi 25 km od Bledu je další zajímavé jezero. Jmenuje se Bohinjsko jezero /525 mnm/ a je stejně jako Bledské jezero cílem mnoha turistů. V letních měsících nabízí projížďky lodí, serfování a koupání. Odtud je možné se vydat na první horské přejezdy například směrem na Stará Fužina-Koprivnik a tady odbočit vlevo směrem na Pokljuka, přičemž i cesty nejnižšího charakteru jsou sjízdné. Postupně se začnou nabízet možnosti dalších a dalších přejezdů. Odtud je možné se vydat na první horské přejezdy například směrem na Stará Fužina-Koprivnik a tady odbočit vlevo směrem na Pokljuka, přičemž i cesty nejnižšího charakteru jsou sjízdné. Postupně se začnou nabízet možnosti dalších a dalších přejezdů. Na celý den je vhodné naplánovat přejezd Triglavským národním parkem. Cestu je možné ze severu zahájit ve známém lyžařském a sportovním středisku Kranjska Gora. Silnice v serpentinách stoupá do sedla Vršič /1611 mnm/. Asi v polovině stoupání můžete odstavit motocykl a vystoupat několik schodů k Ruské kapli. Zatáčky jsou značené číselně a na severní straně vykládané kostkami-rovné úseky jsou asfaltované. Sjezd z průsmyku na jih už je po asfaltové silnici s množstvím vraceček. Cesta pak pokračuje souběžně s bílou řekou Sočou, což znamená, že si užijete nepřeberné množství zatáček. V obci Kal-Koritnica můžeme odbočit vpravo, směrem na hraniční přechod s Itálií Passo del Predel. Za obcí Stmec na Predelu /962 mnm/ budeme vyhlížet odbočku na Mangart /2679 mnm/. Odbočíme z hlavního tahu a úzkou silnicí začneme stoupat. Po několika stech metrech skončí asfalt a je nutné překonat kamenito-hlinitý úsek. Ten vznikl po mohutném sesuvu, který s sebou odnesl i silnici.
Asfaltu se dočkáme znovu asi po půl kilometru. Následuje stoupání s množstvím vraceček a několika tunely. Silnice je široká tak na jedno osobní auto. Před posledním tunelem se platí mýtné 4€. Potom následuje výjezd do posledního úseku. Asfalt definitivně končí a po kamenité silnici se dojede pod vrchol. Vyhlídka směrem na Itálii a severozápad Slovinska následuje po krátké chůzi k okraji sedla. Zpáteční cesta do Bledu se může ubírat přes Bovec, Žaga, Most na Soči, Podbrdo a po nesčetném množství zatáček dojedete do Bohinjske Bystrici odkud to je ještě dvacet kilometrů do Bledu.
Dalším místem, které stojí za pozornost je jeskyně ve městě Postojna. Z Bledu to je asi 100 km, takže je otázkou zda se nepřesunout. S ubytováním v Postojné nebude problém. Návštěva jeskyně, která je za městem a kam vás navedou šipky zabere asi dvě hodiny. Vstupné v přepočtu činí asi 350 Kč a za něj vás vláček odveze dva kilometry do útrob jeskynního komplexu, který celkem čítá asi 20 kilometrů. Z toho pro veřejnost je přístupná pouze malá část. Následuje prohlídka s výkladem a pak opět vláčkem zpátky. Přestože v Moravském krasu máme spoustu nádherných a myslím hezčích jeskyní, stojí návštěva Postojske jamy zato. V jeskyni žije ojedinělý živočich připomínající mloka. Je ale bílý a nemá oči. Několik kilometrů od jeskyně se nachází Predjamský hrad, který je známý svým zasazením do skály. Vstupné je asi 100 Kč a bez průvodce, ale s česky psaným průvodcem na papíru, si můžete hradem procházet jak dlouho je libo. Těchto několik typů nám posloužili ke čtyřdenní dovolené ve Slovinsku. Rádi se tu opět vrátíme. V roce 2004 oslaví Bled 1000 let své existence. www.bled.si.

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)