BMW F 650 GS (2001)

Jako správná vnoučata jsme se rozhodli potěšit naše prarodiče. V sobotu jsme po práci vyrazili do Varů nejdřív na obídek za mými rodiči a pak šupky dupky za mojí babičkou. Cesta krapet nůďo, valili jsme si to jen po R6, krapet jsme se totiž rozseděli, protože pokec s babičkou a dalšími mými příbuznými bylo moc fajn, takže původní plán to vzít někudy oklikou prostě nevyšel
No a v neděli jsme si to namířili za Tomovými prarodiči do Sušice a za babičkou do Klatov. Abychom to neměli nudné tak jako v sobotu, rozhodli jsme se to vzít přes Německo. I když bylo krásně a svítilo sluníčko, cestou jsme potkali místy i mokrou silnici, což bylo příjemné osvěžení, protože vzduch byl hned o něco chladnější a já se tolik nepekla. Njn, ze strachu, že mi bude zima jsem volila "zimní" variantu oblečení, protože ráno počasí moc nevypadalo, ale nakonec se udělalo hezky
Po Německu se jelo pohodově (jako vždy), potkali jsme cestou plno motorkářů - ať už naším směrem či v protisměru. Jelo se pohodově a předjíždění se přestávám už bát Přeci jen je to něco jiného na motorce než v autě, které tlačíte i očima
Nejvíc se mi líbila silnice mezi Lohbergem a Bayerische Eisensteinem, kde přibližně na půli cesty se nachází jedna moc pěkná vyhlídka. Pár aut jsem do zatáček předjela, díky Tomovi, který mi hlásil, že můžu (přeci jen na to má víc odvahy než já), ale několik motorkářů pro změnu předjeli mě Njn, stále "šnečí" tempo Občas cestou proběhly moje nadávky směřované k Tomovi, že mi neupozornil, že zatáčka je krapet ostřejší Ještě že jezdím pomalu, takže jsem to zvládla v pohodě
Po krátkém čučkování na vyhlídce jsme si to namířili už do Sušice, kde jsme si nejdřív obstarali něco k snědku a pak "přepadli" prarodiče. Samozřejmě jsme dostali vyhubováno, že jsme se neohlásili a že si ještě drzouni vezeme vlastní jídlo Stejně měla babi napečeno, takže jsme odjížděli přecpaní. Následovala rychlonávštěva za známým v Kolinci na benzínce, kde jsme dotankovali (Tom se zase rozčiloval, že zase tankuje víc než já ), dali další kafe a pelášili za další babičkou do Klatov.
Čas utíkal jako splašený, najednou plno hodin, takže na místo dalšího pomalého courání směrem k domovu jsme si to namířili tou nejkratší cestou, kterou už tak dobře znám. Jela jsem tentokrát jako první, abych prý určovala tempo I když se jelo proti sluníčku, silnici si už pamatuji, takže mě nemohla ničím překvapit. Jen se udělala krapet zima, takže jsem nakonec za "zimní" variantu oblečení byla ráda.
Málem bych zapomněla, pořídila jsem si nové rukavice, které jsem prvně vyzkoušela, a zatím plná spokojenost. Moje bývalé (pro batůžka) nebyly špatné, ale měly poměrně dlouhé prsty, což mi při řízení hrozně rozčilovalo A bohužel v rukavicích, které mám na léto a které naprosto zbožňuji , je mi občas krapet zima. Hledala jsem dlouho, ale našla jsem. Jen si ty nové budu muset trošku vymačkat, ale zatím jsem z nich nadšená
Nedělní část trasy