V předešlé reportáži jsem nastínil dalšín zážitek s Jirkou a jeho pekelným Meteorem.
Po krátké a intenzivní poradě byl vytýčen nový cíl - Štrůdlfest u Vikštejna.
Cesta podniknuta na maršrůtě Hranice - Odry - Vítkov - Vikštejn.
Ač jsem trasu HR-Vítkov jel mnohokrát (Budišov n.B. s nádherným kostelem, Jánské Koupele se smutným /snad lepším/ osudem nebo Kružberk a dál směr Troppau), úsek z Vítkova a především pod Vikštejnem mně ohromil - doslova takové kapesní Č. Sedlo.
Při lepších podmínkách - teplo, sucho, bez listí v zatáčkách napadaného, s ideálním rosným bodem a především nulovým provozem plechových ořů - to je skvělá technicko-poznávací vyjížďka.
Ovšem naše vyjížďka byla neméně cenná. Pro mně a Sáhiba v tom, že musíme na sobě zapracovat. Je nezbytné následovat Jiřího s Meteorem. Tudíž katalyzátor pryč, vzduchový filtr nahradit lepším, ať může motor lépe dýchat. Jistě, stojím nohama pevně na zemi, je to a bude to stále 350 vzducháč s necelými 15 kW, ale proč to neudělat, když to jde a není to nic nevratného 
Na místě samotném nás čekal štrůdlové masakr, líbezná paní nás uvítala a nic nebránilo odborně posoudit, které štrudl je top 
Po lehké degustaci jsem měl ihned jasno 
toužil jsem zulíbat ruce, jenž umělecké dílo pod číslem 11 vytvořily 
Po další lahodné kávičce nastal čas vyrazit k domovu, cesta zpět byla zvolena po trase Vítkov-Potštát (zde se naše cesty s Jiřím rozdělily) a domů. Za již blížící tmy jsem ověřil svit hlavního reflektoru a sezdal jej dostatečným, tedy dám tam lampu s lepším světelným paprskem.
Suma sumárum, na jedno odpoledne zážitků a kilometrů požehnáno.
Vše jsem ještě večer vstřebával u sklenky dvanáctiletého rumu El Dorado z Guyany. Hmm, vešel dovnitř a "za žebřinami" ( uvnitř těla ) se rozprostřel opojný pocit klidu a rovnováhy... 
| Vlastník | bubaris | |
|---|---|---|
| Vloženo | 27.9.2023 | |
| Aktualizováno | 5.2.2024 | |
| Zobrazeno | 1 605x |
HODNOCENÍ PROFILU OD 11 UŽIVATELŮ
