Tip na víkendový výlet: Drezínová nostalgie

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století, v době masivního budování sítě lokálních tratí v zemích bývalé habsburské monarchie, byla kvůli podpoře místního lehkého průmyslu vystavěna železniční trať z Malého Března do Úštěku, s odbočkou na Verneřice. Sloužila dlouho, bez problémů, ale na základě plánu útlumu „nerentabilních“ lokálních tratí v tehdejším ČSSR byla postupně v sedmdesátých a osmdesátých letech omezována a uzavírána. Naštěstí se část trati zachovala tak, že se skupince nadšenců po revoluci podařilo a daří ji v přijatelném stavu udržovat. Navíc ji odkoupili od státu a obnovili zde víkendový provoz v úseku Ústí nad Labem - Malé Březno - Zubrnice. V příštích létech mají v plánu znovupoložit trať a provozovat ji až do Lovečkovic.

To však není vše, jenom kvůli tomu bych Vás sem netáhl. Vedle hlavní budovy nádraží je v přilehlé expozici vystavena řada drážních drezín. Co to je? Inu, drezíny jsou samohyby určené k pohybu a převážení služebního personálu a potřebných nákladů a nástrojů po trati v případech, kdy nebylo hospodárné vypravit pracovní vlak. Podle určení jsou to stroje od těch nejmenších, pro jednoho „ajzboňáka“ až po několikanápravové motorové stroje. Právě ty menší a starší samohyby vyzařují tu správnou nostalgickou poezii starých a dávno minulých časů. Dvou, tří či čtyřkolé šlapací drezíny vyrobené na základech obyčejných jízdních kol byly postupně ve dvacátých a třicátých letech minulého století nahrazovány podobnými, ale poháněnými různými motocyklovými motory. Motofandovi se tu tak naskýtá ne zrovna obvyklá příležitost k prohlídce agregátů, které by jinak zmizely v propadlišti dějin a jícnech vysokých pecí.

Dalším pokračováním vývoje byly drezíny upravené z tehdejších osobních automobilů, zvláště značek Tatra, no a odtud již vede přímá vývojová linie k dodnes používaným motorovým vozíkům, známým MUVkám. Ale, to je již „jiná pohádka“. Rozhodně ale tahle unikátní expozice stojí za prohlídku, která Vám společně s expozicí místní trati zabere dvě až tři hodinky.

Zubrnice ale nejsou jen muzeální dráha. V údolí najdeme i rozsáhlý skanzen, seznamující návštěvníky se stavbami zdejší oblasti.

A malé soukromé elektrotechnické muzeum.

Příjezd

Cílem dnešního výletu je vesnička Zubrnice, ležící velmi zhruba na východ od Ústí nad Labem. Přesněji, na silnici č. 260 vedoucí z Malého Března (na pravém břehu Labe pod Ústím nad Labem) do Úštěku. Do Zubrnic se dostaneme asi osmikilometrovým stoupáním z labského údolí. Na horním konci náměstíčka zahneme vpravo směrem na Týniště a Touchořiny (na příjezdu od Úštěku vlevo, sledujeme poutače upozorňující na Zubrnickou muzeální železnici) a po několika stech metrech se před námi ve svahu objeví malé nádražíčko. Místa k zaparkování je u něj dost a dost.

Okolí

Zbytek dne pak je možno strávit výletem na mašině po okolní krajině Českého Středohoří. Hustá síť malebných, uzounkých a zatáčkovitých silniček mezi Českou Lípou, Novým Borem, Děčínem, Ústím a Litoměřicemi k tomu přímo vybízí.
Od nádraží se vydáme silničkou přímo do kopce, úzká cesta se promotá do obce s nezvyklým názvem Homole u Panny. Odtud se jižním směrem protáhneme mezi dvěma vrcholy se zříceninami středověkých hradů, Pannou a Kalichem a dorazíme do Třebušína. Ještě kousek na jih, poté se stočíme k východu a přes Trnobrany dorazíme do Úštěku.
Městečko se středověkým jádrem stojí za zastavení a (třebas jen letmou) prohlídku. Svérázné „Ptačí domky“ na strmé skalní stěně, gotické domy kolem náměstí, městské opevnění a rozlehlé podzemí, je toho zde víc než dost.

Kdo má času nazbyt, může popojet kousek na východ do vesničky Ostré a vyšplhat na obnovené barokní poutní místo nad ní. Výhled odtud na úštěcké okolí nemá chybu.

Přejedeme hlavní silnici a železniční trať a okreskou se vydáme vstříc kopcům na severním obzoru. V Konojedech se můžeme zastavit u právě rekonstruovaného zámku a mohutného poutního kostela, milovníci přírody se mohou kousek projít k přírodní rezervaci „Konojedské bochníky“, ukázce rozmanitosti čedičových vyvřelin.

Přes Bílý Kostelec a Mukařov se dostaneme na hlavní silnici (naproti stojící Víťova rozhledna nabídne přehled po kraji) a zamíříme do Verneřovic a dále
k údolí Ploučnice. Vydáme se po jejím proudu, projedeme Benešov nad Ploučnicí a kousek za ním odbočíme vlevo na Malou Veleň. Klikatá silnička stoupá, v místní části Děčín – Lesná zahneme opět vlevo a velmi úzkou hřebenovou silničkou dorazíme do Rychnova. Odtud se přes Příbram dostaneme do Verneřic, přes kopec sjedeme do Lovečkovic a pak už je to do Zubrnic jen kousek.

Kam za jídlem

Přímo v Zubrnicích moc velký výběr není, spíše jen (občasně) malé občerstvení. Za teplým jídlem a větším výběrem je nutno zajet do Lovečkovic nebo dolů k Labi do Velkého Března.

Benzín

I s potravou pro stroje je to zde horší, stejně jako v blízkém okolí. Nejbližší čerpačka je až dole u řeky na kraji Velkého Března. Na trase výletu nenatankujete jinde než v Úštěku.

Informace o redaktorovi

Jiří Bašný - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE