Road racing 2014 - Staré Město

... nebo také Starák, Úháčko, Uherák, jak chcete. V každém případě dějiště prvních opravdu přírodně okruhových závodů sezóny.

Road racing 2014 - Staré Město

Kapitoly článku

Oficiálně se podnik jmenuje Slovácký okruh O cenu Bohumila Kováře a jeho součástí byly závody Mistrovství ČR Supermono, Přebor ČR Twin, Přebor ČR Klasik, Pohár SZM na přírodních okruzích tř. 125ccm, 250ccm a twin a Volnýzávod JPHZM - sidecarů.
Letos byl na pořadu už 12. ročník a jel se 3. a 4. května.

Okruh
Buď se dá citovat zvláštní ustanocení: délka okruhu je 4.200m, šíře trati 6 - 9 m, převýšení 35 m, jedná se o silniční okruh s jednotným asfaltovým povrchem s 9-ti levými a 9-ti pravými zatáčkami. Závody se pojedou po směru hodinových ručiček. Pole position je na levé straně trati.

...nebo se dá napsat, že :
Trať je naprostá klasika. Startuje se na okraji města, směrem do jeho ulic. První rovinka končí mírnou levou zatáčkou, na kterou v křižovatce bezprostředně navazuje ostrá pravá (A). Samotná křižovatka je hodně prostorná, ale pokračování je poměrně úzké a proto tady docházi, hlavně v prvním kole, kdy ještě jedou všichni pohromadě, dost často ke vzájemnému pošťuchování a očůrávání.

Bezprostředně po startu to tam vypadá asi jako když v pátek odpoledne jede Těšco na jednu pokladnu. Navíc je na výjezdu, přesně v místě, ve kterém je potřeba ještě v náklonu začít pořádně přidávat plyn, umístěný přechod. Na mokru ta bílá zebra klouže moc, na suchu míň ... zábavné místo.


Pokračuje se mírným ale dlouhým stoupáním, kolem depa až k nejvyššímu místu tratě. Tam, na mostě, končí město a začíná úsek, ve kterém se dá hodně ztratit a dost vydělat. Napřed je potřeba jít tvrdě na brzdy (B) a praštit s motorkou na levé koleno, hned potom dát full gas a řadit o dva nahoru.




To všechno se už ale odehrává v další levé, krásně se utahující a zavírajíci se zatáčce (C).






Výjezd z ní je potřeba pojmout pod plynem a zeširoka, protože jezdce čeká přeukrutně dlouhá pravá (cca 1500m), pravda, asi v jedné třetině zpestřená zpomalovacím retardérem (D), to asi aby jeden neusnul, v tom nekonečnym poli.



Takže pět, šest a držíš ... pořád ... neměl jsem někomu zavolat? ... a furt .. to zas bude večer kosa ... pořád držíš ... ještě kousek ... a už. Brzdy, o tři dolů, prolítnout pravou (E) a hned full o dva nahoru. Poslední atrakcí je kruhák (F). Vypadá stejně nesmlouvavě jako vrak bitevní lodi uprostěd Sázavy. Jeho obeplutí bývá ale celkem v pohodě, jen na výjezdu je prapodivný asfaltový dodatek, jakési zátiší s trávou a pytlem (G), takže to nehrotit. ... a ještě pár metrů a je tu cíl.
 

Pátek
Pierre volal v poledne, že bereme Vanesu a že si ve tři zavoláme a domluvíme kdy pojedeme. Zavolali jsme si ve čtyři, že v sedm ... a už v devět jsme byli na cestě. Luxus. Starák nás přivítal ledovou náručí, už zavřenou přejímkou a pivem a slivovicí a šlo se spát ...


Sobota
Formálka byla formalitou, na technické se jen optali, zdali chladím vodou či fridexem a mohlo se začít ladit. Pierre ohříval, naslouchal, ladil. První trénink jsme sice trochu prokoučovali převod, jel jsem vlastně pětikvalt, ale jinak se zdálo, že všechno funguje dobře. Zatím to dalo 2.11´ tedy devátý čas (nejrychleší Radek Lamich 2.05´).

Před druhým tréninkem se ještě il mio meccanico italiano rozhodl vyměnit píst.
OK, sundat kapoty, vypustit vodu, rozdělat karbec, vyndat svíčku, sundat víčko z válce, a jo taky shodit výfuk, vyndat přívěru, sundat hlavu, sundat válec, do vznilkého otvoru nacpat ručník, to aby něco někam nevhodně nezapadlo ... vypíchnout ségrovku, vytlačit čep, vzít jiný piston ... a následně všechno zase poskládat dohromady.
Šlo to dobře, dokud se neozvalo napřed takýto dzzrnk  a hned vzápětí, s jemným italským akcentem "... a do prdele"... hele, zkoušeli jste už v trávě najít ségrovku? grande divertimento, doporučuje 5/4 terstských zmrzlinářů.

A ještě zkrátit převod a jdeme na to. Ke zdi seto otočilo už v průběhu prvního kola. Jako kdyby si někdo hrál s vypínačem zapalování, nebo přívodem benzínu ... motor táhne a najednou netáhne. Každých pár set metrů se to opakuje. Ve druhém kole, zrovna když jsem projížděl okolo věže, definitivo. Rychle sundávám sedlo a zvedám nádrž. Nějak se mi nezdá kabel ke svíčce. Trochu s ním zajódluju, pořádně narazím fajfku... a je to, ani Pat ani Mat by to nespravili ani líp, ani rychleji. Závada odstraněna a jedeme dál ... asi tak presne půl kola. Nějak doklepu zbytek okruhu a zajíždím do depa. Velmi klidně odkládám rukavice i přilbu .... Problém byl v kabelu ke svíčce. Na tom konci, co ve fajfce končí, už byl maličko vyzávoděnej.
Ke zlepšení času logicky nedošlo a tak postavení na gridu nebude nic moc.
Protože hvížďal bylo celkem skoro padesát, rozdělili nás do dvou skupin. Na tom, že by se celkové pořadí mělo brát podle časů, se shodnou všichni, kromě jury. Ta bere za směroplatné pořadí v jednotlivých skupinách. Logiku to má ... kdyby jedné grupě třeba pršelo, byla by znevýhodněná ... ale když mají obě podmínky stejné, je to nafífu. Navíc když z té druhé jsou rychlejší jen dva nebo tři ...
Výsledkem kvalifikace tak je až 5. řada a 17. místo a z původního záměru zajet kvalifikaci tak, abych byl na dostřel těm opravdu rychlým nezbylo nic. Vopruz.
Vopruz byla také moje podvečerní příhoda....
Bylo potřeba vyzvednout vytištěné výsledky. Díky tomu jsem se s ní napřed seznámil, později, neomluvitelně nedbajíc její strašidelné pověsti, jsem na ni i vlezl. Říkají ji Hermióna.
Byl jsem zcela vážně varován, že je to mrcha, že ji ještě nikdo nezkrotil ... Pche ... Víceméně bez přípravy po ní skočím ... napřed dobrý, ale po pár momentech ... co vám budu povídat .... fakt bestie. Pravda, trošku jsem jí  pomohl rukama, ale že se až takhle vzepře, to jsem nečekal ... no a pak už to byla jen otázka zlomů vteřin ... jen jsem stihnul vytřeštit oči a byla nade mnou....
Nešel jsem uplně na brouka, jen do takového prapodivneho dřepu ... ale byla to vostuda, to jo, takže je klika, že to nikdo neviděl. Proto až ji někde uvidíte v depu postávat, čůzu rezavou ... tak na ni nelezte. Hermióna je skládací, asi polská, s nosičem a rozbitou odrazkou, a nemá pochopení pro whílí.


Neděle
Noc byla jako z pohádky o ledové královně. Jak všichni postupně zapínali všelijaká topidla, vysosnuli všechen proud z drátů a byla tma a ticho a jen vichřice kvílela mezi stany.
Ráno už bylo poměrně veselé. Sluníčko lenivě stoupalo vzhůru, ještě lenivěji stoupal teploměr ... a úplně nejvíc na líno vylézali ze stanů návštěvníci včerejšího bigbítu.
Všeobecné veselí vyvolal po opuštění brlohu jistý nejmenovaný návštěvník, kterému se stala taková věc nemilá... Po návratu z vesnické zábavy asi upadl na otevřenou fixu, temně černou, lihovou, a to pěkně prosím mnoholikrát za sebou. Přesnost, s jakou si při tom ilustroval zuby a na obličej namaloval logo firmy Ranault, je dechberoucí a po právu si zasloužila mediální pozornost. Pozdvižené obočí vyvolala i zkušenost a rutina s jakou tento svérázný umělec posléze používal odličovací tyhlety ... krémíky.
Na celé věci je zvláštní i to, že žádný z opravdových kamarádů nic neviděl ani neslyšel a už vůbec u toho ani nebyl, no to ale už přece vůbec...
A šlo se na start.

Závod
Start z páté řady, ze 17, fleku je na pytel ... 3min ... 1min ... za jedna, forsáž ...  kde je senafor???? aha, startujeme na vlajku ... ale kdy? když ji bude zvedat? až s ní mávme! ...
Start docela vyšel, pár závodníků se povedlo vyřešit hned, pár v dalších kolech. Jen mě celou dobu štvalo, že za hlavního a jediného soupeře mi zbyl Petridas, co s ním mám nevyřízené účty ještě z mistráku při Alpe :) Když se podíváte na video, uvidíte proč...
V prvních kolech líp projížděl retardérem a křižovatku před kruháčem. Na brzdách jsem ho pokaždé sjel, ale ... prošustrovaný druhý trénink neukázal co měl - totiž jestli máme převod OK nebo ne - no a ono to chtělo ještě polehčit. Na výjezdech se Petrovi Cagiva rozmotávala rychleji a vždycky mi cuknul ... maličko frustrace, deprese, dekomprese. Kdyby neudělal tolik chyb, asi by mi ujel. Takhle si připisuju jeho skalp a ne on můj :D ... alespoň to.



video www.kamerydoakce.cz


Game over. V cíli 8. místo a 2. 08´.
Vyhrál Radek Lamich, druhý Michal Šlezar a třetí dojel Míra Sedlo. Best 2.02´dal Martin Sedlo ... gratulace všem.
Veliké díky opět patří Pierrovi (vlevo) a taky Liborovi (vpravo) za pomoc, protože bez nich by to nejelo ale ani trochu.








PS,  ... a Pierre slibuju dnes přede všemi, že přístě nebudu zapomínat tvoju štrnástku v mojim bedně na nařadí a taky nebudu k zajištění stanu před poryvy větru používat a do země zapichovat tvoje imbusáky ...

Sumasumárum
Letošní Starák zůstane v paměti zapsán jako studený, větrný nicméně ve svém závěru přeci jen slunečný víkend, zpestřený bigbítem,  pranicí, celonočním blackoutem, uměním černé fixy a vcelku pohodovými závody.



... ležérní, lehce ironický postoj ... krásní dokonalí modelové ... pánové, smekám
.... cože? ale já tě fakt neslyším, je tady strašnej kravál ...


... kolik je?

... a už koukejte zmizet,  pro letošek bylo kraválu dost!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 5x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist