Jde tatínek s malým Pepíčkem na procházku a potkají cizího pána. Pepíček ho vzorně pozdraví, pán odpoví a když zajde, tak se tatínek zvědavě ptá: Ty toho pána znáš? Pepíček odpoví: Ano, to je pán z ochrany ovzduší. Tatínek se ptá: A jak to víš? Pepíček: No, on k nám chodí, vždycky když nejsi doma a ptá se maminky, jestli je čistý vzduch.

Kolik lidí je potřeba na výrobu Trabanta?
Dva. Jeden překládá, druhý lepí

Pololetní prázdniny tráví žáci IV.B na horách. Hned první den vyrazí všichni na sjezdovku. Mezi prvními ji sjíždí šplhoun Evžen. Odvážný sešup! Pozdě však zahlédne velký hrbol, tak se jen stačí přikrčit. Nic to nepomůže a už letí. Přistane na stromě a než se vzpamatuje, přidrží ho ve větvích něčí ruce a tichý hlas mu do ucha zašeptá: "Ani muk! Mlč a zírej! To bude sranda, za tebou jede náš ředitel!"

Děcko s provinilým výrazem ve tváři přijde večer do ložnice: "Tati, umíš psát ve tmě?" "No, myslím, že jo. Co mám napsat?" "Svoje jméno do mojí žákovské knížky."

Chudý študent talmudu (bocher) byl osloven sňatkovým dohazovačem (šadchenem):
"Měl bych pro nich partii!"
Bocher na to: "Nemám zájem."
Šadchen to zkouší dál: "Je velmi krásná."
Bocher zvedl jedno oko od Talmudu: "Opravdu?"
Šadchen hned přihazuje: "Je velmi bohatá."
Bocher zdvihá druhé oko.
Šadchen pokračuje: "A je z velmi staré, dobré a slavné rodiny."
Bocherovi se něco nezdá: "To zní krásně. Ale proč by si chtěla vzít v takovém případě ausgerechnet mě? Není trochu mešuge?"
Šadchen na to bezbarvě: "Nikdo není dokonalý."