Jawa 150/352 (1955)

Motorka, kterou jsem renovoval společně s dědou.

Více fotografii

První dojmy - Ve své době nazývaná jako "Malá kývačka". Jedná se o mezityp Péráku a klasické kývačky. Má ještě Zetkový tříkvaltový motor, spínací skříňku na nádrži a půlbubnová kola. Motor je vysokootáčkový a dle vlastní zkušenosti vím, že pokud je třeba přeřadit na vyšší rychlostní stupeň, musí se ten stávající pořádně vyhnat do otáček.

Recenze

Jednou jsem se dědy ptal co to má na půdě za bednu a on řekl, že je to mezityp Kývačky. Tenkrát jsem mu moc nerozuměl, ale asi dva roky na to, když viděl, že mě chytla historie Československých motorek a začal jsem renovovat pionýra, řekl ať jdu s ním a pomůžu u sundat tu onu bednu z půdy. Tenkráte mě to dosti překvapilo, jelikož jsem od babičky věděl, že po smrti mého strýce na motorce (dědova syna) se děda zapřísahal, že už nikdy nebude opravovat ani renovovat motocykly. Tenkráte dokonce prodal Zetku 150.

Ale teď už k oné renovaci, při které jsem se od dědy více učil, než mu pomáhal. Pamatuji si však, že děda snad ani jednou nepoužil slovo "nejde to". Na to, co mu nešlo si vždy vyrobil, jak on říká "přípravek", který se účinkem neminul. A tak nám pod rukama postupně vznikala tato kráska.
Dnes už dávno jezdí a je po STK, a tak já jezdím na mé ČZ 125 a děda na Jawa-ČZ 150.