europ_asistance_2024



Isle of Man a Normandie cestou

Kapitoly článku

Isle of Man

Ostrov Man se nachází v Irském moři a má rozlohu 572 km2. Hlavním a zároveň největším městem ostrova je Douglas nacházející se na východním pobřeží. Nejvyšším bodem je hora Snaefell o výšce 621 metrů nad mořem. Na ostrov se můžete dostat letecky nebo některou trajektovou linkou. I přes svou malou rozlohu má ostrov několik světových prvenství. Od roku 979 nepřetržitě zasedá místní parlament Tynwald. V hornickém skanzenu v Laxey můžete vystoupat na největší vodní kolo na světě. Ostrov se pyšní i dvěma hrady, v Peelu a Castletownu. I mezi zvířaty můžete narazit na dva nezvyklé druhy. Manská kočka, s výrazně zkráceným nebo zcela chybějícím ocasem a čtyřrohé ovce. A v poslední řadě tu jde hlavně o krásnou přírodu. Když k tomu připočtu pozvolné tempo života na ostrově, ostrov Man je ideální místo pro strávení dovolené. A taky tu vaří dobré pivo!

Mohamedáni mají Mekku, motocyklisté Isle of Man. Kdyby nebylo Manu, nevzniklo by Tourist Trophy.

Obyvatelé Manu jsou zvláštní lidé: upřímní, otevření, přátelští. Hlásí se ke keltským předkům, vynikají houževnatostí a neústupností. Vyjádřením jejich víry je i znak ostrova – tři obrněné nohy, spojené v růžici. Znamená to: kamkoli budeš vržen, vždy dopadneš alespoň na jednu nohu, nepodlehneš….

Anglická Tourist Trophy není jen nejstarší, ale i nejtěžší závod na světe. Šedesátikilometrový okruh Mountain Circuit na ostrově Man má přes dvě stě zatáček a celou řadu zrádných míst a úseků. Snad nejpopulárnější a pro diváky nejpřitažlivější je Ballaugh Bridge. Do vesnice Balaugh se vjíždí zatáčkou přes můstek. Nic zvláštního, kdyby vozovka netvořila právě uprostřed zatáčky terénní zlom. Při Tourist Trophy zde závodníci brzdí, ale rychlost motocyklu je taková, že stroj vylétne do výšky a závodníci se na chvíli proměňuji v motorkrosové jezdce.

Den 8. 2. 6. 2022

A je tu to, opět přichází to známé vzrušení, těšení a lehká nervozita. Vstávám brzy, chci být u trajektu mezi prvními, protože kdo první nalodí, ten první sjíždí. Před snídaní vše nanosit na motorku, najíst se do zásoby a vyrážím na cestu dlouhou 15 km, kde je mým cílem přístav ve vesnici Heysham. Příjezd do přístavu je perfektně značený a stačí sledovat dopravní značky s lodí. Hustota motorek je veliká a já už se moc těším, protože vím, že jsem součástí, jedna z nich, co má to štěstí a může se podívat na letošní TT, které se dva dlouhé roky konat nemohlo.

Nalodění na trajekt je velmi dobře organizované. Na loď se pouští po dvaceti motorkách. Každý centimetr na lodi je využitý. Dostaneš kousek prostěradla, metr provázku na zajištění motorky a je přikurtováno. Jdu na palubu, dávám si kávu a zabírám místo s výhledem.

Cesta trvá zhruba tři hodiny. Chvíli se mi daří spát, ale pak už jdu na palubu vyhlížet ten nezapomenutelný pohled, na který jsem se tolik těšila. Ostrov všech ostrovů mám na dohled a nervozita stoupá. Vylodění proběhne opět bez problémů a už jedu po pevné zemi. Jedu po Manu a slzy štěstí mi zalévají oči. Troufám si říct, že hlavní cesty na ostrově znám, takže nastavuji navigaci ještě na lodi a po příjezdu hned jedu na ubytování, které mám na Manu domluvené u přátel. Tohle je největší vítězství. Mít v životě štěstí na lidi. Přivítání je strašně srdečné a v podstatě celých 11 dní mám neuvěřitelnou společnost a cítím se zde opravdu jako doma. Takže velké děkuji!!

Po ubytování sjedu na náměstí Ramsey, kde u legendární hospody The Swan beru místo a těším se na první tréninky. Maršálové na svých místech a už se začínají dít věci. Matně si vybavuji úryvky z knihy Franty Šťastného. Závody gentlemanů, závody obyčejných kluků, závody nejtěžší, nejkrásnější a zároveň nejkrutější.  Ten zvuk, to známé chvění, kdy stojíš metr od silnice a vzrušením ani nedýcháš. A už je to tu…borci, co znají okruh i po slepu… Hickman, Cummins…jezdící legenda McGuinness, ti všichni už jsou na trati.

Večer trávím s přáteli a plná dojmů usínám.

Den 9 3. 6. 2022

Ráno vstávám brzy a vyrážím na první okruh ostrovem. Dnes jsou tréninky v plánu až večer.  Tak mám celý den na ježdění po ostrově a navštívení míst, které ostrov nabízí. Jako první jedu na Point of Ayre – nejsevernější bod ostrova. Na místě je nejstarší maják ostrova, ptačí rezervace a za jasného počasí krásné výhledy. Dnes mám štěstí na tuleně, tak jen sedím a pozoruji.

Odtud přejíždím k Motor Museum do Jurby na rychlou kávu. A pak už jen postavit se na start TT, na první kolo na okruhu. Myslela jsem si, že při další návštěvě už to nebude tolik silné, ale „ono“ je to vždycky tak silné.  Počasí přeje, horský úsek jednosměrný a plný motorek. Jedu opatrně, vše si připomínám a snažím se si zapamatovat každý úsek tohoto šíleného okruhu. K večeru parkuji v Douglasu a vyrážím na prohlídku do depa. Všude je volný přístup, depo žije doprovodnými akcemi, plno stánků. Dnes je v plánu trénink Sidecar. Scházím asi 700 metrů z paddocku na Bray Hill, kde mi po průjezdu prvních jezdců padá brada. Ta rychlost takový kousek od startu je šílená, ten zvuk vytočeného motoru…Vydržím do konce a pak už jen přejezd domů. 

Den 10. 4. 6. 2022

Sobota a první závodní den. Přejíždím do Laxey, kde motorku parkuji, převleču se do pohodlného oblečení a vyrážím historickou úzkokolejkou na náhorní plošinu the Bungalow (31 mile), kde závodníci v náklonu přejíždějí koleje. Na místě jsem velmi brzy a vzhledem k rozlehlosti místa, kde se o diváckou pozici bát nemusím, vyrážím na výšlap na Snafell, na jedinou manskou horu. Viditelnost není nejlepší, ale za jasného počasí můžete podle legendy z vrcholu vidět 6 království: království Man, království Skotské, Anglické, Irské, Waleské a království Nebeské. V restauraci, která na vrcholu je, si dám kávu a výborný koláč a pomalu scházím na Bungalow, kde nervozita mezi návštěvníky vrcholí.

Nakonec se počasí ustálí a za slunečních paprsků, které ostrov zalévají, se jede první závod RST Superbike na šest kol. Po jeho odjetí se vítězem stává Peter Hickman, který dnes vedl od startu do cíle. Odpoledne je na programu první závod Sidecar na 3 kola. Protože do startu opět času dost a nebe je vymalované, vyšlápnu si na Snafell ještě jednou. Bohužel hned po startu je závod Sidecar pro tragickou nehodu přerušený a později program dnešního dne zrušený. Tady si jen dovolím krátkou úvahu. Pokud se během závodu či tréninku stane nehoda, nikdo z diváků nehoní žádnou senzaci, žádné domněnky a dohady. Celý ostrov s napětím čeká a věří, že nejde o nic vážného. Na internetu se dočtete jen vyjádření vedení závodu, ale rozhodně na sociálních sítích nenajdete žádné senzace, co sdílí a komentuje celý svět.

Sjedu tedy zpět do Laxey k motorce. Zajedu se podívat k největšímu vodnímu kolu Laxey Wheel (také známé jako Lady Isabella), které je zabudováno do svahu nad vesnicí Laxey. Ale je v rekonstrukci, obehnané lešením, a tak jeho prohlídku odkládám na roky další. Přejedu tedy do Ramsey, k výrazné dominantě města, kterou je železné molo Queen's Pier, které bylo postaveno v roce 1886. A odtud přejíždím domů.

Den 11. 5. 6. 2022

Dnešní den máme v plánu s přáteli výlet po celém ostrově. Motorku tak nechávám doma a vyrážíme autem poznat ostrov tak, jak ho znají místní. Jedeme do města Peel, kde se dnes odpoledne koná „Šílená neděle“ (Mad Sunday). Na promenádě u moře s výhledem na hrad je možné zažít vše. Převážně je to výstava a přehlídka různých motorek, krásných veteránů i nejmodernějších strojů. Město je plné a motorky parkují úplně všude. U moře hraje kapela, na nábřeží stánky, co nabízí od luxusního zboží po vetešnictví. Napřed si projdeme město a v maringotce u moře si dáváme ty nejčerstvější mořské plody. Luxusní záležitost a velmi doporučuji. Následně navštěvujeme místní cukrárnu, kde prodávají nejlepší zmrzlinu na ostrově. Fronta až ven, ale stojí za to si počkat. Obejdeme hrad, veškeré atrakce, co se zde nabízí a pokračujeme v jízdě kolem ostrova.

Port Erin na vyhlídku Calf of Man a kávu, do Douglasu, dále zastavit na nejkrásnější pláži ostrova a za tmy dojíždíme domů. Dnes to byl opravdu krásný den plný zábavy a je neuvěřitelné, kolik kouzelných míst ostrov nabízí. Neděle byla dnem volna pro všechny.

Den 12. 6. 6. 2022

Dnes jsou v plánu tři závody, a tak volím místo zvenku okruhu, kde je zázemí, spoustu místa na dívání a v případě velké prodlevy se dá přejet na jiné divácké místo. Jedu na Gooseneck, 25. míle - pravá vlásenka v horách. Počasí dnes vyšlo, a tak všechny závody probíhají dle programu. Jako první vyrazí na tři kola jezdci třídy Supersport, kde byl nejúspěšnější Michael Dunlop. Po nich vyráží pro mě nejlákavější třída posádek Sidecar, v níž získali své jedenácté vítězství Ben a Tom Birchallovi. Třetím kláním dne byla třída Superstock a tam si pro první místo dojel Peter Hickman.

Po závodech jdu do sedla a vydávám se na další okruh ostrovem. Do Douglasu a do malé vesnice Cregneash, která leží kousek od Port Erin. Je to takové živé muzeum po našem. Ale uvidíte zde bezocasé kočky, čtyřrohé ovce a způsob, jakým se na Manu žilo v dřívějších časech.

Cestou domů ještě přibrzdím na pohádkovém mostě Fairy Bridge, kde pozdravím víly a nechám tu něco pro štěstí.

Den 13. 7. 6. 2022

Probouzím se do slunného dne a chci využít volných silnic. Brzy ráno si dávám dvě kola po závodním okruhu, než vyletí místní střelci a následně vyrážím opět prozkoumat další místa, která ostrov nabízí. Jako první zastavuji na Tynwald Hill, místo, kde zasedá parlament. Poté přejíždím do Jurby k muzeu, kde je dnešní den setkání návštěvníků. Po kávě a příjemném povídání přejíždím na pláž do Jurby, kde se snažím najít vrak lodě. Opět do Peelu na luxusní zmrzlinu, do Douglasu na promenádu a domů.

Den 14. 8. 6. 2022

Pohledem z okna vidím modré nebe a zdá se, že bude další krásný den. V plánu jsou dva závody. Závod třídy Supertwin a Supersport. Přejíždím jen kousek, a to na Ballaugh Bridge 17,0 míle – populární, velký skok přes mostovku. Tohle je přesně to místo, kde musíte stát dvě hodiny před začátkem a nesmíte odejít. Ale ten zážitek, kdy jezdci v plné rychlosti skáčí přes most, je nezapomenutelný. Navíc na místě je obchod, kavárna a dá se tu strávit také moc hezký den. Závody začínají podle plánu, i když po nočním dešti některá místa na trati nejsou ideální. Druhý dnešní závod Monster Energy Supersport TT byl kvůli počasí přeložen na zítra. Tak sednu na motorku, jedu se podívat k moři a den zakončuji s přáteli.

Den 15. 9. 6. 2022

Druhý závod Monster Energy Supersport TT se měl původně konat ve středu 8. června, nicméně kvůli nepříznivému počasí byl odložen na dnes. Ovšem i dnes je ostrov Man zahalen do mraků a prší. Tento den je první, na který je opravdu hlášené špatné počasí. Ale ráno to za oknem nevypadá tak zle, a proto přejíždím do Ramsey k okruhu, kdyby počasí přálo a dnešní závod se přeci jen jel. Bohužel v horách mrholí a start závodu se posouvá a nakonec ruší. Zajdu tedy do kavárny, kterou zde provozuje místní závodník Conor Commins a sleduji předpověď. Podle radaru se nezdá, že by mělo přijít něco strašného, a tak vyrážím na okruh. Zatím je úsek v horách pro veřejnost otevřený. Ale dnes poprvé lituji svého rozhodnutí. V horách je tak šílená mlha, že Rákosníček by záviděl, není vidět na metr, hustě prší, a ta zima… ale naštěstí se jedná o krátký úsek a při sjezdu do údolí už je zase vše v pořádku. No uf, tady jsem se i zapotila. Proto motorku otáčím k domovu a užívám si volného odpoledne a sedám chvíli k pracovním povinnostem.

Den 16. 10. 6. 2022

Jelikož počasí neumožnilo odjet druhý závod supersportů v plánovaných termínech, nakonec se to povedlo až poslední den TT 2022, tedy v pátek, přičemž všechny tři poslední závody byly zkráceny, aby se vše zvládlo odjet, než přijde silný vítr, který se očekával v odpoledních hodinách. Na první závod jedu ke slavné hospodě Creg-ny-Baa, kde sjíždí jezdci z hor. Jsou zde krásná divácká místa, kdy sedíte metr od závodníků, a navíc velké parkoviště a dobrý odjezd na jiná místa. První dnešní závod vyhrál Michael Dunlop a připsal si deváté vítězství v druhém závodě Monster Energy Supersport TT a celkově 21. vítězství na TT.

Bratři Ben a Tom Birchallovi vyhráli v pátek odpoledne závod Sidecar, který byl předčasně zastaven kvůli incidentu v Ago's Leap, když většina závodníků jela druhé a poslední kolo zkráceného závodu. V momentě, kdy vyvěsí červené vlajky na nic nečekám a přejíždím na hlavní závod za přáteli na Kirk Michael, kde mají luxusní zázemí přímo u trati. Ale bohužel nad kouskem okruhu silně zaprší. I když se rozhodnutí zrušit hlavní závod dlouho odkládá, nakonec je verdikt jasný a závody jsou pro dnešní den ukončené. Přejíždím tedy domů a jsem moc ráda, že mám trajekt až v neděli. Kdyby se podařilo a hlavní závod se přesunul na sobotu. Velkým problémem jsou maršálové. Část z nich přijela z Anglie a dnes v noci odjíždí trajektem domů. A tady se zase ukáže, jak moc jiné tyto závody jsou. Vedení závodu prosí o pomoc z řad diváků. Během večera je problém vyřešen. Na maršála se hlásí sponzoři hlavních hvězd, pozvaní hosté. Ti se ještě večer zúčastní školení, a tak nic nebrání tomu, aby se závod odjel v celé své kráse.

Dnes večer ještě moji hostitelé dělají česko-slovenské setkání v depu. I když počasí venkovnímu posezení úplně nepřeje, je velmi čerstvý vítr, nakonec jde o moc příjemný večer u dobrého jídla a pití.

Den 17. 11. 6. 2022

Sobotní ráno se probouzím do krásného dne. Závod je vypsaný na šest kol a nechápu, jak během jednoho dne může být ostrov skoro bez návštěvníků. Většina si bere trajekt hned na páteční odpoledne, večer případně noc. Dnes mě pozval kamarád na krásné divácké místo do Crosby. Objíždím tedy celý okruh a parkuji na smluveném místě. Diváků je půlka, a tak mám krásné místo s výhledem metr od jezdců. Jezdí tu v neskutečné rychlosti a v podstatě letí nad silnicí. Odložený závěrečný závod na ostrově Man, tedy superbikový Senior TT, vyhrál Peter Hickman a stal se teprve čtvrtým jezdcem, který vyhrál čtyři závody během jednoho týdne na TT.

Závody končí brzy odpoledne, tak si ještě objíždím naposledy ostrov a navštěvuji místa, která jsem měla v plánu. Jedním z nich je vyhlídka Niarbyl – odlehlé místo s krásným výhledem na moře a původním manským domkem. Ještě do Castltownu, do bývalého hlavního města. Navštívím hrad, sednu si s kávou na pobřeží, sleduji moře a je mi líto, že vše zase tak rychle uteklo. 

Odtud jen přejedu k ubytování, sbalit si věci a připravit se na zítřejší odjezd.

Den 18. 12. 6. 2022

Trajekt z ostrova mám až na 15.hod a je mi jasné, že v Anglii toho moc nenajedu. S pomocí přátel vybírám hotel u dálnice dvě hodiny jízdy od Liverpoolu, kam dnes večer přijedu trajektem. Dopoledne trávíme ještě v přátelském duchu a po obědě se s těžkým srdcem loučím. Bylo to nádherných dvanáct dní ve společnosti úžasných lidí, navíc na místě, které pro mě tolik znamená.

V přístavu mě vítá plné parkoviště motorek, kde si všichni navzájem přejeme šťastnou cestu domů a příští rok na viděnou. Nalodění je rychlé a loď plná až po strop. Protože nejsou volné sedačky, pouští nás i do VIP zóny, a tak čas na lodi využívám ke spánku. 

Do Liverpoolu připlouváme k večeru. Navigace se rychle chytá a vyvede mě na dálnici směr Stafford, kde ve 22 hod parkuji a trávím dnešní noc.

Den 19. 13. 6. 2022

Budím se velmi brzy, a tak už v 6 hod ráno sedám na motorku a vyrážím směr přístav v Doveru. Trajekt nemám zarezervovaný, jezdí každou hodinu, tak lístek kupuji až na místě. Podaří se mi stihnout loď ve 13 hod. Jede hodně Němců a všichni se vracíme z TT. V Calais už nastavuji navigaci na cíl domov a je mi jasné, že mě čeká nudná část cesty, kdy jsem sama se sebou uvězněna v helmě, budu zpívat všechny známé i neznámé písně a věřit, že tak jak jsem za celou dobu zmokla půl hodinky na Manu, tak že i domů dojedu suchou stopou. Jedu přes Francii, Belgii a bydlení beru u dálnice v Aachenu v Německu.

Den 20. 14. 6. 2022

Ráno opět už v 6 hod do sedla s jasným cílem. Spát v mojí posteli. Jedu na Frankfurt, Norimberk, Plzeň. Po cestě nic zajímavého, jen rozdílné ceny na stojanech. Na benzínkách jím i odpočívám a v odpoledních hodinách parkuji u garáže.  

 

Pár slov závěrem.

Byla to cesta krásná, dva roky očekávaná. Nová motorka šlapala perfektně. Počasí přálo, až na jednu lehkou přeháňku na ostrově. Cesta mi trvala 20 dní a najela jsem 6.600 km. Cestou potkala samé příjemné lidi a na ostrově bydlela u těch nejsrdečnějších. Závody na ostrově přinášejí z jedné strany obrovskou radost z vítězství a na straně druhé smrt, smutek a beznaděj. Ano, to je velmi častý scénář prakticky všech ročníků TT. Letos jsem viděla, jak strašně velký rozdíl je mezi závodníky. Ale chápu každého jezdce, který se na start tohoto závodu postaví. Ti lidé obětují svému snu vše, ale bohužel ne každý má to štěstí na talent od pána boha, na super techniku, kde samozřejmě největší roli hrají finance. Každý se na start postaví z vlastního přesvědčení a taky ví, že to může být start poslední…Ale i takto si plníme naše sny, jako já si touhle cestou splnila další z mých mnoha snů.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (40x):
Motokatalog.cz


TOPlist