1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
Naposledy editováno 26.01.2020 12:15:44
hupik1300 píše: Teda co já nenáviděl krom rybího tuku bylo když matka naslinila kapesník aby mi umyla obličej než jsme měli někam přijít a já se po cestě zašpinil..
taky, fuj. A ještě horká voda co mi dávali do vany
1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
Ale jo, já ty samý zážitky, pouze plavečák byl v Táboře. Plavat mě stejně nenaučili, to sem se naučil až pak sám na rybníku. Arogantní byla jak kvočna. A taky nezapomenu na ty drny, co jí lezly v rozkroku z plavek, tyvoe to bylo strašidelný
1 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
3 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
sandály (ty nesnáším do dneška)
prvomájový průvody
smrad z trabantů a wartburgů
Maryčka Magdonova a jiný básničky co jsme se museli šprtat v češtině...
ynzha píše: doma šitý tesilový gatě co kousaly jak kopřivy
sandály (ty nesnáším do dneška)
prvomájový průvody
smrad z trabantů a wartburgů
Maryčka Magdonova a jiný básničky co jsme se museli šprtat v češtině...
Smrad z trabantů a wartburgů jsem měl rád.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
selkie píše: JollyJoker> to je typická vlastnost mozku :)) potlačuje negativní vzpomínky, aby zajistil psychickou pohodu organismu...
Pohraničníkům něco museli ještě sypat do čaje, protože jinak není možný, že na tu pakarnu vzpomínají tak často s nadšením
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
tomasd. píše: Pohraničníkům něco museli ještě sypat do čaje, protože jinak není možný, že na tu pakarnu vzpomínají tak často s nadšením
pohraničník je diagnóza :)) chybí jim svědomí, stejně jako vrahům, což je stejná sorta lidí, akorát že stojí na druhý straně barikády1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
selkie píše: pohraničník je diagnóza :)) chybí jim svědomí, stejně jako vrahům, což je stejná sorta lidí, akorát že stojí na druhý straně barikády
Stejně jako fízl, revizor, státní úředník a podobná darmožroutská verbež.Oproti tomu pár vrahů sem v životě potkal, a byli to naprosto pohodový týpci.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
...jeden by je i politoval
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
Neřikám že všichni vrazi sou v pohodě. Ty co sem ale potkal já, tak byli. Jeden na hranicích opětoval palbu, druhej v bitce praštil tak blbě, že to protivník nevydejchal.Na tom mi nic špatnýho nepřijde.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
ynzha píše: doma šitý tesilový gatě co kousaly jak kopřivy
sandály (ty nesnáším do dneška)
prvomájový průvody
smrad z trabantů a wartburgů
Maryčka Magdonova a jiný básničky co jsme se museli šprtat v češtině...
Kdyby jen v češtině
Smrad Wartburgů a Trabantů mi evokuje jeden z hezkých zážitků- dovolenou na Rujaně. Vzduch 18 stupňů, moře 15, vítr 8 m/s. Ale vzpomínám na to rád. Tam jsem snad poprvé v životě viděl na pláži dospělou nahou ženskou.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
selkie píše: Lumpen> to ale nejsou vrazi...
Ale za komančů byli.
Nebo milicionář co mi a kamarádovi jednu natáhl,to už jsou jen takové střípky.
Naposledy editováno 27.01.2020 13:51:49
Borntobewild píše: Kdyby jen v češtině
Smrad Wartburgů a Trabantů mi evokuje jeden z hezkých zážitků- dovolenou na Rujaně. Vzduch 18 stupňů, moře 15, vítr 8 m/s. Ale vzpomínám na to rád. Tam jsem snad poprvé v životě viděl na pláži dospělou nahou ženskou.
Ty vole to mi povídej, tam jsem byl jako puberťák těsně po základce. Na počasí jsme tehdy měli kliku, akorát jsem moc nedával když přes mě ty osmnáctiletý němky skákaly pro balón. Přijel jsem odtud s úplně bílým přichem a brutálně spálenou prdelí, měl jsem strach, že by o mě mohly zakopnout nebo že mi do něj praští blesk