Jawa 250/353 Kývačka (1960)

Původní plán byl, že se pojede na Jižní Moravu, konkrétně do Vracova u Kyjova. Pak se nám ale ozvali horažďovičtí trottlové, zda by s námi také mohli jet. Tak jsme jim na nabídku kývli a rázem nás bylo cca. 10 strojů. Jenže jim to na Moravu nestačilo a chtěli dál. Nejprve jen Slovensko (Gabčíkovo) a později dokonce až do Maďarska (Balaton). Řekli jsme si: proč ne, zkusíme Balaton. Nakonec nás však jelo jen sedm strojů a osm lidí (Pip jako Koljovo "batoh").
Pondělní odjezd byl zkomplikován počasím, jelikož z odpoledního polojasna se změnilo na podvečerní trvalý déšť, tak se termín odjezdu posunul o hodinu, tedy na šestou večer. To už jsme jen čekali až déšť zmírní a hurá na cestu. Za první den se nám podařilo dojet do Humpolce (150km), kde nám kamarád Honza zařídil ubytování a možnost si usušit oblečení a svlažit hrdlo. A jelikož se počasí neumoudřilo ani v úterý a nám se u Honzy líbilo, tak jsme v Humpolci přetrvali až do středy, kdy jsme se sebrali a vyrazili dál směrem na východ. Jenže při pondělní mokré jízdě se asi dostala voda do Kefalínovo mašiny, protože odmítala fungovat spolehlivě (nesvítila, netroubila).
Během středy, kdy bylo v plánu dorazit do kempu v Lednici, se problémy projevily naplno a Kefalínovo stopětasedma nejela vůbec. Po pěti hodinách oprav se naše parta trhla na dvě části. Já, Bobeška a Lejj jsme vyrazili směr Lednice zamluvit spaní v kempu a zbytek (Kolja, Pip, Kefalín, Čiko a DetLef) měli za úkol mašinu spravit. To se nepodařilo, tak se motorka uschovala v Zemědělském družstvu v Břežanech a Kefalín fungoval jako DetLefův batoh. Nás mezitím přivítal lednického majitel kempu výhružkami a nadávkami jen proto, že jsme se neohlásili na vrátnici, ačkoliv jsme již měli místo v kempu zamluvené a zaplacené (díky Liborovi z Frýdlantu nad Ostravicí, který tu byl s jeho partouna prázdninách). Během večera se domluvil plán na příštích pár dní (pokusit se spravit mašinu, místo Gabčíkova dojet do Nitrianského Rudného,...).
Ve čtvrtek jsme nabrali směr Slovensko, jen DetLef s Kefalínem se vydali shánět nějaké díly na JAWU s tím, že se ji pokusí spravit a dojet nás. Oprava se nepodařila a tak se vydali za námi na Slovensko. Ubytování v Nitrianském Rudném, které bylo v plánu (penzion doporučený Koljovo kamarádem Radovanem) nevyšlo, neboť penzion byl kompletně obsazen, tak se sehnalo ubytování v chatkách. Okolí Rudného bylo opravdu krásné, k přehradě co-by-kamenem-dohodil, do hospody ještě blíže, počasí naprosto super, takže vše nasvědčovalo tomu, že dovolená bude super. A opravdu, po pěti dnech v Nitrianském Rudném se domů chtělo jen málo komu.
Těch pět dní jsme strávili tím způsobem, že jsme cestovali po blízkém okolí a kochali se krásou okolní krajiny. Také jsme navštívili zámek Bojnice, Zoologickou zahradu tamtéž, i bojnický aquapark jsme poctili svou návštěvou. A na závěr pobytu na Slovensku se Lejj, DetLef a Kolja rozhodli pro vyhlídkový let nad okolím Prievidzy (z fotek ve fotogalerii si můžete udělat obrázek, jak moc pěkný zážitek to byl).
Odjezd domů byl v plánu na úterý dopoledne s tím, že se dojede do Břežan a motorka se opraví. To se povedlo až ve středu dopoledne, ale jen do té míry, že motorka nesvítila a nedobíjela. Tak musel Kefalín domů dojet jen na baterii. Ta se v průběhu cesty měnila dvakrát, podruhé ve Strakonicích (18km od domova). Noc z úterý na středu jsme trávili v Břežanech pod širákem u místního rybníka a poslední noc - ze středy na čtvrtek - v kempu v Zárybničné Lhotě u Tábora. Domů jsme dojeli ve čtvrtek asi v půl třetí odpoledne a z tachometru jsme odečetl ujetou vzdálenost 1121km.
Super dovolená se super partou - jestli bude taková i další, tak se už těšim na příští léto!