Baví se dvě sekretářky: "Kolik máš měsíčně?" - "15 tisíc, a ty?" - "Já 20 tisíc. A kouříš mu ho?" - "Pochopitelně." - "A polykáš?" - "Ano." - "Tak on ti to hned odečítá za jídlo!"
Dvě irské jeptišky přistály v Americe po dlouhé cestě lodí a jedna povídá druhé: "Slyšela jsem, že v téhle zemi jedí lidé psy." "Je to sice divné, ale my jsme se rozhodly žít v této zemi a tak budeme jíst to, co jedí američané." Jen co opustily přístav, šly k prvnímu pouličnímu prodavači, který měl na vozíku napsáno HOT DOGS. "Dva hot dogy, prosím." řekla Matka představená. Prodavač jim pečlivě zabalil požadované zboží. Jeptišky zaplatily, obě spěchaly do blízkého parku a nedočkavě rozbalily jídlo. Matka představená se začala červenat, potom se naklonila k druhé sestře a řekla: "Prosím tě, jakou část psa jsi dostala ty?"
O Gruzincich se vyklada, ze jsou velmi rychli v baleni devcat. A jednoho na stazi v Moskve poucoval starsi zkusenejsi kolega: "Nesmis na devce jit prilis rychle. Když ji pozves na rande, nejprve si s ni vykladej napriklad o pocasi, potom prejdi napriklad na poezii a potom, pomalu, postupne ji vyznej lasku."
Gruzinec si ta slova vzal k srdci a kdyz sel vecer na rande a sedli si na lavicku, zacal:
"Hvezdy, vidis?"
"Vidim."
"Puskina jsi cetla?"
"Cetla."
"Dobre, tak si lehni."
Umře Žid a jde do nebe. Tam na něj čeká Svatý Petr a provádí ho přes celá nebesa. Na jednom místě Svatý Petr udělá:
"Pssss!"
"Proč?" ptá se žid.
"Na druhý straně jsou křesťani a myslí si, že jsou tu jediní."
Přiběhne chlap na chirurgii a povídá: "Potřebuju nutně udělat kastraci !A čím dřív, tím lépe !" Doktor mu říká" "Člověče, neblázněte..." "Ne, pane doktore, hned to potřebuji, prosím !" Doktor tedy svolí, proběhne zdárná operace a když se pacient probere, začne vysvětlovat: "Víte, zamiloval jsem se do jednoho sympatického děvčete a ukázalo se, že je to židovka. A její rodiče nechtěli s ničím souhlasit, pokud si nenechám udělat tu... no... jako se to..."A doktor se zděsí: "Ježišmarjá, vždyť vy jste chtěl obřízku !" "No ano. A co jsem řekl ?"
Přijde se Žid poradit za svým rabínem a říká mu: "Moje dcera se chce vdávat, ale otec ženicha požaduje 10.000 věna a ty já nemám, mám jenom 5.000, co mám dělat?" - "Já ti poradím, vezmi těch 5.000 a zrcadlo, běž za otcem toho ženicha a ukaž mu je před zrcadlem a řekni Tady je těch 10.000." - "No, jo, ale já mám těch 5.000 včetně peněz v tom zrcadle!"
1 reakcí na tento příspěvek ftip 1001
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) ftip 1001
Danny350 píše: Co je prosím ten poslední piktogram? To nějak nepoznávám...
Netancovat vožralej kozáčka
1 reakcí na tento příspěvek ftip 1001
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) ftip 1001
Jednoho dne ho potkal jeden známý a povídá:
"Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvědel o tvém příteli?"
"Počkej chvilku," odpověděl Sokrates. "Než mi cokoli řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce. Říká se jí zkouška tří sít."
"Tří sít?"
"Přesně tak," pokračoval Sokrates. "Než mi začneš vyprávět o mém příteli, možná bude dobré na chvilku zkusit prosít to, co mi řekneš. První síto se jmenuje Pravda. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?"
"Ne," odpověděl ten člověk, "vlastně jsem to jenom slyšel a...."
"Dobře," řekl Sokrates. "Takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není. Teď vyzkoušejme druhé síto, síto se jmenuje Dobro. Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?"
"Ne, naopak..."
"Takže," pokračoval Sokrates, "chceš mi o něm říct něco špatného a nejsi si jist, jestli je to pravda. Ale pořád ješte můžeš zkouškou projít, protože zbývá ješte jedno síto. Jmenuje se Užitečnost. Je mi to co mi chceš o mém příteli říct užitečné?"
"Ne, moc ne."
"Dobrá," uzavřel Sokrates, "to, co mi chceš říct není ani pravdivé, ani dobré, dokonce ani užitečné, tak proč bys mi to měl vyprávět?"
To je důvod, proč byl Sokrates velký filosof a všichni si ho vážili.
A taky to vysvětluje, proč nikdy neprišel na to, že mu jeho nejlepší přítel š..... ženu.
Ahoj. Tady je táta. Prosím tě, je maminka poblíž telefonu?
Není, tati. Je nahoře v ložnici se strýčkem Pavlem.
Po kratičké pauze.
Ale zlatíčko, ty přece nemáš žádného strýčka Pavla....
Ale ano. A je právě nahoře v ložnici s maminkou.
Pauza.
Hmm, dobrá, prosím tě, můžeš pro mě udělat následující?
Polož telefon na stůl, jdi nahoru, zaťukej na dveře od ložnice a řekni mamince, že jsi právě slyšela moje auto, jak zastavilo dole před domem.
Ano tati, hned to bude....
Za pár minut opět u sluchátka.
Udělala jsem to, tati.
No, a co se stalo?
No, maminka, celá vyděšená vyskočila úplně nahá z postele, pobíhala po ložnici a ječela, pak zakopla o kobereček nabrala hlavou o skříň a teď leží na zemi a vůbec se nehýbe!
Bože!!! A co strýček Pavel?
Taky vyskočil celý nahý z postele. Byl taky celý vyděšený a vyskočil zadním oknem přímo do bazénu.
Myslím, že nevěděl, že jsme ho před týdnem vypustili,
abychom ho mohli vyčistit. Spadnul na dno a myslím, že je mrtvý.
Dlouhá pauza.
Ještě delší pauza.
Ještě delší pauza.
Pak tatínek říká: My máme bazén ??? Je tam číslo telefonu 86573122444 ?
Ne, ne to je omyl!!!
Pardon...
Velící důstojník: "Pooozor! Tamhleten malej bílej vzadu, vy jste nešlyšel rozkaz ?!!"
Vojáci: "Ale to je patník!"
Velící důstojník: "Na jméno jsem se neptal!!!"
Jaký je rozdíl mezi pěknou a škaredou horolezkyní?
Ta pěkná dosáhne vrcholu už v základním táboře.
Bylo mi přibližně 2 a půl roku.
Někdo mi daroval malou soupravu na čaj a byla to moje oblíbená hračka.
Otec seděl v obýváku a díval se na večerní zprávy.
Já mu přinesla malý šáleček "čaje", ve kterém byla jen voda.
Po několika šálečcích čaje a pochvalách, jak vynikající a chutný čaj je, se moje máma vrátila domů.
Otec ji volal, ať se jde podívat jak mu přinesu šálek čaje, protože to přeci byla roztomilá scéna. Máma čekala až přijdu se šálkem čaje k otci.
Dívala se na otce, jak pije a potom,tak jak to jen ona umí, řekla: "Napadlo tě někdy, že jediné místo, kde může vzít vodu je záchod?!!!
"No, pane, máte HAS."
"Co to je?"
"No, to je herpes, AIDS a syfilis."
"Proboha, co mám dělat?"
"No, dáme vás na izolaci a budete dostávat pizzu a koláče."
"A pomůže mi to?"
"Ne, ale to jsou to jediná jídla, co mě napadá, co se dají strkat pode dveřma."
Až zemřu, chtěl bych odejít klidně ve spánku, jako můj děda a ne křičíc s vlasy zježenými hrůzou, jako cestující v jeho autobusu.