Po celých "úžasných" 840km je konec, finíto, kantáre, ende šlus. A japato? Japato protože se nám sešly dvě nectnosti. Šlendrián a lidská blbost. Tak popořadě.
Simson začal poslední dobou naprosto nepravidelně zdechat na volnoběh, nebyl jsem schopnej vysledovat žádnou souvislost. Po zdechnutí zpravidla nešel nakopnout, až třeba po deseti minutách na první šlápnutí. Podezíral jsem opět šotka v elektrice. Při testování nového výfuku dosšlo ke ztrátě spony (vyklepanej šorubek) a následně k jejímu dohledávání pomalou jízdou se současným rentgenováním škarpy. Spona byla následně nalezena, ale během toho šukání došlo opět k několikerému zdechnutí z volnoběhu.
Druhý den při pokusu o odjetí zůstalo jen u toho pokusu, ani neškytl. Tudíž jsem ho roztlačil, z motoru se ozvaly nezdravé zvuky, při poklesu otáček na 2000 opět zdechnutí. Následovala rozborka.
Výsledek: Válec s rýhami, průměr o 0,01- 0,02mm větší, než by měl být. Píst zpředu i zezadu totálně ubroušen, místy i o 0,2mm. No kurva proč? Po demontáži pístu bylo jasno.
Protože maník co motor skládal, zřejmě usoudil, že vůle ve složení píst/podložky/čep/ojnice bude dostačovat cca 0,05mm, nehledě na to, že s 90% pravděpodobností použil nějaké samodomo podložky vyrobené z bláta, ač tvrdil, že jsou origo.
Čili došlo k tomu, že hliníkovej píst udělal otlaky do ocelové podložky, což je samo o sobě neuvěřitelné, ale zároveň se podložka zvnitřku brousila o oko ojnice. To má 13mm, jehlové ložisko 12,75mm, podložka se brousila tak dlouho, až se opřela zevnitř o ložisko. Došlo k obrusu cca 0,25mm materiálu podložky, a kovové piliny vzaly s sebou zbytek výše zmíněného.
Každopádně by to vysvětlovalo ta dvě předchozí líznutí a poškození tvrdochromového kroužku, holt ocelová pilina je ocelová pilina.
A jelikož mám neuvěřitelné štěstí, kupa sraček pokračovala. Válec jsem dal na výbrus s požadavkem na průměr 49,25mm. Pan brusič to samozřejmě posral, prý o setinu větší. Píču šišky, válec po změření je 0,01-0,02mm do plusu. Ještě navíc se jal aktivně srážet hrany kanálů. To když jsem viděl, mít ho po ruce, jebnu ho tím válcem po palici. Asi na to neviděl nebo se mu klepaly žbrepty, ale tou fortunkou tam neudělal 15° cca třídesetinové hrany, nýbrž milimetrové sjezdovky. K dovršení mého štěstí je píst pro změnu do mínusu. Minimálně 0,02mm. Paráda, stará jetá 60ccm nemá takové vůle jako válec po opravě.
Ani se mi to nechtělo skládat, taková prasečina snad ani nenastartuje. Vypláchl jsem klikový prostor od špon, ložiska na klice i ojnici se tvářila jako že "v pohodě vole, motor půlit nebudem."
Všechno jsem namazal, zkusmo poskládal podložky s ložiskem a čepem do pístu. Další závada, 1,5mm koupené podložky měly lehký otřep v díře s bonusem, že není kolmá na plochu podložky. Doladil jsem ji pilníkem. Milimetrové podložky byly v cajku. Nakonec jsem musel dát na každou stranu jinou tloušťku podložky. Není to ideální, ale ojnice se mezi setrváky vešla, axiální vůle pístu je teď 0,2-0,25mm. Desetině navíc bych se nebránil, možná si vytočím nové 1,2mm podložky, abych ojnici vystředil.
Kupodivu při testovacím startu ten zprasek chytl na druhé šlápnutí, pak už mě žena zahnala dom, takže nebyl čas na další testy.
-
-
-
-
otlaky od pístu
-
namrvený píst a čep
-
-
lízlý válec, původní hrany
-
-
jsme desetinu do mínusu
-
hrany doprasené brusičem
-
hnus
-
piliny z motoru
-
"rovné" podložky
-
-
pokus č. 2
-
zbytky válce a pístu z klikovky
