http://palkovsky.blo...ti-se-nescitaji.html

FishX3> Ale néééé, já chtěl znát neovlivněné názory V práci mě měli za vola, když jsem jim říkal, že né)

Tak pokud počítáš s deformačníma zónama, který střet utlumí, tak je sčítat nebudeš že jo? Ale jak moc tomu ty zóny pomůžou? To je otázka tak pro nějakýho fyzika nebo konstruktéra. Ale náraz 2 protijedoucích aut jedoucích 50 km/h bude součtem 100 km/h, s přihlédnutím k def. zónám to může být kolik? Tak 70? Jenom odhaduju.

muj nazor - rychlosti se scitaji, jak je to ovsem s energii narazu, to je uz jina

Musíš rozlišot ružné a nepružné srážky. U nepružných se sčítají. U nepružných ne. Dva auta jsou nepružná srážka.

tvl neovlivněný názor ti napíše někdo , kdo neumí číst ...tj nenapíše nikdo protože kdo neumí číst asi těžko umí psát.... trochu zcestné přání - příšte požaduj vyjádření vlastními slovy , abys dostal alespoň zdání selského rozumu ....

jakou rychlosti narazis zdi, kdyz jedes rychlosti 100 kmh? ve chvili kdy proti tobe jede auto rychlosti 100 kmh... tak je to jaky bys narazil do zdi.. takze za me... rychlosti se rozhodne nescitaji... staci se taky podivat na nejaky fotky co zbyde z auta po nehode ve 200 kmh do zdi... a co zbyde z auta pri celni srazce pri 100 kmh s protijedoucim autem... je to kurva rozdil...

edit: hlavne jednoduse.... tvoje auto se zastavi z rychlosti 100 kmh na 0 kmh.. tecka

Naposledy editováno 03.02.2015 19:32:20

Rychlost, kterou se k sobě auta přibližují se sčítat dá...náraz jako takový spíš ne (měla by se vzít v úvahu váha aut, deformační zóny a taky se asi málokdy přesně trefí čumák na čumák)....řekla bych.

HondaGiRRl píše: Rychlost, kterou se k sobě auta přibližují se sčítat dá...náraz jako takový spíš ne (měla by se vzít v úvahu váha aut, deformační zóny a taky se asi málokdy přesně trefí čumák na čumák)....řekla bych.

tak jasne, ze to je spis laboratorni test...

Jo pro ridice v jednom aute se druhe auto priblizuje rychlosti ktera je rovna souctu rychlosti - to je asi tak posledni na co se ten soucet da pouzit...

Naposledy editováno 03.02.2015 20:01:03

Nescitaji,ostatne assasin to vystihl pekne

Naposledy editováno 03.02.2015 20:05:06

Sice ten soucet asi nebude dvojnasobek, ale rozhodne radsi bych narazil do stojiciho auta, nez do auta, ktery jede proti stejnou rychlosti..

_monty píše: Sice ten soucet asi nebude dvojnasobek, ale rozhodne radsi bych narazil do stojiciho auta, nez do auta, ktery jede proti stejnou rychlosti..

To ano, ale bavíme se o nárazu do zdi a do stejně rychle jedoucího auta se stejnou kin. energií.

Naposledy editováno 03.02.2015 20:11:40

sčítání rychlostí

Zase blábol pana redaktora nebo myšlenka vytržená z kontextu. Redaktora to bohužel omlouvá vzhledem k jeho předpokládanému vzdělání. Matematika, fyzika....to není dnes v kurzu, bohužel

Naposledy editováno 03.02.2015 20:19:34

kineticka energie rovna se jedna polovina krat hmotnost krat rychlost nadruhou no a kdyz je to nadruhou tak se to nemuze jednoduse scitat

RomanSS> Jo to by melo vyjit cca nastejno..

WHTRDR píše: kineticka energie rovna se jedna polovina krat hmotnost krat rychlost nadruhou no a kdyz je to nadruhou tak se to nemuze jednoduse scitat

O to tu nejde, ale myslím, že tohle by si mohl představit i ten moderátor...
Pro případ protijedoucích aut:
1/2m1 x v1(na2)= 1/2m2 x v2(na2)

resp.:
0 = 1/2m1 x v1(na2)- 1/2m2 x v2(na2)

Pro případ zdi:

0 = 1/2m x v(na2)

za předpokladu nulové deformace zdi

Ale teda já taky používám termín součtová rychlost...ikdyž to je k ničemu Zní to víc drsně.

edit: teda pěkně se motám ve znamínkách

Naposledy editováno 03.02.2015 20:49:01

RomanSS> nejak nechapu cos tim chtel rict

WHTRDR píše: RomanSS> nejak nechapu cos tim chtel rict

Měl bych psát za střízliva no...

Že zeď má nulovou kin. en. a ty dvě auta stejnou (proti sobě)...tak je to stejný.

RomanSS> no spis jde ze 2*(1/2 * m * v^2) < 1/2 m *((2*v)^2) teda jestli mi rozumite :D
opraveno :D

Naposledy editováno 03.02.2015 21:19:17

Ahoj,
Energie srážky je kinetická energie (Ek), jak psal RomanSS, ale nerovnají se, protože každé auto je jinak těžké a nemusí jet úplně stejnou rychlostí.
Spíše Ek jednoho auta = deformační energii (Ed), kterou pohltí druhé auto a naopak.
Zkráceně:
Ek1 = Ed2 a Ek2 = Ed1

A podle toho jsou auta pak různě zdeformovaná díky samonosné karoserii a přenosu energie mezi prvky karoserie, které ji pohlcují.

Spotík> Můj případ je, když obě auta bezprostředně po nárazu nemají žádnou kin. energií, což není v rozporu s tím, co píšeš ty, ne?

Cuba_GSXR> Naprosto správná odpověď.Při srážce 2 vozidel stejné váhy a rychlosti nastává teoreticky jeich okamžité zastavení.Tedy totéž,jakoby narazily do pevné pekážky.

Edrig píše: Cuba_GSXR> Naprosto správná odpověď.Při srážce 2 vozidel stejné váhy a rychlosti nastává teoreticky jeich okamžité zastavení.Tedy totéž,jakoby narazily do pevné pekážky.

Pokud srazku uvazujes jako dokonale nepruznou ...

Možná mi to někdo vyloží jinak, ale uvažuje te i o pohlcené energii pevnou překážkou? Auto bourající do pevné překážky část energie pohltí deformačníma zónama a zbytek zachytí překážka. Dvě auta taky použijí deformační zóny, ale o ostatní energii se musí taky podělit. Tak, že za mne se sčítají!

Za mne:
1. Kinetické energie v soustavě auto A a B se sčítají, protože jsou závislé na rychlosti, nikoliv na směru. Takže celková Wk soustavy AB (A a B proti sobě 50 km/h) je stejná jako Wk jednoho kusu A jedoucího 100km/h proti zdi. V případě soustavy AB se o celkovou energii rozdělí 2 deformační zony (síla odporu plechů k deformaci vykoná se změno Wk práci u obou aut). V případě A proti zdi to odskáče jenom A (bo síly konající práci na změnu celkové Wk deformací budou na rozdíl ode zdi pouze na straně A)To je pohled na auta jako body.
2.Při pohledu na auto A s šoférem uvnitř je třeba vzít v potaz relativitu pohybu. Při srážce na šofu zapůsobí síla od vozu, která se ho snaží zastavit (zbavit ho Wk) a ta je úměrná změně rychlosti za čas, neboli velikosti zpomalení. Takže mi zbývá odpověď na otázku, jestli dřív zpomalí auto A zastavené o zeď z rychlosti 100km/h (pohlcující samojediné náraz deformací) nebo soustava AB s rychlostmi 50 a 50km/h (dělící se o deformaci)
Závěr: takže jsem stejně v prdeli jako na začátku

Ano i ne. Pokud se čelně srazí dvě stejná auta jedoucí proti sobě třeba 50kou, tak je pro každé z nich náraz stejný jako kdyby to auto narazilo v padesátce do pevný zdi - takže v tomto případě ne (stejná váha, stejný deformační zóny). Pokud do sebe narazí kamion a osobák jedoucí proti sobě padesátkou tak po srážce bude soustava kamion-osobák pokračovat ve původním směru jízdy kamionu třeba 40-kou (odhad), takže v tomto případě pro řidiče osobáku bohužel víceméně ano - pro něj to bude jako náraz v 90-ce do pevný stěny. Říkám to zjednodušeně, ale hlavně záleží na poměru hmotností obou vozidel (v případě kamion/osobák třeba 40/1,5 tuny) a pak taky na deformačních vlastnostech vozidel (kolik která konstrukce pohltí energie) - což v případě kamion vs. osobák taky mluví v neprospěch osobáku (ta traverza za nárazníkem kamionu a pevný podélníky pod náklaďákem moc energie nepohltí). Asi tak bych to viděl já, bez výpočtů pohybový energie dle E = M*v2. On už jen rozdíl nějaký 3 tunový SUVčko vs. nějaký přibližovadlo s 8-mi metráky bude fatální - rozdíl energie 4:1! V reálu záleží na úhlu nárazu, překrytí nárazu, deformačních zónách, rozkladu sil, následný rotaci atd. - to už je asi na počítačovou simulaci.

Ka-wa píše: Možná mi to někdo vyloží jinak, ale uvažuje te i o pohlcené energii pevnou překážkou? Auto bourající do pevné překážky část energie pohltí deformačníma zónama a zbytek zachytí překážka. Dvě auta taky použijí deformační zóny, ale o ostatní energii se musí taky podělit. Tak, že za mne se sčítají!

Dle mě to myslíš dobře, ale pokud budeš uvažovat jako pevnou překážku něco na způsob masivní betonový zdi tak ta energie pohlcená betonovou zdí bude tak malá že ve výsledku to nebude hrát žádnou podstatnou roli. Zeď se nehne, jen něco málo energie přetvoří na teplo a nějaký vlastní přetvoření (rozbití), ale více-méně to bude pro tu zeď pružná deformace.

Zadání je moc obecné, pokud by v zadání bylo např. ideální čelní střet, stejná rychlost i hmotnost vozidel, pak je odpověď NE, nesčítají(ale to je hodně stará věc).

Jenže to je jen zbytečný papírový příklad, v praxi poslat ideálně čelně Felicii do X6ky/náklaďáku nebude moc dobrý nápad, byť by rychlost konstantní byla...a to už vůbec neuvažuju, že drtivá většina čelních srážek je "s přesahem".

Ono i proto se doporučuje poslat to po brždění(plně čelně) do pevné překážky- např. zdi.

Naposledy editováno 04.02.2015 07:34:33

Schválně jsem otázku položil takto jednoduše. Stejně jak v rádiu suše konstatoval, že všichni vědí, že se při čelním střetu rychlosti sčítají. Co tu píšete o deformačních zónách, pohlcování energie deformacemi, je nad rámec této otázky a odklon mimo. Pokud pojedou stejně těžká tělesa proti sobě 100 km rychlostí, v místě střetu se namístě zastaví. Není rozdíl, zda v tom místě narazí do sebe, nebo do zdi, která stojí přesně v místě střetu (pro šťouraly nerozbitná ocelová bariéra). Obě auta tedy jakoby narazila do pevné překážky ve 100 km. Nic se nemůže sčítat. Pokud bude jedno z aut při stejné rychlosti mít poloviční hmotnost, tak to těžší se po střetu nezastaví na místě, ale bude nějakou rychlostí pokračovat dál (tlačit lehčí). Pro něj to tedy bude náraz nižší rychlostí než 100 do pevné, protože pevná se pohybuje ve směru jízdy. Pro lehčí naopak bude rychlost nárazu větší než 100 do pevné, protože bude muset čelit nikoli zastavení na místě, ale okamžitému přechodu do couvání.V tomto případě by se tedy dala jakoby jeho rychlost 100 sečíst s tou rychlostí, kterou bude po nárazu tlačením couvat....?
edit písmenka

Naposledy editováno 04.02.2015 09:02:56