Modelova situace:
Osobni automobil najizdi vysokou rychlosti do ostre zatacky.
V pripade A je automobil obsazen pouze ridicem => mensi hmotnost => mensi odstrediva sila
Pripad B: automobil obsazen 5ti lidmi vcetne ridice => vyssi hmotnost => vyssi odstrediva sila, ale take vyssi gravitacni sila tlacici na gumy => vetsi treni.
Ted by me zajimalo ciste TEORETICKY v jakym pripade spis auto vyleti ze zatacky?
(rychlost, zatacka, hmotnost osob i poryv vetru jsou konstantni)
PavelER-5>Na hmotnosti by skutečně záležet nemělo. Podmínka ztráty stability (překlopení): Záleží na relativní výšce těžiště, pokud se tato s jinou hnotností nákladu změní. Lidově řečeno Vmez = odmocnina[(b*g*r)/(2*h)] z čehož plyne, že pokud má prázdné vozidlo těžiště níže než řidič v něm sedící, čtyři další osoby v autě situaci zhorší. Mezní rychlost ve stejné zatáčce bude nižší.
b = rozchod kol
g = 9,81 - gravitační zrychlení
h = aktuální výška těžiště ( celkového )
r = poloměr zatáčení
Při podmínce bočního smyku platí že
Vmez = odmocnina(f.g.r) kde
f = součinitel tření pneu-povrch silnice
r = poloměr zatáčení
g = 9,81
Zde si všimněme, že nevystupuje ani výška těžiště ! Tj.
větší setrvačná síla působící ven ze zatáčky způsobená pěti člověky ve autě je plně kompenzovaná vyšší mezí přilnavosti (díky vyššímu přítlaku na kola)
Která situace nastane dřív, zda překlopení ( náklon - dvě kola - bok - střecha - příkop ) anebo smyk ( zahvízdání gum - smyk - příkop ), to záleží na konkrétních číslech.
A pak ještě jde o to, jak se mění součinitel f v průběhu toho všeho. Přitížená guma se může lokálně zahřát či přehřát, její třecí vlastnosti příp. mechanické (uvnitř materiálu) se můžou změnit.. a výpočet toho nekonstantního součinitele tření o hodně překračuje jednoduchou vzorečkovou fyziku. Pokud to jde vůbec spočítat...
Dawe02>PavelER-5>...
Vmez = odmocnina(f.g.r) ..
Tak nasadit na tohle model HB je rekneme "trosku naivni", coz sam asi vis... lol lol
No jasně, však to tam dole píšu. Ale takle se to učí na vozidlech . Řekl bych že to je proto, že spočítat nějakou nelineární šílenost je sice možný, ale co se pod tou pneumatikou děje stejně nikdo pořádně neví. Dotek mezi silnicí a pneu je plocha, navíc s nesrovnoměrně rozloženým tlakem, kam tam přesně působí ty síly ? na každý gumě to bude jinak .. atd atd atd.
Navíc jako bonus - spočítáš to, za mnoho hodin pochopitelně, ale další zatáčka má o rok starší asfalt, zítra bude o trochu chladněji, a můžeš začít znova. lol
Trochu přesnější by mohl být výpočet HB ve 3D, aby se zjistil vliv změny polohy těžiště na pře/ nedotáčivost atd.. a pak ti tam vstoupí samosvorný diferenciály, torque vectoring a je to zase úplně jinak :)
Ale to asi Icing slyšet nechtěl :)
Stejně, já místo toho abych několik mnoho večerů počítal něco takovýho, vemu auto a pojedu do školy smyku kde si to chování na mezních situacích raděj "osahám". Za srovnatelnou dobu - 100x větší přínos.
jinak u vetsiny beznejch aut bude hmotnost navic vzdy minus... leda u nakejch paskvilu kde by se posadkou snizovalo teziste... nebo neco s extremne lehkym predkem/zadkem .. jako byla zminena S100... ale takovejch aut uz asi moc nebude.
jinak kdyby tohle slo jednoduse namodelovat teoreticky tak se nebudou jeste stale na autech/motorkach pouzivat drahe telemetrie atd.
Pokud např. vozidlo bude mít do zatáčky 2G, tak posádka uvnitř vozu bude působit dvojnásobnou silou ven ze zatáčky, než bude působit na pneumatiky, pač na pneumatiky to bude za všech okolností jen 1G. Ale to je jen selský rozum, fyzikové mne teď jistě rozcupují...
Pokud např. vozidlo bude mít do zatáčky 2G, tak posádka uvnitř vozu bude působit dvojnásobnou silou ven ze zatáčky, než bude působit na pneumatiky, pač na pneumatiky to bude za všech okolností jen 1G. Ale to je jen selský rozum, fyzikové mne teď jistě rozcupují...
Tohle si rikam taky, ale zase nemam tucha, jaky pretizeni vlastne v zatacce v beznym aute muzou gumy udrzet. Logicky si rikam, ze pokud je svisle 1G, tak kdyz se mi v zatacce vychyli "letadylko s pilotem" zavesene na zrcatku do uhlu 45 stupnu, bude to 1G i do strany. Jenze takovym stylem riznutou zatacku gumy asi tezko udrzej - aspon ja mam pocit, ze to utika mnohem driv.
Takze pokud by to utikalo driv, nez bocni pretizeni presahne svisle, mohlo by vetsi zatizeni pomoct, to by moh bejt prave pripad toho embecka - ale jak to obhajit matematicky, netusim.
v zatacce se da na slusnym povrchu a dobrejch gumach udelat cca 1G ... da se koupit i budik a akcelerometrem kterej to meri... sportovni auta dokazou i neco vic. ve vetsich rychlostech s aerodynamickym pritlakem se myslim da dostat i ke 2G.
diky nelinearni zavislosti koeficientu treni na pritlacne sile a kdovi cemu jeste... se i s obsazenim vozu to chavani meni podle celkem sloziteho modelu... takze nejde na zaklade nakeho F=m.a rict co to bude delat ... ale z realu je namerene ze s vetsi hmotnosti to bude horsi.
btw, když vám to tak de, zkuste si tohle ...
http://technet.idnes...822_tec_technika_pka
Existuje "adhezní elipsa", kratší délka elipsy určuje maximální přenesitelnou adhezní sílu pneumatiky na vozovku v příčném směru a ta delší délka sílu v podélném směru. Elipsa určuje maximální poměry těchto sil.
Z toho vyplývá, že pokud někdo jede na hranici přenesitelné příčné síly, nezbývá mu na akceleraci již žádná možnost přenosu podélné síly z kola na vozovku a pokud zaakceleruje, vede to ke smyku. To samé i naopak.
Proto si i myslím, že pokud pojede vozidlo zatáčkou na mezi adhezní alipsy, tak pneumatiky i v případě většího zatížení vozidla stejně nejsou schopny přenést větší adhezní síly na vozovku a vozidlo B vyletí ze zatáčky, pokud pojede stejnou rychlostí jako A.
Samozřejmě tohle je zjednodušený model, nepočítám se zněnou klopných momentů při průjezdu těžšího vozidla atd. Ale tohle je velmi podstatné kritérium, treté je potřeba si uvědomovat.