Když jedu po dálnici a chci někoho předjet, v levym pruhu kolikrát jedu pomalejc než bych jel v pravym, protože u každý plechovky kterou předjíždim úplně vidim před sebou jak se najednou zničehonic rozhone předjíždět, bez směrovky to pošle doleva a srazí mě. Prostě se bojim tak že nedokážu vzít za plyn a předjet je.

Když jedu po nějaký malý silničce a v protisměru vidim řadu víc aut zasebou, radši se pokorně uklidim skoro až do škarpy, zastavim a počkám až projedou protože úplně vidim před sebou, jak se najednou někdo rozhodne předjíždět a srazí mě.

Když jedu po hlavní a vidim na vedlejší stát auto, radši zpomalim na nejnižší možnou rychlost a udělám si takovej oblouček až do protějšího pruhu, protože úplně vidim před sebou jak se najednou rozhodne rozjet a srazí mě. Vlastně už to podvědomě dělám u každý vedlejší, i když tam nestojí auto.

V ČR by se od základu měly změnit dopravní předpisy. Přednost by za jakejchkoliv okolností mělo mít to větší a těžší vozidlo, takže motorkář by měl mít přednost před cyklistou, auto by mělo mít přednost před motorkářem a velká plně naložená tatra by měla mít přednost přede všema. Úplně na konci v hierarchii předností by měly bejt sanitky, policie a hasiči. Alespoň by s tím každej předem počítal a nebyl by v tom takovej zmatek.