Rozhovor s Michalem Březinou

Michal Březina:
datum narození : 7. 3. 1980
místo narození : Městec Králové
bydliště : Praha - Modřany
stav : svobodný – šťastně zamilovaný
povolání : student
barva vlasů : hnědá
barva očí : modrá
výška : 183
váha : 64 - 70
záliby : motorky, sport aktivně i pasivně
nejlepší okamžik kariéry : Hradec Králové 2003
nejhorší okamžik kariéry : Městec Králové 1995
oblíbené:
okruhy : Vallelunga
motocykl : FGR
automobil : Škoda Oktavia 1.9 TDI
oblíbené jídlo: kuřecí řízky od maminky
oblíbená hudba : nevyhraněno
oblíbený film : Pán prstenů
oblíbené číslo : 65
oblíbená barva: červená
Největší úspěchy kariéry:
1993 – 1. závod – Simson cup – vítězství
1994 – přebor ČR 50ccm – vítězství
1996 – Mistrovství ČR juniorů 125ccm – vítězství
1998 – Mistrovství ČR 125ccm – 2. místo
1998 – Mezinárodní mistrovství Slovenska – 1. místo
2003 – Mistrovství ČR 125ccm – 2. místo ----------------------------------------------------- Po letech na Hondě si pro rok 2003 přestoupil na český stroj FGR, co tě na tomto stroji zaujalo v prvních měsících ježdění?
Zaujal mě především rychlý vývoj nového stroje. Po počátečních problémech se chvílemi dokonce zdálo, že první závod vůbec nestihneme, ale díky velkému úsilí všech lidí, kteří se na projektu podíleli, jsme se mohli objevit již v Trenčíně.
Hned první závod s FGR si proměnil v pódiové umístnění, jaké byly tvoje pocity?
Byla to fantazie! Všichni měli velkou radost, že hned při premiéře nového motocyklu se prokázala jeho spolehlivost i konkurenceschopnost. Navíc ani závod nebyl bez problémů. Asi v polovině do mě zezadu narazil Patrik Ertl a po společném pádu jsem se musel znovu dotahovat na špičku. To všechno ty krásné pocity ještě umocnilo.
Následoval výpadek v Brně, který tě zřejmě stál i domácí titul, jak vzpomínáš na Brno?
Prostě smůla. Co se k tomu dá říct? Hned v prvním kole přede mnou upadl Venca Krupička a já se ve snaze mu vyhnout poroučel k zemi taky. Nejenom, že to byl druhý nezaviněný pád v sezóně, ale navíc se mi při něm zasekl plovák v karburátoru a motorka už nešla nastartovat. Nejošklivější ze všeho ale byl pohled na Vencu Krupičku, který skutečně v tu chvíli nevypadal dobře.
Po tomto výpadku přišla dvě vítězství v řadě, byl si v tu dobu na vrcholu hodnocení MČR, jak vzpomínáš na Hradec a první Most?
Hlavně Hradec byl asi skutečným vrcholem sezóny. Možná nejhezčí okamžik v mé závodnické kariéře. Když člověk vidí radost a štěstí lidí, kteří do tohoto projektu vložili všechny své schopnosti a obrovské úsilí a navíc ví, že k tomu úspěchu také trochu přispěl, tak to s ním prostě pohne. Od té chvíle se FGR zapsalo mezi značky, které dokázaly vyhrát závod mistrovství republiky a těch zase tolik není! V Mostě jsme již tyto pozice pouze potvrzovali, ale zase se nám podařilo dokázat, že Hradecké vítězství nebylo náhodné.
Závěr sezóny ti opět přinesl dvě druhá místa, přesto ti titul uniknul o pouhé dva body. Je to pro tebe zklamání nebo naopak povzbuzení do sezóny 2004?
Pan Felgr mi po závodě říkal, že by před sezónou absolutně nikdo nevěřil tomu, že by bylo možné zakončit rok na druhém místě, takže to musíme brát jako úspěch. Oproti tomu se musím přiznat, že mě ty dva bodíky straší ještě dneska. Stačilo opravdu málo…
V průběhu roku jste dokonce obdrželi kartu pro GP v Brně, nakonec jste jí odřekli. Proč?
Bylo to rozhodnutí celého týmu. Právě po závodech v Hradci a Mostě jsme všichni podlehli určité euforii, že teď už půjde všechno hladce. Ale na A1-Ringu motocykl nefungoval zcela ideálně a na Panonii jsme dokonce měli štěstí, že vůbec dojel do cíle. V té chvíli jsme se vrátili zpátky na zem. Žádná továrna na světě nedokáže vyjet na mistrovství světa s motocyklem pouhých pět měsíců po jeho vyrobení a ani FGR není výjimkou. A jet do Brna s motocyklem, který není na tuto konkurenci ještě stoprocentně připraven by byl hazard. Mohlo by se totiž zdát, že by tento projekt mnozí lidé zavrhli ještě dříve, než pořádně začal.
Myslíš si, že by stroj opravdu nedosáhl přijatelného výsledku?
Záleží na tom, co pokládáš za přijatelný výsledek. A záleží pochopitelně i na tom, co pokládají za přijatelný výsledek lidé, kteří o závodě potom psali. Když jsem závody viděl, tak můžu říct, že bych se snad kvalifikoval, a potom závodil s Lukou Nedogem o předposlední místo. Stopky neobelžeš. Pro mě by to sice bylo celkem přijatelné, ale pro ty ostatní?
S evropskou špičkou si se jistě chtěl porovnat v závodě ME v Mostě. Ovšem po několika kolech tvé snažení zastavila technická porucha. Jak vzpomínáš na tento Most?
Na ME v Mostě jsme měli nejrůznější technické problémy, i přesto jsme se tam stále zlepšovali. Z tohoto pohledu to bylo jistě úspěšné. Ale nebýt té poruchy v závodě mohl jsem skončit okolo 20. místa a to by jistě bylo povzbudivé pro mě i pro projekt FGR, škoda.
Jeden z prvních rámů vám prý pomáhal složit i mnohanásobný Mistr ČR Bohumil Staša sr., pomáhají vám i jiní špičkový jezdci naší minulosti?
Tak při prvních testech nám pomáhal i jeho syn, ten úplně první motor skládal Petr Zářecký, celou sezónu dělal mechanika Pavel Zubatý a s úpravou válců nám pomáhali i bratři Vicherové.
Jaké je tedy složení vašeho týmu?
Tak to už jsem trochu naznačil. Otázkou samozřejmě je jaké bude složení týmu v příštím roce, ale ta by měla mířit spíš na pana Felgra. Ani já si nemůžu být stoprocentně jistý, že budu jeho součástí. Pan Felgr prostě musí zvolit řešení, které bude pro ten příští rok ideální pro celý projekt a já doufám, že budu u toho.
Tvůj otec je legendou mezi komentátory tohoto sportu a především odborníkem na problematiku silničního závodění, jak ti pomáhají jeho zkušenosti?
Hodně. Asi nejvíc mi pomáhají jeho kontakty a známosti z tohoto sportu. On mě přivedl do Ústí nad Orlicí, již před loňskými Vánocemi, kde jsem se nad některými již vyrobenými součástkami a nad výkresy doslova nadchnul, a pak už jsem chtěl být u toho. Ale co se týče závodních zkušeností, tam si již musím vystačit sám. Přece jenom toto byla již má osmá sezóna na stopětadvacítce.
Postavou se zrovna na "dvacku" nehodíš, neuvažoval si někdy o změně třídy?
Samozřejmě. V minulosti jsem moc chtěl vyzkoušet dvěpade, ale vždycky tomu bránily finance. Dneska bych ale za FGR jen tak neměnil. Nejenom, že je to výborný pocit prožívat zrod a každé vylepšení nového stroje, ale jako student strojní fakulty se i mnohé přiučím.
Dle výsledků sezóny 2004 náš právo vozit číslo 2, slyšel jsem však, že raději opět zůstaneš u čísla 65. Proč, je to tvé magické číslo stejně jako Lorise Capirossiho?
Právě kvůli Lorisovi. Toho obdivuji již od té doby, co v Mostě vyhrál závod ME. A kromě toho mi nosí štěstí. Roky kdy jsem toto číslo neměl dopadly většinou dost strašně.
Dostáváme se ke Grand Prix, máš v tomto šampionátu nějaké vzory, někoho oblíbeného?
Kromě Lorise obdivuji Valentina, jednoduše proto, že je nejlepší. Velice se mi líbí dravost Toni Eliase a přes své mládí i vyzrálost Dani Pedrosy.
Sleduješ tedy i jiné šampionáty než ten, ve kterém závodíš? Co říkáš na letošní sezónu MotoGP?
Valentino zase ukázal, že je k nezastavení. Jsem spíš zvědavý, jestli ho zastaví Yamaha… Uchvátila mě Ducati. Snad proto, že na ní závodil můj nejoblíbenější jezdec a taky proto, že byl vlastně ve velice podobné situaci jako já letos.
Závodění spojuješ se studiem, jakou školu studuješ a jak ti pomáhá ve tvém sportu?
Strojní fakultu na CVUT. Protože je tato škola svým zaměřením závodům dost blízká, pomáhá mi nejenom škola při závodění, ale i závodění mi pomáhá ve škole. Prostě o některých problémech, které řešíme na závodech, se potom učíme ve škole a naopak.
Co volné chvíle, jak je trávíš?
Nejraději se svojí přítelkyní! Pak rád sportuji. Hraji tenis, squash, jezdím na kole, v zimě rád lyžuji. No a hodně často se taky koukám na televizi a hraju hry na počítači.
Jak probíhá tvoje zimní příprava?
Protože sportuji vlastně pořád, tak se příliš nemění od celého roku. Jenom přiberu trošku posilování a běhání a samozřejmě, protože jezdím na stopětadvacítce, tak musím před začátkem sezóny shodit i pár kilo.
Jaké jsou tvé plány pro rok 2004, v jakém týmu nastoupíš?
Snad ve stejné jako v roce 2003.
Jaké šampionáty absolvuješ v roce 2004?
Rád bych konečně vyhrál MR a zúčastnil se i většiny závodů ME
Kdy zahájíš testovací plán "okurkové" sezóny?
Co nejdřív. Celý tým čeká mnoho práce, aby ta nadcházející sezóna udělala všem stejnou radost jako ta minulá.
Vzpomeňme závěrem ještě na rok 2003. Jaký závod se ti vybavuje jako nejlepší a proč?
Jednoznačně Hradec. Ty důvody jsem již částečně popsal. Prostě euforie, zadostiučinění a to, že jsem svým výkonem udělal radost velkému množství lidí na kterých mi skutečně záleží.
Jaký byl naopak pro tebe nejhorší závod v právě končícím roce?
Asi Brno. Nejenže to byl jediný výpadek v MR, ale navíc mě to pravděpodobně stálo titul.
Tento rozhovor vzniká pro internetové zpravodajské stránky o silničních závodech, nemohu se tedy nezeptat na tvůj vztah k internetu, jaký je?
Jednoznačně kladný. K tomu přispívají i tyto stránky, protože racing.motorkari.cz je to první co na internetu většinou otevřu. Takže díky! A samozřejmě je pro mě internet i zdrojem informací z jiných oborů než jsou závody.
Hodně štěstí do roku 2004 a mnoho sportovních, ale i soukromých úspěchů. Děkuji za rozhovor.
Přeji všechno nejlepší do nového roku nejenom všem čtenářům tohoto rozhovoru, ale i všem fandům motorek a všem lidem dobré vůle. Díky Michal Březina.

Informace o redaktorovi

Motorkáři.cz - (Odebírat články autora)
Petr Štola - (Odebírat články autora)