Erzberg 2010 v plný parádě

Tak jako před rokem nás i tentokrát Erzberg přivítal hodně vydatným deštíkem. Jeden by nevěřil, že během čtyřiadvacetihodin se počásko dokáže otočit o stoosmdesát stupňů a sluníčko se na nás bude smát od ucha k uchu.
Program je pořádně našláplej a tak není divu, že už během čtvrtečního odpoledne se závodilo na plný kule. Jel se totiž Rocket Ride, jež si svou velkou premiéru odbyl teprve loňský ročník. Ve zkratce jde o to, kdo dokáže nejrychleji vystřelit do pekelně příkrého kopce, podobně jako je tomu u nás v Chýnově. Rozdíl je ale v tom, že tady startuje hned několik borců najednou, což divákům servíruje slušnou podívanou, plnou drsných soubojů loket na loket. Letos Rocket Ride nejlépe sedl domácím střelcům, o čemž jasně vypovídá výsledková listina, kde první tři místa patří právě jim. Vyhrál Seppi Fally na Kawě, druhej na kopec vylétl Mario Hirschmugl a třetí Michael Staufer na kátéemkách.
Dneska už od samého rána zdolávají Erzberg jezdci při Iron Road Prologu. Nejrychlejších pět set borců ze zhruba patnácti set postupuje do hlavního nedělního závodu Red Bull Hare Scramble. Po prologu se lítá opravdu dost rychle a rychlosti kolem 200km/h nejsou ničím nemožným. Loni, pokud si někdo víc věřil při extrémním enduru, má
ěl šanci se o místo na startu do hlavního závodu poprat v Rodeo-X Endurocrossu. Letos už tohle pravidlo neplatí a extrémní trať je zde pro všechny, co si chtějí trošku potrénovat. Každopádně je to fakt mazec, protože překážky z pneumatik náklaďáků nebo klád jsou hodně nepříjemné.
Dneska večer proběhne také tradiční projížďka všech účastníků centrem vesničky. Je to fakt ulítlá záležitost, kde absolutně neplatí žádná pravidla. Jezdí se po zadních, po předních, pálí se gumy a především ohozy účinkujících neznají meze. Zítřejším velkým lákadlem bude určitě závod Motorclash, ve kterém si to rozdají Teddy Blazusiak na KTM a Kimi Raikkonen za volantem Citroenu WRC.
Díky KTM Central East Europe jsem měl jedinečnou příležitost vyzkoušet nástrahy Erzbergu ve stupačkách KTM EXC 450. Fakt obrovském zážitek, protože podobný terén bych hledal někde dost těžko. Při registraci se naskytla šance jet pod vedením Giovanniho Sala.
Mělo to však jeden háček, musel jsem se přihlásit do skupiny FAST, což mě docela nahánělo hrůzu. Kolega ze slovenska na tom byl stejně a čekání na projížďku přirovnal k čekání na popravu. Giovanni byl velice dobře naladěn a hned od začátku nás vůbec nešetřil. Po několika výjezdech a kamenitých stezkách jsme se objevili ve „vaně“ a mě bylo hned jasný, že nás požene nahoru. Taky že jo, pod kopcem by se ve mně krve nedořezal, ale řekl jsem si, že to nenechám ležet ladem. Gio mi řekl, dej tam dvojku, pořádně tomu nalož a leť nahoru. Jak řekl, tak jsem udělal a doteď nechápu, jak sem se vůbec nahoru vysápal. V posledních metrech to ale vypadalo dost bledě a na vrchol jsme s mašinou dorazili každej zvlášť hlavou dolů. Byl to boj a můj první "backflip" v životě… ikdyž ten "backflip" se vlasně týkal jen té kátéemky. Každopádně sebe i motorku jsem nahoru dostal! Giovanniho to vyloženě dost pobavilo, protože se smál, až se za břicho popadal a odměnil mě poplácáním po rameni. Nehorázný výjezdy a sjezdy, kamenité pasáže i uzoučké stezky mi na Erzbergu daly pořádně do těla, ale za ten zážitek to rozhodně stálo.
Na Erzbergu je také Matěj se svým quadem. Dneska se pustil do prologu a určitě co nevidět napíše, jak se mu frčelo na kopec. Určitě to nebyl žádnej med, protože quady jely až po motorkách a trať byla poměrně dost rozbitá.