Ženatí muži jdou na ryby. Po hodině je slyšet následující rozhovor:
První muž říká:
"Vy si nedovedete představit, co já měl za potíže, abych mohl jít na ryby! Musel jsem manželce slíbit, že příští týden natřu celý barák."
Druhý se připojí:
"No a co… Já musel slíbit, že udělám bazén - a ještě se skleněnou střechou, aby na dámu nepršelo, když si plave."
Třetí si povzdychne:
"Na co si stěžujete?… Já musel slíbit, že namontuju celou novou kuchyni se všemi elektrickými přístroji."
Jen čtvrtý rybář podezřele mlčí, a tak se ho zeptají:
"Na a co ty?… Neřekl jsi ani slovo o nějakých slibech za tenhle víkend! Chceš snad říct, že jsi nemusel nic slíbit?!"
Rybář chvíli mlčí a pak odpoví:
"Já jsem nařídil budík na půl šestou a když dozvonil, tak jsem manželce šeptnul do ucha: Na ryby, nebo sex? No a ona jen zasyčela: Vem si teplý prádlo!!!"

Jirka 97>

Novomanželé. On: "Drahá, já tě musím varovat, že mám tři zásadní věci, které nejde nějak měnit: V úterý mám fotbal, ať se děje, co se děje, já mám fotbal! Ve čtvrtek chodím hrát mariáš. I kdyby třeba tchyně měla narozeniny, já mám mariáš! V neděli chodím na ryby. Zima nebo ne, třeba prší... Je to jedno! Jdu na ryby! Máš co k tomu říct?" Ona: "Ne, mně to nevadí... Já mám jen jednu zásadu..." On: "Jakou?" Ona: !Já každý večer od 9 hodin musím mít sex. A je úplně jedno, jestli budeš doma, nebo ne - já mám sex!"

doubravka píše: Jirka 97>

Óó díky pane

Jirka 97> no jako ze zivota..

Lubos92> hodne dobry..

je to teda dlouhy jak chuj ale neco je i vtipny

Koukám, že s Arabama může být i sranda

Jirka 97 píše: Koukám, že s Arabama může být i sranda

No jak kdy a jak se kterejma

V lékárně: "Prosím intimní krém"
"Nahlas!"
"Ne na hlas, na přirození!"

"Manželka celou noc nepřišla domu, asi má milence. "
"Prosím vás, to hned nesmíte myslet na nejhorší, třeba ji jen přejelo auto."

"Tati, proč ses oženil s maminkou?"
"Vidíš?" obrací se muž k ženě, "ani to dítě to nedokáže pochopit!"

Život začíná v okamžiku narození.
Ne, život začíná v okamžiku početí.
Ne, život začíná, když žena s dětmi odjedou na chatu.

Obchodní cestující sedí v baru v Apalačských horách. Náhle vejde kůň, práskne kopytem do pultu a poručí si:
"Gin!"
Barman mu naleje, kůň to do sebe hodí a vypadne.
Obchodní cestující se ptá barmana
"To je normální, kůň a dá si gin?"
"Není," povídá barman. "Obyčejně si dává whisky."

Jirka 97>
"Tati, proč ses oženil s maminkou?"
"Vidíš?" obrací se muž k ženě, "ani to dítě to nedokáže pochopit.

Hodně dobrý

adriisekk> Dík ...jo, jo, ten je tak nějak ze života ..skoro to ani není vtip

Rozzuřená žena posetá modřinami křičí v nemocnici:
"Kde je ten psychiatr, který vyléčil mého manžela ze zbabělosti?"

Baví se dva chirurgové: "To vám tak jednou operuju, operuju a najednou koukám, že pitvám."

Manželka si u společné večeře s manželem pobryndá halenku a povídá: "No, podívej, vypadám jak prase!"
"No, a ještě sis pobryndala halenku!"

Víte, proč má Bůh raději ateisty? Protože ho neotravují se svými problémy.

Bylo, nebylo v jednom ztraceném uzavřeném intervalu žil otec Sinus se svými dvěma dětmi, synem Tangens a dcerou Cotangens. Sinus pracoval v lese, kam chodil každou periodu kácet polynomy. Jednou šel dále do lesa a tak vzal děti s sebou. Když přišli na místo, kde chtěl té periody otec kácet, řekl svým dětem: "Hezky si tu konvergujte a nezlobte. Večer se pro vás vrátím." Potom odešel za prací. Děti si vesele konvergovaly na derivaci, potom na hyperbolu a parabolu a tak podobně téměř půl periody. Pak dostala Cotangens nápad, že by si mohli natrhat absolutní členy malých polynomů.

Když měly plné obory hodnot, sedly si děti na starou konstantu a jedly. Potom si zase konvergovaly a tak pořád dokola. Když se již perioda chýlila ke konci, všimla si Cotangens, že polynomy v okolí jsou mnohem většího řádu, než bývají v okolí jejich intervalu. Strašlivě se lekla a říká: "Bratříčku, myslím, že jsme zabloudili." Tangens se lekl ještě víc, a protože byl mladší a bojácnější, dal se do usedavého pláče, až mu konstanty kanuly po konvexních částech grafu. Cotangens byla starší a rozumnější, a tak ji ani tato složitá soustava nezaskočila a hned měla řešení, i když nejednoznačně určené.

"Vylez na tamten vysoký polynom, rozhlédni se po t-okolí, a uvidíš-li někde inflexi, posuneš tím směrem absolutní člen toho polynomu, abys směr nezapomněl. Potom se dáme tím směrem a někam určitě dojdeme. Tangens se z nalezeného řešení zaradoval a hned udělal, co mu Cotangens řekla. Vylezl na polynom, rozhlédl se po t-okolí, v dálce zahlédl inflexi, utrhl absolutní člen polynomu a posunul jej směrem k inflexi. Potom slezl a vydal se se setrou tím směrem. Byla již úplná tma, když děti dorazily na interval, který byl k jejich velkému překvapení složený se samých chutných nul. Rozhodly se, že se nají a potom se uvidí. Daly si několik nul a chtělo se jim spát. "Myslím, že teď už stejně dál nemůžeme", řekla Cotangens, "měli bychom se vyspat a ráno uvidíme." Obě děti usnuly, jako když je do vody hodí.

Spali dlouho, protože netušily, že na tomto intervalu je definovaná strašlivá nula, která co najde, to sebou vynásobí. Ráno, když se děti probudily, chtěly si vzít ještě pár nul, když tu zaslechly nulu, jak se k nim se strašným rámusem blíží. Děti začaly utíkat, co jim extrémy stačily. Nula je však stále doháněla. Když už si myslely, že je také musí vynásobit, když tu náhle se nula zastavila a nechala je být. Děti se nechápavě otočily a pochopily. Jak utíkaly, ani si nevšimly, že se vrátily do svého intervalu a nula tu nebyla definována. Chvilku sledovaly nulu, jak vzteky sama sebe násobí sama sebou a potom se radostně rozběhly za tatínkem. Když přiběhly domů, sinus je chytil do konkávy a všichni byly rádi, že to všechno dobře dopadlo.

Do banky vtrhli ozbrojení lupiči:
"Lehnout na zem! Všichni! A nehýbat se!"
Zaměstnanci i klienti banky si polehali na zem a zlověstné ticho přerušil jen hlas pokladníka, který napomínal svou mladší kolegyni:
"Slečno, lehněte si slušně! To je loupežné přepadení, žádný podnikový zájezd!"

"Dobrý den, pane doktore."
"Dobrý den, co vás trápí?"
"Pane doktore, já šilhám."
"No a kdy jste si toho všimla?"
"Když naše dvojčata začala běhat."

Malé děvčátko je poprvé na svatbě. A je zvědavé a stále se vyptává: "A mamá, a proč je nevěsta v bílém?"
"Protože bílá je barva štěstí, a toto je nejšťastnější den v jejím životě!"
A děvčátko neustává: "A tak proč je ženich v černém?"

Myšlenka dne
Myslím si,že lidé by měli chodit bosí, protože je to opravdu mnohem zdravější.
Například já, když se ráno vzbudím obutý, tak mě pak celý den ukrutně bolí žaludek, hlava a ještě ke všemu mám hroznou žízeň...!

Při večeři povídá syn otci: "Mám pro tebe dobrou zprávu. To havarijní pojištění jsi neplatil nadarmo."

Kto je väčšia kurva? Tá čo šlape na chodníku, alebo tá čo jej kúpiš norkový kožuch, drahé auto a potom ju večer bolí hlava?

Do lékárny vstoupí ustaraný chlapík a paní magistře povídá:
"Prosím vás, mohla byste mi něco dát na... víte... totiž... nooo...totiž já trpím soustavnou erekcí..."
"Tak to vám mohu dát byt, stravu a pět tisíc kapesného."

Probudí se žena v noci a říká manželovi:
"Strašně bych se chtěla teď milovat!"
Muž se podívá na hodinky a říká: "Koho já ti teď ve dvě v noci seženu?"

Tři duchovní diskutují problematiku, v jakém poměru správně rozdělit dary věřících na své provozní náklady a povinné odvody svému bohu.
První popisuje svou metodu takto: "Namaluji na zemi velký kříž, vyhodím peníze do vzduchu - a co padne do kříže, je Hospodinovo, co mimo, jde na farnost."
Druhý používá poněkud modifikovaný postup: "Vyhodím peníze nad malým kávovým stolkem, co za něm zůstane, je Alláhovo, ostatní je jeho služebníka."
Třetí je rabín: "Metoda je správná. Též vyhodím peníze do vzduchu a zavřu oči. Nepočítám, kolik si toho Adonaj se svým nezměrným postřehem pochytá ve vzduchu, spokojím se jen s tím, co ve své nezměrné moudrosti nechá svému služebníkovi spadnout na zem."

Lidové židovské rčení: Nechcete-li trpět chorobami stáří, oběste se, dokud jste mladý

"Pane doktore, polibte mě."
"To nejde, neslučuje se to s etikou mého povolání. Správně bych s vámi ani neměl souložit."

Stopuje Smrtka u cesty a po chvíli ji zastaví kolem jedoucí řidič:
"Teta, kampak to bude?"
"Ale, jenom kousek, tamhle do tý zatáčky …"

Jaký je rozdíl mezi českým politikem a baterií?
Baterie má alespoň jedno plus!

Turista se ptá:
"Prosím vás, stihnu vlak ve 14:30, když půjdu přes vaše pole?"
"Jo, a když tam potkáte mýho bejka, tak stihnete i ten ve 14:00."

Dědeček si zavolá vnuka a říká:
"Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu."
Vnuk udělá, co dědeček chtěl, a těší se na snídani.
Ráno se podívá pod talíř - a tam je tisícovka!
Nakloní se k dědečkovi a pošeptá mu:
"Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka..."
"Já vím," odpoví dědeček, "těch devět stovek je od babičky."

Proč jsem se dnes ráno probudil v nemocnici v sádrovém krunýři...?
Když se nám nedávno rozbila sekačka na trávu, manželka mi neustále připomínala, abych ji opravil... Ale já jsem byl vždy zaneprázdněný:
Na programu bylo auto, fotbal, internet, rybaření, kamarádi, hospoda...něco, co bylo pro mne mnohem důležitější. Nakonec přišla s nápadem, o kterém doufala, že zabere. Když jsem přijel včera domů, seděla ve vysoké trávě a střihala ji malými krejčovskými nůžtičkami. Tiše jsem ji chvíli pozoroval a pak jsem vešel do domu. Po pár minutách jsem se vrátil a podal jí zubní kartáček se slovy:
"Až skončíš se stříháním, drahá, mohla bys zamést dvůr."
A víc už si nepamatuju.....

"Smím prosit?" Uklání se se mladý muž před kráskou. Ta si ho změří odměřeným pohledem a odsekne: "S dětmi netančím!" "Tak pardon," omluvá se duchaplný mladík, "já ani netušil, že jste zase v jiném stavu!"

Přijde chlap domů úplně zřízenej, a ke všemu nemá jedno oko a jednu ruku.
Manželka totálně zděšená se ptá co zase dělal.
"No, já jsem se s chlapama v hospodě vsadil o oko, že mi neutrhnou ruku".

Ženich žádá rodiče o ruku nevěsty: "Přišel jsem požádat o vagínu vaší dcery." Dívčina matka ze sebe v šoku vyhrkne: "Snad o ruku, ne?!" "Kdepak, rukou si to můžu udělat sám!"

[URL=

Dva štamgasti v hospodě: "Franto, nevíš, kolik je hodin?" "Nevím, ale víc než jedenáct určitě nebude." "Podle čeho jsi to poznal?" "Nejpozději v jedenáct jsem měl být doma, a jak vidíš, ještě tam nejsem!"