Jelikož počasí přálo zalezení do stodoly, rozhodl jsem se namontovat padáky precizních němců fehling. Návod pro pitomce jsem nenašel, kdybyste ho tu chtěli linkovat, včetně komentáře, že neumím hledat, sem s ním...i s ohledem na třeba jiné nešťastníky hledající návod k montáži fehlingu na xt 660. Nakonec jsem to umastil citem a podle obrázku na netu, které všechny byly jen z jedné strany (aspoň na stránkách fehlingu se dalo docela pěkne nazoomovat). Ve finále mi google translejtr prozradil, že si mám odsunou zapalovací cívku, což byla tzv. kruciální informace přinášející obrat na frontě a pak už to bylo šup, šup. Ještě jsem vyměnil vzduchový filtr a pak to přišlo…
Už dlouho, třeba tak rok, asi od doby, co mám fychtla (skalní prominou, pionýr je sice fichtl, jakkoli pánové Fichtel und Sachs by s tím nejspíš nesouhlasili, a moje motorka, i kdyby to byl HD pan/trans america nebo šestiválcová valkýra, bude prostě fychtl) jsem se chystal odstranit AIS (air induction systém nebotaknějak), což je podle pár deníků a diskusí zbytečnost (emisní kravina) podílející se na ucukanosti při brblání na 18% a méně plynu (polohy škrtící klapky?).
Prostě jsem viděl pár fotek, jak to borci vyhodí a svět se zalije sluncem a spaliny voní. To musím mít, protože mrtvá euronorma, dobrá euronorma.
Horní šroub mezi svodama krásně lupnul, jak to železo/nerez v hliníku umí. Na dolní jsem musel uřezat imbus (prý je to původně a správně inbus), abych ho tam před rámem dostal. Chladič jsem měl odstrčený na bok a jelikož tam bylo na kokot místo, nasadil jsem si na imnbus očko, ať mám páku a otočil, přesadil, otočil a pak jsem šel brečet do kouta, protože z hliníku čouhal asi tak třičvrtěmilimetr urvaného šroubku. Když jsem se vyplakal v koutě, sednul jsem na bicykl a jel na zbytek dne do p..če.
Zvážil jsem varianty okamžitého žehu stroje před stodolou, zaklínkování kousku plocháče mezi svody a odvoz nějakému servismanovi, ať si s tím dělá co chce a nakonec jsem začal zkoušet, jak s tím šroubem vyjebat. Navařil jsem cočkem matku, pak jsem zbrousil matku na polovic a vařil tam polovičky, pak jsem na šroubek slintnul sopílek, aby byl delší a matka tam na přivaření hezky držela a pak...a pak….no prostě to nešlo, takže motor ven, znovu pokusy o přivaření bez překážejícího rámu, pak vrtání maličkým vrtákem durch a nastříkání dalších litrů uvolňovačů všech dvou značek,co jsem zrovna měl. Asi poprvé v životě se mi povedlo do následně zvětšené díry krásně kousnout vytahovák, chytnul jsem ho do vratidla zvíci kostice plejtváka a nic, nechtěl jsem zlomit vytahovák, takže finále - odvrtat úplně a závitová vložka. Jak prosté. Pak jen poskládat a vyjet. Povedlo se. Vrčí, jede a je celá od bláta, i když to teda blátotlačka není, ani mitas e09 jí nepomůžou.
Jebal jsem se s tím po kouskách, celkem v klidu, systematicky, čtrnáct dní.
Plyne z toho pro mě poučení – nevěřit nikomu, co tu píše v deníku, šroubky v hliníku povolovat s citem a když cit zavelí, tak nahřát, uvolňovač, zmrazit, nahřát, pomalu v klidu, je to ve výsledku rychlejší, aneb jak říkal Jan Amos a jiní „všeliký spěch toliko hovadu dobrý jest“ (nebotaknějak).
...
Po pár kilometrech po asfaltu mohu konstatovat, ze cukáni na brbláka zcela zmizelo, takže dobrý...
-
jajajaj
-
trpelivost ruze neprinesla
-
zavitova vlozka to jisti
-
tobybylo...a kdo to posklada?
-
filtr po sedmi tisicich
-
happyend
-
varime...a nic
už teď to vypadá zajímavě
.
Ty závitový vložky jsou super. Kupoval jsem sadu zatím jen na 6mm na opravu motokola synka