Tak každy ma na to svoj nazor.Pisal som si s chalanom ktory tam bol aj s kamartom minulí rok,a velmi sa im tam pačilo.Boli priamo pri elektrarni, ale oni išli z Kyjeva cez nejakú agenturu ktora im dala sprievodcu.Cesty boli na niektorych usekoch lepšie ako u nas .tiež mali skusenost stými vypatlanýmí policajtmi ale cestou spät ich ani nevideli.

jooo uplatky, korupce to je ukrajina a jejich policie hned za hranicemi a taky infikovana klistata ... borelioza i encefalitida byly super... ale to clovek muze chytit i tady

nicmene mam to tam rad, alespon tedy zakarpati

Tak já taky přidám svůj náror a dojmy z Ukrajiny, ale přitom nikomu ten jeho neberu. Byli jsme tam před 4mi lety a toužím se tam vrátit zpět. Krajina v Podkarpatí hezká, ale hlavně lidi, které jsme potkali my, byli fantastičtí. Po přejezdu hranic jsem sice měl dojem že obtěžují, chtějí něco ukrást nebo prodat, ale oni vlastně jen chtěli zvědavě zkouknout motorky a ty kosmonauty na nich Projížděli jsme hodně chudými územímmy, zapadlými dědinkami, a bylo úžesné jak nám mávala celá dědina včetně starých babek, kluci utíkali stovky metrů k silnici aby mohli zamávat také, a večer se lidi málem prali o to kdo nás pustí na zahradu. V městě Černivci, kam jsme přijeli s chřipkou obdarovoným kolegou, jsme měli kliku, že majitelka stánku s nevím čím byla lékařka a s manželem měli v centru penzion. Nechala na stánku jakéhosi dědu, vzala černého starého meďoura a přivedla nás k penzionu. Jasně že to byl jejich kšeft, ale byli levní, jídlo bylo vynikající, a ceny dost slušné. Lidi co jim dělali na fasádě (někteří pracovali v Česku) se také přátelsky se hlásili. To už vůbec nemluvím o nadšení jedné ženské kterou jsem tam na přání asi pěti chlapů svezl na motorce. Byl to pro ni zážitek na celý život, a ti chlapi děkovali jak bych pro ně udělal nevím co. Takže lidi na Ukrajině - super. Nikdo nás nepřepadl ani neokradl, a policajti? Jasně že občas měřili, ale pokud už nějaký problémek byl, spravilo to pár kaček do kapsy a přátelské pokecání.
V tom Černivci jsme se stočili na jih do Rumunska, kde jsme s lidmi měli zkušenosti podobné. Těch krásných a čistých cigánek co tam bylo na vesnicích Tam jste nepoznal, kdo je rumun a kdo cigán, všichni byli černí, ale taky všichni dřeli jak broci aby přežily. Tam nežijí na úkor státu jak jinde... Ještě z pět k Ukrajině.. Z pohledu na mapu jsme v bývalém CCCP nebyli zas až tak daleko, ale ten východ tam na mě nějak dýchl a zůstala touha jednou se vydat hodně dál, minimálně na Krym, nelépe za Ural.. jednou už jsem tu cestu plánoval, ale přišel rozvod a vše bylo jinak...
Tak čůůůs, snad to vé vykecání aspoň někdo dočetl až do konce

Na Ukrajině jsem byl loni, a super....byli jsme v Oděse. Jen ty celníci nás hodně zlobili. A maj tam nádherný holky

podle ženy puberťák píše: Tak já taky přidám svůj náror a dojmy z Ukrajiny, ale přitom nikomu ten jeho neberu. Byli jsme tam před 4mi lety a toužím se tam vrátit zpět. Krajina v Podkarpatí hezká, ale hlavně lidi, které jsme potkali my, byli fantastičtí. Po přejezdu hranic jsem sice měl dojem že obtěžují, chtějí něco ukrást nebo prodat, ale oni vlastně jen chtěli zvědavě zkouknout motorky a ty kosmonauty na nich Projížděli jsme hodně chudými územímmy, zapadlými dědinkami, a bylo úžesné jak nám mávala celá dědina včetně starých babek, kluci utíkali stovky metrů k silnici aby mohli zamávat také, a večer se lidi málem prali o to kdo nás pustí na zahradu. V městě Černivci, kam jsme přijeli s chřipkou obdarovoným kolegou, jsme měli kliku, že majitelka stánku s nevím čím byla lékařka a s manželem měli v centru penzion. Nechala na stánku jakéhosi dědu, vzala černého starého meďoura a přivedla nás k penzionu. Jasně že to byl jejich kšeft, ale byli levní, jídlo bylo vynikající, a ceny dost slušné. Lidi co jim dělali na fasádě (někteří pracovali v Česku) se také přátelsky se hlásili. To už vůbec nemluvím o nadšení jedné ženské kterou jsem tam na přání asi pěti chlapů svezl na motorce. Byl to pro ni zážitek na celý život, a ti chlapi děkovali jak bych pro ně udělal nevím co. Takže lidi na Ukrajině - super. Nikdo nás nepřepadl ani neokradl, a policajti? Jasně že občas měřili, ale pokud už nějaký problémek byl, spravilo to pár kaček do kapsy a přátelské pokecání.
V tom Černivci jsme se stočili na jih do Rumunska, kde jsme s lidmi měli zkušenosti podobné. Těch krásných a čistých cigánek co tam bylo na vesnicích Tam jste nepoznal, kdo je rumun a kdo cigán, všichni byli černí, ale taky všichni dřeli jak broci aby přežily. Tam nežijí na úkor státu jak jinde... Ještě z pět k Ukrajině.. Z pohledu na mapu jsme v bývalém CCCP nebyli zas až tak daleko, ale ten východ tam na mě nějak dýchl a zůstala touha jednou se vydat hodně dál, minimálně na Krym, nelépe za Ural.. jednou už jsem tu cestu plánoval, ale přišel rozvod a vše bylo jinak...
Tak čůůůs, snad to vé vykecání aspoň někdo dočetl až do konce

podle ženy puberťák píše: Tak já taky přidám svůj náror a dojmy z Ukrajiny, ale přitom nikomu ten jeho neberu. Byli jsme tam před 4mi lety a toužím se tam vrátit zpět. Krajina v Podkarpatí hezká, ale hlavně lidi, které jsme potkali my, byli fantastičtí. Po přejezdu hranic jsem sice měl dojem že obtěžují, chtějí něco ukrást nebo prodat, ale oni vlastně jen chtěli zvědavě zkouknout motorky a ty kosmonauty na nich Projížděli jsme hodně chudými územímmy, zapadlými dědinkami, a bylo úžesné jak nám mávala celá dědina včetně starých babek, kluci utíkali stovky metrů k silnici aby mohli zamávat také, a večer se lidi málem prali o to kdo nás pustí na zahradu. V městě Černivci, kam jsme přijeli s chřipkou obdarovoným kolegou, jsme měli kliku, že majitelka stánku s nevím čím byla lékařka a s manželem měli v centru penzion. Nechala na stánku jakéhosi dědu, vzala černého starého meďoura a přivedla nás k penzionu. Jasně že to byl jejich kšeft, ale byli levní, jídlo bylo vynikající, a ceny dost slušné. Lidi co jim dělali na fasádě (někteří pracovali v Česku) se také přátelsky se hlásili. To už vůbec nemluvím o nadšení jedné ženské kterou jsem tam na přání asi pěti chlapů svezl na motorce. Byl to pro ni zážitek na celý život, a ti chlapi děkovali jak bych pro ně udělal nevím co. Takže lidi na Ukrajině - super. Nikdo nás nepřepadl ani neokradl, a policajti? Jasně že občas měřili, ale pokud už nějaký problémek byl, spravilo to pár kaček do kapsy a přátelské pokecání.
V tom Černivci jsme se stočili na jih do Rumunska, kde jsme s lidmi měli zkušenosti podobné. Těch krásných a čistých cigánek co tam bylo na vesnicích Tam jste nepoznal, kdo je rumun a kdo cigán, všichni byli černí, ale taky všichni dřeli jak broci aby přežily. Tam nežijí na úkor státu jak jinde... Ještě z pět k Ukrajině.. Z pohledu na mapu jsme v bývalém CCCP nebyli zas až tak daleko, ale ten východ tam na mě nějak dýchl a zůstala touha jednou se vydat hodně dál, minimálně na Krym, nelépe za Ural.. jednou už jsem tu cestu plánoval, ale přišel rozvod a vše bylo jinak...
Tak čůůůs, snad to vé vykecání aspoň někdo dočetl až do konce

Napsal jsi to,jako by jsme tam byli spolu.Přesně tak to bylo i u nás,když jsme tam byli my.