Výlet na ČZ 471 do Alp

Grossglockner bývá velmi často označován jako Mekka motorkářů – zde jsem loni poprvé poznal Alpy a byl to pro mě nezapomenutelný zážitek. Od té doby jsem na svém SV navštívil více míst např. Mariazell či Berchtesgaden. Právě při naší zpáteční cestě z Orlího hnízda jsme potkali Němce, kteří jeli na krásně zrenovovaných kývačkách. Bylo to pro mě zajímavé setkání a také od tohoto okamžiku ve mně hlodala myšlenka navštívit Alpy se svojí druhou motorkou – ČZ 250 / 471.

Výlet na ČZ 471 do Alp
Přes zimu jsem nad touto „expedicí“ začal vážně uvažovat a zhruba jsem si ji naplánoval. S ČZ jsem měl najeto už skoro 10 000 km a fungovala bez vážnějších problémů na výbornou. Jediné nedostatky jsem pociťoval v zapalování a dobíjení – to bohužel tyto stoje neměly na moc vysoké úrovni a moje ČZ byla z výroby bohužel osazena jen 55W dynamem (novější typy měly dynama 75 W). V zimě jsem se rozhodl namontovat do motorky Vape SZ13, od kterého jsem si sliboval odstranění těchto potíží a také možnost použití pro napájení GPS navigace díky přechodu na 12 V. Po výměně zapalování už byla ČZ spolehlivý stroj a já s ní byl rozhodnut na Grossglockner vyjet. Chtěl jsem pro cestu sehnat parťáka, ale bohužel se buď podobný nadšenec nenašel, nebo mu cesta nebyla rodinou dovolena, tak jsem musel jet sám :-(.

Příprava postupně probíhala a byl stanoven předběžný termín na 2. týden v červenci 2008, ten bohužel celý propršel a do deště jsem vyjíždět nechtěl – přál jsem si vidět Grossglockner za pěkného počasí (loni nám na počasí vůbec nepřálo). Později jsem postupně buď neměl čas a nebo opět nebyla příznivá předpověď počasí. Pak se najednou ke konci srpna rýsovalo pár pěkných dní a já měl v tu dobu volno – neváhal jsem tuto příležitost, která se už letos nemusela opakovat, využít. Termín cesty byl stanoven na 25. – 27. srpna 2008.

Den první – 25. 8. 2008

V pondělí 25. jsem vyrazil v 7:30 z domu a měl jsem před sebou cestu dlouhou zhruba 500 km. První zastávka proběhla ve Slavonicích na benzínce, kde jsem nabral plnou nádrž a byl jsem připraven na vjezd do Rakouska. Hned za hranicemi mě nepříjemně překvapila rozkopaná silnice a jízda provizorním štěrkovým povrchem směrem na Dobersberg. Po překonání obtížného terénu už cesta ubíhala bez problémů – jel jsem směrem na Vitis, Zwettl. Zhruba 40 km za Zwettlem jsem si dopřál krátkou oddechovou zastávku na pěkné cestě mezi lesy.
Dále jsem pokračoval směrem na Gmunden. Měl jsem v plánu se vyhnout Linzi, přece jenom ČZ není na popojíždění a motání se po městech moc vhodná. Moje trasa tedy vedla přes Enns. Další zastávku jsem si dopřál u nádherného jezera Ebensee, kolem kterého jsem zatím vždy jen bez zastavení projel. Jezero je opravdu překrásné, chvíli jsem zde vychutnával příjemnou atmosféru. Moji ČZ zatím začali obhlížet zvědaví Rakušané, poté co jsem přišel k motorce to jeden z nich nevydržel a zeptal se na otázku, která mě odbourala – „Ist diese Motorrad KTM?“. Po objasnění, že se jedná o český stroj z první poloviny 70. let 20. století měli už Rakušáci ± jasno, že se nejedná o KTM :-), ale značka ČZ jim bohužel nic neříkala.

Při cestě tam jsem se chtěl ještě zastavit v obci Hallstatt, která patří do světového dědictví UNESCO. Tato obec leží u stejnojmenného jezera a je zajímavá tím, že domy jsou postaveny na velmi malém prostoru mezi pobřežím jezera a horami a velmi často jsou zasazeny přímo do skály. Také se zde nachází muzeum s rozsáhlou sbírkou archeologických nálezů.
Po půlhodinové zastávce v Hallstattu jsem pokračoval přímo ke svému oblíbenému a vyzkoušenému ubytování v obci Gries kousek od Zell Am See. Jedná se o příjemné ubytování se snídaní na rodinném statku za poměrně slušnou cenu (17 E za noc), navíc je dobře postaráno i o motorku – ta parkuje v garáži.
Do místa ubytování jsem dorazil před 17. hodinou, ubytoval jsem se a vyrazil na večerní výlet k jezeru Zell Am See.
Mapa první den:

Druhý den – 26. 8. 2008

Druhý den byl ve znamení zamračeného počasí, které mě trochu zklamalo. U snídaně jsem se od domácích dozvěděl, že se po pár hodinách počasí určitě zlepší a budu mít před sebou nádherný den. V klidu jsem se tedy nasnídal a rozhodl jsem se před výletem na GG pořádně prozkoumat okolí. Během cesty se už mraky začínaly postupně trhat, tak jsem se otočil a vyrazil směrem k mýtné bráně Grossglockneru. Před výjezdem nahoru bylo potřeba ještě dotankovat, proto jsem ve Fushu nabral plnou. Nyní mi nic nebránilo v naplnění cíle mé cesty. Při výjezdu k mýtnici se už jede už do mírného kopce a zatáčky jsou v nadmořské výšce nad 1000 m. Zde se mi objevily první potíže s motocyklem – začalo mi vynechávat zapalování. Problém jsem odhadl na svíce, kterým se zřejmě vysoká nadmořská výška nedělá dobře. Vyměnil jsem tak stávající NGK za klasické Brisky. Motorka po výměně jela dobře, tak jsem pokračoval k mýtnici, kde po zaplacení poplatku 18 E začala moje cesta stoupat. Hochalpenstrasse nabízí všude spoustu nádherných výhledů na panoramata hor. V nadmořské výšce 1800 m se problémy s vynecháváním motoru začaly opakovat, takže jsem zastavil a nechal chvíli motorku vychladnout. Po malé pauzičce ČZ zase pokračovala na výbornou. Mým hlavním cílem bylo navštívit místo nazývané Bikers Nest, které se nachází v nadmořské výšce 2571 m. Vyjel jsem tedy k odbočce na toto místo – cesta nahoru vede po úzké kostkami dlážděné cestě, na kterých je výjezd a obzvláště sjezd na motorce za mokra opravdu hodně zajímavý. Překonání magické nadmořské výšky nad 2500 m se zdařilo, tak jsem měl jedinečnou možnost se se svojí motorkou vyfotit u cedule na vrcholu.
Po zaparkování za sebou slyším české hlasy, tak se otočím a zdraví mě parta lidí z českého Cabrio clubu, kteří si Hochalpenstrasse vybrali také jako místo svého srazu.
Z Edelweisspitze jsem pokračoval dále na Kaiser Franz Josefs Höhe (výšina císaře Františka Josefa), která nabízí nádherný výhled na Pasterze – nejdelší ledovec východních Alp. Postupně jsem zastavoval na vyhlídkových místech a myslím, že fotografie nepotřebují moc komentář.
Za zmínku pak ještě stojí, že jsem na GG potkal dalšího Čecha s českým strojem – oba jsme se shodli, že potkat ještě někoho s ČZ nebo Jawou na GG je opravdu velká náhoda :-). Jinak jsem zde ještě narazil na Němce, cestující s ± stejně starým veteránem od BMW, co značku ČZ dobře znali a dokonce věděli, že existoval typ 471 (dvouválcová 250). To je co říct, protože i u nás v ČR musím často vysvětlovat, že to není ani 175 ani 350.
Problémy s vynecháváním motoru bohužel pokračovaly a při sjezdu dolů byly ještě výraznější. Rozhodl jsem se, že problémy už dále nebudu řešit po cestě, ale až po sjezdu na ubytování – kam jsem s občasným vynecháním motoru v pořádku dorazil. Bylo jasné, že je nějaká chyba v elektrice, sundal jsem přední světlomet, abych kontroloval zda není někde uvolněný drát či něco podobného. Všechny dráty byly všechny bez problémů, ale všiml si, že při pohybu dráty se náhodně spíná a rozepíná relé, které umožňuje používání zapalování VAPE s klasickou spínačkou Bosch. Toto záhadné chování se nakonec ukázalo jako příčina všech problémů. Oprava byla opravdu triviální, z relé jsem odpojil drát, který je ukostřován (ukostření znamená vypnutí motoru). Po této „opravě“ šlapala motorka opět jako hodinky a žádná další závada se již za cestu už se neobjevila. Jediný problém po této úpravě byl s vypnutím motoru (bylo nutné vypínat motor přes spojku). Večer jsem ještě podnikl testovací jízdu, kdy se potvrdilo, že je motorka opravená :-). Před spaním, jsem si sbalil všechny věci, abych mohl ráno brzy vyrazit.

Mapa druhý den:


Třetí den – 27. 8. 2008

Ráno jsem vstával po 7. hodině a dal jsem si vydatnou snídani, po které jsem se rozloučil s domácími s příslibem, že se letos snad ještě jednou zastavím, tentokrát s SV. Naložil jsem si všechny věci na ČZ a vyrazil jsem vstříc cestě domů. Na zpáteční cestu jsem měl naplánovanou jinou trasu – chtěl jsem si s ČZ zablbnout v zatáčkách kolem Mariazell. Jel jsem tedy směrem na Radstadt a Liezen. Úsek z Liezenu do Mariazell je opravdu nádherný – jezdí zde málo aut a jsou zde parádní zatáčky se super povrchem. Zde se mi také podařilo na ČZ ostrouhat nové stupačky, které jsem na jaře namontoval. Po 12. hodině jsem přijel do Mariazell a dal jsem si výbornou zmrzlinu, kterou prodávají na náměstí. Také jsem zde protáhnul nohy a nafotil pár fotek.
Zhruba po 45minutové přestávce jsem vyrazil definitivně směrem domů. Pěkný usek je ještě na výjezdu z Mariazell na Sankt Pölten, kde jsou podobné zatáčky jako Grossglockneru, ale je zde daleko menší provoz, takže se zde dá i slušně zajezdit. Po minutí Sankt Pölten už byla cesta poměrně nudná ikdyž pár pěkných zatáček se také našlo. Do ČR jsem vjel na hraničním přechodu v Chvalovicích a projetí Znojma se držel směrem na Moravský Krumlov a Ivančice. Domů jsem dorazil před 17. hodinou.

Mapa třetí den:

Mapa za všechny 3 dny:

Statistické údaje na závěr

Načerpáno 48,80 l paliva N95
Najeto: 1248 km
Průměrná spotřeba: 3,91 l/100 km
Průměrná rychlost: 67,13 km / hod
Maximální rychlost: 122,4 km / hod

Celkové náklady na cestu

Ubytování 35 E za 2 noci
Benzín 1500 Kč + 200 Kč za 2T olej (Motul 510)
Výjezd na GG 18 E
Nějaké suvenýry a drobnosti do 10 E
Celkem ±3200 Kč

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.07
Známkováno: 15x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist