Yamaha TMAX (2001)

Tak mám za sebou neuvěřitelný zážitek z třídenní cesty.
Parta plánovala výlet a já se vlastně rozhodla po cestě do Jizerek že to zvládnu taky. Když jsem dala sama za tři dny 360+220+330km, tak o kousek delší zvládnout pujde určitě taky.
Vyrazili jsme ráno v devět, k hranici to šlo krásně a rychle pak už to tak rychle nešlo, nechtěli jsme po dálnici ale taky trochu kouknout kama jedeme. Tudíž cesta mezi městy a vesnicemi, jen někde máte pocit že jedete pořád přes nějaké městečko. Navazují na sebe celkem dost. Zbylých 240km jsme tedy jeli dvojnásobnou dobu.
K našemu prvnímu cíli jsme dorazili kolem čtvrté odpoledne do kempu nam zbývala hodina cesty tak jsme nespěchali.
Jen to byl jaksi kámen úrazu. Jezero Erlaufsee a u něj kemp. Paní z kempu na dotaz z webu neodpověděla tak to bylo na pasblint.
Dokud jsme s ni komunikovali v angličtině byla vstřícná a ukázala i kde by jsme případně nocovali. Jen v momentě kdy jsme se začali domluvat mezi sebou paní obrátila a odmítla komunikaci a vykázala nás z kempu. Tak jsme pokračovali dál do dalšího vybraného, ten mezi tím v létě přebudovali na prazdninovou školu (apropo budu muset upozornit stránky camping.info) no a poslední nejdál byl ten pro nás pravý. U Kernhofu.
Malý otevřený, na travnaté ploše s luxusním zázemím. Sice bez jídla a čehokoliv dalšího (pivo, birel, zásoby na další den) ale fakt parádní.
Správce či majitel, ochota sama, perfektní domluva a k našemu překvapení dorazila zhruba za půl hodiny další parta z Čech co pokračovali do Slovinska. Tak jsme poseděli a pokecali i s nimi.
Ráno zpět k jezeru na koupání a pak nás už čekaly zatáčky na Kalte Kuchl.
Nechci být všetečná ani někomu brát jeho vybrané místa tady u nás co má projety stokrát i víckrát, zná každou zatáčku, ale to co nás čekalo. To byl pro mě zážitek a to jsem byla na skútru jediná mezi motorkami (6+1)
Některé vracečky byly zajímavé jiné míň ale co mě bavilo nejvíce bylo jak se krásně vlnily, prostě to nebylo zatáčka rovinka, zatáčka rovinka, ale spousta zatáček a pár rovinek. Holt jiné místo jiná cesta.
Kupodivu jsem je nijak výrazně nezdržovala a párkrát si škrtla i stojanem.
Celkem mám ujeto 920km z toho 712km za dva dny.
Druhý den byl cíl Camp Pálava a do Mikulova jsem dojela s téměř prázdnou nádrží a s vyčerpáním, neodhadla jsem co se mnou provede horko, pomalá jizda kolonou a nakonec cesty děsný úlek, kvůli pablba co v zatáčce před Milovicemi sbíral ze země ohnutý přes rám kola kšiltovku co mu spadla na zem. Takového kretena už nechci nikdy potkat kdyby ho bylo alespoň vidět a může být rád že jsem ho nesestřelila a nikdo z ostatních co byli za mnou a že v protisměru nic nejelo, protože jsme kvůli němu museli přes pruh. Takže jsem na benzině před Novými mlýny na 15 minut odpadla a do kempu dojela odstrojena krokem. Kluci mi pobrali věci a já jen v triku a helmě přejela kilometr na ubytko.