Hector Barbera

Hector Barbera se narodil v roce 1986 u Valencie ve městě Dos Aguas. K závodům ho přivedl jeho otec. Již v devíti letech zkoušel trial a dokonce se v této disciplíně stal i mistrem v regionálním šampionátu Valencie. To se psal rok 1996 a mladého závodníka čekaly ještě tři roky intenzivního závodění převážně v oblastních soutěžích. Rozhodoval se mezi trialem a silničními motocykly. Nakonec dostala přednost královna motocyklového sportu. V roce 2000 se stal mistrem země v šampionátu Formula Airtel, kde spolu soupeřili mladí závodníci v kategorii padesátek.
Přestože nedosáhl na nějaký výraznější výsledek v prestižním seriálu španělského mistrovství ve třídě 125, ihned mu byla dána možnost prokázat své schopnosti na vrcholné úrovni v mistrovství světa. Svoji první sezonu jel na motocyklu Aprilia v týmu Master VMA. Přestože oproti konkurentům neměl takové zkušenosti, získal hned několik solidních umístění. Především na Grand Prix České republiky 2002 skončil v napínavém závodě čtvrtý, což se rozhodně nečekalo. Později ještě přidal šesté místo ve Valencii a osmé v Malajsii. U Aspara se mu v týmu Master velice dařilo; prospěla mu i těsnější spolupráce se zkušeným Pablo Nietem.
V roce 2003 se již plně prosazoval na předních příčkách. Jako jeden z nejmladších jezdců vyhrál závod GP v Anglii. V závěru ještě přidal vítězství v Motegi, kde například porazil Stonera a Doviziosa. Celkově skončil třetí se 164 body. K tomuto výbornému výsledku přispěl také podařený závěr roku, kdy za sebe v celkové klasifikaci odsunul velezkušeného Peruginiho a také „Doviho“.
V roce 2004 si vedl ještě lépe. Získal dokonce čtyři vítězství a sedm pódií. Tým nizozemského fotbalisty Clerence Seedorfa mu rozhodně svědčil. Jezdec se ovšem nevyhnul několika pádům, které ho stály titul. Občas také musel řešit technické problémy na své Aprilii. Do devátého závodu roku,měl šňůru 18 závodů na bodovaných pozicích. Pádem na britském Doningtonu naopak nastal zlom a jistota byla rázem pryč. Naděje mu ještě svitla v portugalském Estorilu, kde se jeho hlavnímu konkurentovi Doviziosovi během závodu stal defekt na zadní pneumatice. V Motegi si opět vybral slabší chvilku, když po drsné havárii v polovině závodu nastoupil do druhé části s náhradním motocyklem. To měl již Dovi ohromný náskok a nikdo ho o titul nemohl připravit.
V roce 2005 Barbera potvrdil, jak těžký může být přechod na silnější dvěstěpadesátku. Zde v týmu Fortuna neskončil ani jednou na stupních vítězů, což bylo pro ambiciózního Španěla rozhodně zklamáním. Částečně za celkovým devátým místem mohl i náročný přechod na odlišnou značku Honda. První vítězství ve „střední“ třídě na sebe však nenechalo dlouho čekat. Barbera na něj dosáhl při Grand Prix Číny před svým odvěkým rivalem Doviziosem. Tímto úspěchem jakoby skončil skvělý úvod, kdy si připsal sérii skvělých výsledků (5-4-2-1). Poté vystoupal na bednu už jen v závěru ve Valencii. Celkově skončil sedmý se ziskem 152 bodů. Možná čekal více; musím také připomenout, že během roku 2006 laboroval se zraněním a vynechal kvůli němu dva závody. Jezdec v zimě na přelomu roku oznámil oficiálně odchod k týmu Toth racing.
V roce 2007 přišlo další zlepšení s pěti pódii na kontě. Barberu mohla jedině mrzet okolnost, že nedokázal ani jednou zvítězit. Na slabší první část roku navázal zjevným zlepšením od závodu v Brně. Rok 2008 měl být pro něj stěžejní a měl útočit na titul, soudě aspoň dle továrního motocyklu Aprilia RSA. Hned v úvodu dojel druhý v Kataru, později totéž zopakoval ještě v Německu. Přišly ale i pády a velice nepříjemné střety a zranění. Potyčky se Simoncellim zůstanou asi ještě dlouho v myslích fanoušků. V GP Japonska dokonce utrpěl zranění páteře a sezóna pro něj předčasně skončila. Celkově skončil Barbera až šestý, znovu ale mohl dokázat víc.
Pro rok 2009 měl však nadále od Aprilie velkou důvěru, zároveň to byla poslední sezóna klasických dvěstěpadesátek a titul tak byl viděn jako velice prestižní. Tým Pepe World Pons, do něhož Hector přestoupil, měl přesto velké finanční problémy a Barberovi několikrát nedošla výplata. Výsledky ovšem napovídaly, že Hector chytil po dlouhých letech skvělou formu. V úvodu zvítězil v Kataru. Poté sice dojížděl kolem pátého místa, ale v závěru se mu jako každoročně dařilo a smazal ztrátu na Japonce Aoyamu i Simoncelliho. V San Marinu předvedl pěkný boj s Pasinim, jehož porazil o zanedbatelných 0,040 vteřiny. V Portugalsku dojel třetí, v Austrálii druhý a rázem ztrácel na první místo vedoucího Aoyamy kolem 30 bodů. Japonský jezdec se ovšem vypjal k velkému výkonu v Malajsii a bylo prakticky po nadějích. O titul si to v dramatickém dojezdu rozdali ve Valencii už jen Aoyama a Simoncelli. Přestože Marco nebyl daleko od vysněného celkového prvenství, na trati ve Valencii udělal chybu a nedokončil závod. Barbera se po vítězství posunul na celkový post vicemistra. Po pěti letech vyrovnal svoje osobní maximum, žel titul z toho znovu nebyl. Výsledky však mluvily za vše a Hector dostal lukrativní nabídku jezdit za Aspara v královské kubatuře MotoGP. Ve své první sezóně v MotoGP 2010 jezdil Barbera satelitní motocykl Ducati a pravidelně dokázal bodovat. Nejlépe skončil jako osmý ve Francii, jinak má na svém kontě celkem 8 x umístění v Top ten. Celkově skončil v premiérové sezoně dvanáctý.
V roce 2011 pokračoval u Aspara v týmu Mapfre. K dispozici měl podobný motocykl jako náš Abraham. Dojel pouze jednou v top six na Jerezu při hodně divokém závodě. Jinak kromě čtyř případů vždy bodoval, takže se vyhnul svým pověstným pádům a chybám v závěrech závodů. Pro tento rok se chystá spolupráce s Pramacem, což by byla jasná volba oproti nepříliš vhodnému ježdění na CRT. Barbera ale také přiznal, že by si dovedl představit přestup do superbiků v případě, pokud mu nebude zajištěn kvalitní materiál.
Datum narození: 02.11.1986
Místo narození: Valencia (Španělsko)
Výška: 168 cm
Váha: 59 kg