Mototrip No. I: Morava 2014 Suzuki GSF 400 Bandit

Vlastník	MEK0TA
Vloženo	27.7.2013
Aktualizováno	8.10.2017
Zobrazeno	2 672x

Původně jsme měli vyjíždět v pondělí 28.7.2014 ráno, ale jak na sviňu se zrovna ten den přiřítilo špatné počasí, tak jsme termín odjezdu přeložili na čtvrtek 31.7.
Sjeli jsme se kolem deváté ráno v Otrokovicích, samozřejmě hned začalo pršet. Cesta pak probíhala bez obtíží s první větší zastávkou ve ValMezu, kde jsme pojedli, koupili plachtu na zakrytí motorek a zkontrolovali stav motorek, jestli je vše v pořádku. Bylo. A tak jsme jeli dál, směrem na Radhošť, přes Rožnov. Na Radhošti nás překvapila mlha a následně i přeháňka, pří kteréž mi zmokly moto boty, poněvadž jsem se přezouval, abych šel k soše Radegasta poněkud pohodlněji. A tak jsem jel dál v teniskách. V Novém Jičíně jsme stavěli na Benzině, kde někteří z naší početné skupiny o čtyřech motorkářích tankovali. Zblajzli jsme Margotky, naťukali jsme do navigačky další cíl a hurá dále na sever. V Bruntále jsem si v Kauflandu natrhal toaleťák, abych si večer v kempu měl čím vysušit boty. První kemp nás čekal v Ludvíkově u Vrbna pod Pradědem.
Druhý den jsme valili dál přes Zlaté Hory. Byla mlha jak mlíko, všude aleje a tak cesty klouzaly. V jedné zatáčce mi lehce uklouzlo zadní kolo. Já to ustál, ale kolega na Yuki sebou lištil o silnici. Naštěstí nic vážného, a tak jsme pokračovali dál, směr Jeseník. Avšak čekalo nás překvápko - ve Zlatých Horách jsme poněkud zanedbali odbočku, tudíž jsme se projeli přes jednu řiť v Polsku. Nevadí. V Jeseníku jsme si dali lehký oběd a pokračovali jsme přes Červenohorské sedlo. Tam byla mlha trošku hustší, bylo vidět tak na 10 metrů, když zanedbám těžce orosené plexi přilby. Vpodstatě by se dalo říct, že jsme se brodili mlhou. V Šumperku jsme si dali pauzu. Nějaká ženská nás prosila, jestli roztlačíme její Fáčko, že nechala zaplá světla. Sice jí to pak zase zdechlo a mávala na nás v domnění, že ji roztlačíme ještě jednou, my jí však mávli a jeli jsme pryč, směrem na Králíky. Nebýt objížďky, která nás překvapila před Králíky, nenarazili bychom na pěknou rozhlednu, ze které byl parádní výhled. V Králíkách pauza, telefonování, domluva, kam dál. Příští zastávka Ústí nad Orlicí. "Tak jedem?" - "No na co čekáš, jedem..." A tak to bylo pokaždé.
V Ústí se opět tankovalo. Dál jsme chtěli pokračovat do Litomyšle omrknout zdejší zámek, opět nás překvapila objížďka. Za Litomyšlí jsme asi po osmé zmokli, čekal jsem na zbytek naší kolony o třech lidech. Když mě míjeli, mával jsem, ať pokračují, že je dojedu. Ještě že jsem to trošku přikrmil, jinak by zase neodbočili - to se nám stávalo celkem často, jelikož jsem byl navigátor s GPSkou. A tak jsme dorazili do kempu Milovy, kde jsme si dali trochu do nosu. Poznali jsme pár lidí, do stanu jsme lezli nametení jak špina a druhý den jsme vyjeli až v poledne.
Čekal nás poslední den cesty k poslednímu místu noclehu naší štreky. Tím místem byl nádherný statek známých jednoho kolegy. Večer jsme se seznámili s jednou krávou, které říkali Jitka a pak jsme to opět zalomili. Bylo potřeba.
Poslední den nás čekala cesta domů. V Mikulově jsme potkali fajn motorkářský pár, jednoho zoufalce, který se z nás marně pokoušel vymámit 5 korun na autobus a další přeháňku. Když se déšť vystřídal s neznatelným poprcháním, vyrazili jsme do Pasohlávek. A tam nás chytla ta nejsilnější bouřka za celý trip. Díky ní jsme jeli domů osprchovaní.
Plánovaná délka trasy byla cca 710 km, najeli jsme 920 - rozdíl jsou pouze jemné niance, které vznikly v důsledku nedokonalosti navigačního systému.
Mapa naší trasy je zde. Najdou se tam jisté odchylky, vzdálenost úplně nesedí, protože je měřena na mém tacho, a protože jsem se několikrát jako navigátor vracel, tak je délka trasy odlišná.
Den návratu byla neděle večer před osmou hodinou. Žádné závažné problémy nás nepotkaly. Příště jedeme určitě zase, a vzhledem k tomu, že to bylo letos poprvé (proto jen ČR a tak krátká vzdálenost), se budeme chystat možná i dál.