Rumunsko 2015 - rychle, stručně, úderně - Návod Last Minute

Rumunsko rychle, stručně, úderně a přesto nezapomenutelně (mluvím o cestě, ale přesto doufám, že se bude týkat i článku) – NÁVOD LAST MINUTE + DULEŽITÝ KONTAKTY ZÍSKANÝ PRAXÍ!!! 7 dnů náruživé jízdy v celkovém počtu dvou kusů na dvou strojích (ano, pochopitelně nás původně mělo jet asi 15 a ještě týden před odjezdem 5. Lidi si vážně dokážou šlapat po štěstí :-))

Rumunsko 2015 - rychle, stručně, úderně - Návod Last Minute

Kapitoly článku

Náklady na osobu v Kč byly u mě 11890,- (započítána i oprava za 1200,- + spotřeba kolem 6l/100km (celkem benzín asi 6300,-) + jídlo, piva, kafíčka a ubytování řešeno na cestě, nic jsme si nevezli (zbytek, tudíž asi 4400,-). Za dálnice se nikde neplatilo. Jen asfalt – ano, občas rozbitý, ale ne moc často.

Vybavení: hadry, nový nepromoky do deště, spacáky pro případ, kreditka + 5 EUR (já), 500 EUR + kreditka (Kuba), olej a zase olej (já), hašiš (Kuba). Každej dáno v jednom batůžku a přiděláno gumicukama či síťkou na sic. Bez navigace. Odhodlání vstávat brzy, abychom vyjížděli už časně ráno a cítili novej probouzející se svět a užili si menší provoz a svěží vzduch (byly strašný horka).

Ceny na cestě (trochu předbíhám, ale kdyby někdo neměl na ty další keci chuť, tak ať ví). Kurzy (podle toho co mi stahovala banka při platbě kartou): Slovensko 1 EUR=27,6 CZK, Maďarsko 100 Forintů=8,86 CZK, Rumunsko 1 Lei=6,22 CZK

!!! Platba kartou není nikde na benzinkách problém, jen občas můžou chybět drobný v dané měně na kafe, platba v restauracích a za ubytování spíše hotově. Moje doporučení zní: vemte si pár EUR pro případ (třeba 100-150), benzín plaťte kartou a po příjezdu do Rumunska si jednorázově vyberte z bankomatu (platí se cca.100 za výběr, ale je fajn kurz a pokud budete měnit Eura, tak už tam budete mít ztrátu při směně dvakrát). Já si vybral 500 RON, ale bylo to málo a pak sem ještě vybíral 600 RON. Dobrý je, že když budete vidět, že to nestihnete utratit za jídlo a ubytování, tak za to budete kupovat i PHM.

Benzín: Slovensko cca 38,-/litr (kolem 1,4 EUR), Maďarsko cca 34,-/litr (kolem 380 HUF), Rumunsko cca 36,-/litr (kolem 5,8 RON)

Stejně jako většina cestovatelů jsme měli ušlechtilou vizi důkladné přípravy, ale ani Kuba ani já nepatříme úplně mezi plánovací tipy, taky jsme měli hromadu práce a tak příprava obnášela jednu hodinovou schůzku, nákup mapy Rumunska (speciální prodejna map na Kobližné v Brně, mají tam NAPROSTO vše. Naše mapa stála 218,-, Rumunsko-Moldávie 1:500 000, Freytag&Berndt - super) a víru v internet. Naprosto stačilo, pokud jedete hlavně jezdit a užít si to splynutí se strojem. Pokud máte chuť po návštěvě zajímavostí, tak je asi třeba těch hodin trochu víc.

Naše sestava obnášela Kubu na motardu Aprilii Dorsoduro 750 a mě na Suzuki DR600 (dárek k jejím 29 narozeninám J). A byli jsme rozhodnutí, že nebudeme využívat moc dálnice (dle slova motorka = od slova zatáčet).

Kuba si mě vyzvedl v Hustopečích u Brna a a pokračovali jsme podél dálnice po silnici č.425 až na Slovensko do Kút, kde jsme se napojili na silnici č.2, dojeli do Bratislavy, tu sme prohučeli a napojili se na silnici č.63(E575) podél Dunaje přes Komárno až do Štůrova. Cesta až sem v pohodě, když jsme vyjeli z Blavy tak poměrně dost aut, ale aspoň jsme potrénovali předjíždění a od Dunajské Stredy už v pohodě. Ve Štůrovu jsme přejeli Dunaj přes nádherný most s ještě magičtějším pohledem na maďarský na pohled lázeňský město Esztergom. Poté po silnici č.10 na jih do Budapešti. V Budapešti jídlo, ale čas už nám úplně nepřál a tak následně nájezd na dálnici směr Szeged. Byl sem už dost hotovej, spal sem jen pár hodin a tak se nakonec Kuba smiloval a sjeli sme kolem 21:30 už v Keczkemétu a našli bydlení. Tady sme si teda dopřáli, neboť sme nemohli nic najít a nakonec jsme podle šipek ubytování dorazili k 4* hotelu Három Gúnar. No ostuda, šli sme masňácky do toho (55 EUR za dva i s královskou snídaní není špatný, ale když člověk vyrazí na „Východ“ tak mu to přijde trochu zbytečný).

Druhej den ráno pak přes Szedged do Rumunska směr Arad, zde jsme najeli na silnici č.7(E68) a po ní jeli celý den až do Sibiu. Pozor, na hranicích peníze neměňte, kurz horší než kdekoliv následně ve vnitrozemí (ale ne zas tak strašnej, tak pokud krize, tak něco vyměňte). Dost hustý provoz, hodně předjíždění a hlavně zásadní zjištění, přes obec MINIMÁLNĚ 70km/hod jinak vás ušlapou (i policajti, kteří nás bez váhání předjeli v obci a to už sme jeli těch avizovaných 70). Když je náhodou hlídka, a to nám vždycky připadalo jako by pak bylo víc hlídek na relativně malým území v danou hodinu, tak si řidiči hodně blikají dálkovýma, takže jsme neměli jediný problém. Občas jsme narazili na několikakilometrovou kolonu, ale vždycky to bylo kvůli blikajícímu světlu na železničním přejezdu. Doporučení zní, všechny předjet, pak aspoň chvíli trochu čisto. Z Devy do Sibiu je už postavená nová dálnice, takže všechny auta jedou po ní a 7 je najednou čistá jak lilium. Úžasný, krásnej asfalt, pěkně se vlní a po hodinách totální koncentrace najednou asi 100 kilometrovej perfektní relax. Už se blížil večer a nechtěli sme být ve velkým městě, tak jsme projeli přes Sibiu, pokračovali ještě 14 km po silnici č.7 na jih a zde velikej kruháč, kde buď pokračovat po 7 na Bukurešť a nebo odbočit na východ na silnici č.1 směr Brasov. Měli jsme vizi, že tady někde si na několik dní zřídíme ústředí a budeme jezdit nalehko, nahodile jsme se rozhodli pro silnici č.1 směr Brasov a po 5-7 kilometrech jsme vyjeli do takového mini průsmyku, kde byl po levé straně veliký motorest. Zastavili sme, zeptali se, okoukli pokoje a byli zcela spokojení. Pokoj pro dva stál 80 RON/noc (dohromady), což je asi 250,- Kč na osobu, pokoje moc pěkný se sociálkou, výborně vařili, jen bez snídaně (když jsme v 7 ráno každý den mizeli). Následně jsme se dozvěděli, že i lidi ze Sibiu sem jezdí na jídlo a rodinné oslavy. Jídlo v rozmezí 75-130 Kč, pivo 25 Kč. Já hodně jedl fazolovou polívku ke který mi nosili čerstvou nakrájenou cibuli a bylo to úplně super. Všechny jídla velice v pořádku. NAPROSTO DOPORUČUJEME! Motorest byl ještě před vesničkou Bradu (je vyznačená na oné mapě). Místo i velmi strategické pro jednodenní zájezdy!

Třetí den ráno vstávačka a první rumunský TOP před námi - TRANSFAGARAS magistrála alias silnice č.7C, po dojetí do městečka Curtea de Arges silnice č.73C, pak napojení na hlavní silnici č.73 do Rasnov, zde omylem, ale bylo to skvělý, uhnuto na silnici č.1E do Brasov a po silnici č.1 návrat zpět. Celkem necelých, naprosto úžasných 400 km. Po cestě vše, hory, stovky zatáček, úžasný výhledy, drákulův hrad, desítky skvělých předjíždění sebe navzájem i pomalejších aut, super. Asfalt skvělý i horší, hladký i hrbolatý, super. Jediné negativum, posraný ložisko (rumunsky se nazývá rulment) v mým zadním kole 40km před cílem, naštěstí havarijko (asi za 3000,-/ročně, s Drkem vážně legrační, ale opět helflo J), zavolal sem do Čech, poslali mi odtahovku ze Sibiu, borec za dvě hodiny přijel, naložil Drko, mě vyložil po cestě na ubytování, motorku odvezl a domluveno, že další den dám vědět kam zavézt. Konverzace v angličtině, podepsány papíry a tím vyřešeno. Večer pár piv a zítra uvidíme. Číslo na odtahovku (na šéfa co mluví anglicky, kdybyste potřebovali i bez havarijka či asistenčky): 0040765210069

Čtvrtý den ve znamení řešení problému kam s Drkem. Mezi Sibiu a dříve zmiňovaným kruháčem na jih od něj (po silnici č.7) je po pravé straně servis KTM, ale borci dost zklamali, poslali nás do prdele, že nedělají nic jen KTM a vlastně nemají čas.. A to se ani nezeptali co mám za problém (dle mýho by to ložisko klidně dali, jen kdyby chtěli pomoct). Ale pro KTM motorkáře dar z nebes, třeba se bude hodit, když KaždýTýdenM….:-). Každopádně když jsem se zeptal (sami by to kokoti neřekli), tak si vzpomněli na týpka z vesnice asi 4 km daleko (jméno vesničky je VESTEM) co dělá doma lecos a hlavně endura. Dali mi telefon, borec pěkně jednoduše srozumitelně anglicky (nakonec i trochu slovensky J), řekl ať to přivezeme a mrkne na to. Zajeli sme do odtahovky, dali telefon šoférovi co Drko toho dne vezl, ten zavolal, ten mu vysvětlil cestu a za deset minut sme byli na dvoře. Za hodinu hotovo, dostali sme i pivka na čekání, borec skvělej, vše spraveno, nakonec udělal i přední kolo, celkem 4 ložiska, přes hodinu práce, moc příjemný čas a chtěl 100 RON. Dal sem mu 200 a všichni sme byli maximálně spokojení. Zeptal sem se jestli můžu dát telefon dalším českým úderníkům, protože to není oficiální dílna (tzv. bezdaňová J) a mám požehnání, tak v případě potřeby použijte, jezdí sem i borci ze 100km vzdálenosti: Dan Pasteanu, Tel: 0040744866296, Email: pasteanu@yahoo.com!!!!!!! Každopádně starosti 2/3 dne, byli sme v Sibiu na jídle, pak návrat již na dvou motorkách (Kuba mi dělal od rána taxikáře) a dříve započato pití piva.

Pátý den další rumunská extáze TRANSALPINA alias silnice č.67! Kdo nezažil, neuvěří, i teď mám husí kůži při vzpomínce. Ráno opět před 7 výjezd zpět na kruháč, pak po silnici č.7 směr jih do Brezoi (dost velkej provoz, ale na zahřátí fajn), zde po silnici č.7A na křižovatku s Transalpinou, kafčo a pak už Transalpina směr jih do Novaci, zde oběd a poté zpět celou Transalpinu do Sebesu, a pak už klasická č.7 do Sibiu a pak domů. NEUVĚŘITELNEJ ÚPLNĚ KAŽDÝ KILOMETR a zejména pasáž od křižovatky 7Ax 67C do Novaci a zpět. Na stupnici od 1 do 10 získává tato pasáž 12, zbytek cesty 9,97 až 10. Ta top pasáž skvělá i pro silnice, asfalt totálně vymazlenej, zbytek občas trochu divočina, ale rozhodně nic strašnýho (asi 4x na pár set metrů ve stupačkách). Opět cca.400 km za den. Piva a něco kuřiva J.

Šestý den rozhodnutí návratu, po silnici č.1(E81) přes Sibiu, Sebes až do Cluj-Napoca a pak po 1F a 19A (stále E81) až do Satu Mare. Chtěli sme 150 km přes Ukrajinu (doporučuju nákup skvělé vodky v supermarketu v neuvěřitelném množství krásných lahví a též nákup malých sušených ryb skvělých k pivu), přejezd přes Halmeu. Samozřejmě jsme měl jen občanku a i když nás Rumuni pustili, tak Ukrajinci už ne a nuceni jet zpět. Smutek, trochu naštvání ale jedeme dál! Zpět přes Satu Mare do Maďarska konkrétně do Nyíregyháza, poté po silnici č.38 přes Tokaj (vinařský pupek Maďarska známý celosvětově, nádherná krajina, pro romantiky výtečný) a pak po silnici č.37 na Slovensko do Trebišova. Odtud Košice a nakonec Poprad, kde už čekal Kubův slovenský švagr se stakanama vodky! Příjezd v 1 hodinu ráno, takže nakonec 18 hodin v sedle, 830 kilometrů. Dobrý ne? J Zmrzlý jak hovna J.

Sedmý den, tudíž v sobotu, sme na to kolem desáté dopoledne skočili, zrušili plán objezdu Tater přes Polsko a hurá domů. Přes Žilinu a hraniční přejezd Makov do Rožnova pod Radhoštěm a pak přes Olomouc do Brna. U Rousínova potřesení pravicí, Kuba jel k babičce na oběd a já na bečku do Hustopeč.

Na závěr jen dodávám, že bych nechtěl být bez tohoto týdnu života.

Endura super, silnice a kadláci by možná byli občas nespokojeni s kvalitou asfaltu.

Pokud Rumunsko, tak doporučuju co nejdřív, než to úplně pohltí mrak unifikované evropské civilizace díky evropským penězům. Ještě furt to má nádech dobrodružství, ale současně cítíte bezpečí.

Díky Kubovi za krásnej týden, Zuzance že kromě výměny původních 29 let starých ložisek, sežrání litrů oleje a hektolitrů benzínu nic nepotřebovala a ani na chvíli mi nedala příležitost o ní pochybovat.

Kdyby dotaz, klidně volejte Heřma – 724689135.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.29
Známkováno: 45x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist