Nebýt problémů při startu, Márquez mohl bojovat o osmý triumf

Texas je pro Marca Márqueze nejen místem zaslíbeným, co se týče vítězství v závodech a kvalifikacích, ale také místem, kde se vrátil po úrazu hlavy, když havaroval v zahřívacím tréninku Velké ceny Indonésie a vrátil se mu problém s dvojím viděním. Márquez nestartoval v Indonésii a rovněž chyběl v Argentině. Pro cestu do Austinu dostal od lékařů zelenou a plně toho využil.

Do závodu Márquez startoval devátý z třetí řady, ale místo, aby akceleroval a Hondu RC213V dostal co nejvíc dopředu k první zatáčce, motorka zůstala téměř stát a Španěl byl v první zatáčce čtyřiadvacátý, tedy poslední. „Měli jsme technický problém,“ přiznal Márquez po závodě. „Honda to šetří, ale už to více méně vědí. Od příjezdu na start jsem viděl výstražnou kontrolku. Pokusil jsem se odstartovat, ale motorka se zbláznila a já si řekl, že to musí být něco velkého, protože až do první zatáčky nebyl výkon.“

„Dokonce jsem zkontroloval, zda jsem nenastavil omezovač, ale ne. Alarm svítil celý závod, ale naštěstí po první zatáčce, kdy se deaktivovla zařízení pro holeshot a podobně, motorka fungovala víceméně dobře. Nebylo to ideální, protože tam bylo stále něco špatně, ale dalo se s tím dobře jezdit. Až od tohoto momentu pro nás začal závod.“

Až do závodu v Austinu se Márquez šetřil, takže stíhací jízda z poslední pozice byla prověrkou jeho kondice. Vzhledem k tomu, že ve třináctém z dvaceti kol nastavil druhé nejrychlejší kolo závodu, můžeme říct, že jeho tempo bylo na vysoké úrovni. „Věděl jsem, že jet všechna kola na sto procent nebude možné, ale dal jsem do toho všechno. Když pak do konce zbývalo pět, šest kol, moje tělo řeklo dost, takže jsem se snažil závod dokončit. I tak jsem to dokázal odjet v dobrém tempu. Dobře, výsledek sice není takový, jaký jsme čekali, ale vzhledem k pozici v jaké jsme byli po první zatáčce a na jaké jsme projeli cílem, musím říct, že jsem si tím vybudoval velký pocit jistoty.“

„Mým cílem bylo získat zpět sebedůvěru a snažit se během víkendu nespadnout. Lékař mi řekl, že oko je v naprostém pořádku, ale mám obavy o své zdraví, protože je to krátká doba po nehodě, teprve tři týdny. Takže jsem se snažil jet v klidu a to bylo to nejdůležitější.“

Na klidu mu ale po zmiňovaném pádu v Indonésii nepřidala stále rozsvícená kontrolka alarmu. „Po takovém startu nebylo snadné získat sebedůvěru a zatlačit na to,“ pokračoval Márquez. „Ale přijeli jsme sem závodit. Řekl jsem si, dobře, jedu poslední, ale netlačí mě dosažení nějakého cíle, budu se postupně zlepšovat. Předjížděl jsem jednoho jezdce za druhým, třebaže jsem udělal chybu v první zatáčce což ale bylo vinou pohybu Viňalese v místě brzdění.“

„Zůstal jsem ale v klidu a vše se snažil plně kontrolovat. Když jsem v posledních kolech cítil únavu, netlačil jsem víc na pilu. Pecco tam byl, ale řekl jsem si, šesté místo stačí. Nejdůlěžitější bylo závod dokončit, ale zariskoval jsem a zatlačil na to,“ řekl Márquez a závěrem dodal: „Být tady bylo pro mě velkým zadostiučiněním a dokončit závod šestý je rovněž zadostiučiněním pokud si uvědomíme, jaký byl jeho začátek.“

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)