Cuba_GSXR píše: Kdyz je to byvala manzelka, tak jdi na urad a odhlas ji z bydliste ne? Pak uz jen vymnen zamek a cau...

Danny350 píše:
Nicméně dycky, když čtu tyhle příběhy ze života, jak se princ či princezna změní v sociopata, násilníka apod. tak se prostě neubráním myšlenkám, že to přece není možný. Že nemůže člověk několik let potlačovat svoji přirozenost a přetvařovat se způsobem, kdy za žádných okolností nedá najevo jakýkoliv náznaky své opravdové povahy.

Che píše: před 20ti lety bych se pod to podepsal

Danny350 píše: Já doufám, že to budu moct podepsat i po 20 letech. U nás v rodině se rozvedl akorát bratr (a u něho to upřímně nebylo žádné extra překvapení) jinak to zatím všechny s náma tyranama vydržely.

Che píše: ona to matka příroda zařídila tak (asi proto, abychom nevyhynuli ) že člověk v první fázi do značný míry vypíná varovnej systém

ZuzukiB píše: Člověk jako muž, anebo člověk jako muž či žena?

saimonka píše: Danny350> Bývalého manžela jsem si brala po šestileté známosti. Jako normálního chlapa. Po čase začaly náznaky jiného chování, dalo se to přežít. Po té, asi před třemi lety na férovku oznámil, že už se nebude přetvařovat a nebude ustupovat. Začalo peklo na zemi. A můžu říct, že jsem přemýšlela nad výletem na Macochu. Jen tak by mu ujela noha. (to je vtip), nestál mi za to, abych se jím nějak dál zaobírala. Snažila jsem se zachránit zbytek zdravého rozumu. To se snad povedlo.
Takže ani po x letech nevíš, koho sis vybral pro život.

Che píše: 2LEKO> latentní psychické poruchy můžou bohužel eskalovat v podstatě kdykoli

saimonka píše: 2LEKO> ne, dohromady 17. Manželé 10. A z manželství posledních pět let stálo za nic a ty dva poslední ( z těch pěti) bylo peklo. On si toho byl vědom, když byl v úzkých sliboval, že se půjde léčit. Druhý den nic nevěděl. Nic prý nesliboval. Hrůza to byla.
Je to za mnou a jsem za to ráda.

maco píše: Vidím že mě nemusí až tak moc mrzet že nejsem ženatý

Danny350 píše: saimonka> já teda doufám, že se mi žena nepromění v lítou saň a nebudu tady psát za 10 let něco úplně jinýho.
Nicméně dycky, když čtu tyhle příběhy ze života, jak se princ či princezna změní v sociopata, násilníka apod. tak se prostě neubráním myšlenkám, že to přece není možný. Že nemůže člověk několik let potlačovat svoji přirozenost a přetvařovat se způsobem, kdy za žádných okolností nedá najevo jakýkoliv náznaky své opravdové povahy.
Samozřejmě pokud si člověk někoho bere po měsíci, nezbývá než konstatovat, že je blbej a může si za to v zásadě sám.