Výlet nejen na Kristýnu Jawa 250 Pérák

Vlastník	MaxMI16
Vloženo	11.3.2010
Aktualizováno	19.4.2010
Zobrazeno	12 203x

Nazdar péráčníci i ostatní vyznavači jedné stopy.
Rok s rokem se sešel a už od února se vědělo že tradiční PÉRÁK sraz na Valašsku letos nebude - snad až v 2023. No já ten sraz beru jako takovou malou dovolenou na kterou se vždy velmi těším a nechtěl jsem se jí jen tak vzdát. Oslovil jsem tedy kluky se kterými to většinou absolvuji, jestli si neuděláme „srázek“ vlastní. Většina byla pro tak stačilo vyladit termín a ten padl na víkend 22-24.7.2022 Ze srazu se vyklubal výlet a to nakonec dokonce na 3 dny. Jelikož jsem to vyhecoval tak na mne spadla i volba trasy/cíle. Pojal jsem to po staru takže žádný domluvený ubytování - jen spacák ,náhradní trenky a ono to nějak dopadne. Plán byl asi takový.
1 den https://mapy.cz/s/meheveselo
2 den https://mapy.cz/s/hapajufeno
3 den https://mapy.cz/s/relosuloza

Pátek.
V pátek se odjíždělo ve 12:00 ode mne s tím že nás cestou dojede Chenzee. Vyráželi jsme v sestavě Já, Píst, Pepové, Jenda, Štěpán a Standa a to na Přelouč kde byla domluvená zastávka u MEELY kde měl proběhnout křest jeho nového FJ (synátora Františka J.) politím M2T. No prcek chrněl tak byl polití ušetřen a po krátkém pokecu a občerstvení (tady se připojil Chenzee) se jelo dál do mého oblíbeného muzea v RABAKOVĚ. Tady jsme splkli asi hodinku (řešil se taky únik oleje z 500OHC) no a pak vybrat kemp u Komárovského rybníka (na doporučení z RABAKOVA DUO kemp). Tady se na nás usmálo štěstí a získali jsme jeden volný karavan v super místě (někteří si postavily stan). Po ubytování družba, koupání atd. do pozdních nočních hodin. Kemp mohu doporučit – čisté sociálky, ceny pohodové.

Sobota.
Ráno snídaně a při ní dorazila přeprška tak jsme počkali až to přejde a vyráželi až po 10 na druhou etapu. Jelo se po vodě ale docela rychle to osychalo takže nádhernými silničkami Kokořínskem už jsme projížděli po suchém asfaltu. Tady na jedné BENZINCE prasklo Chenzeemu spojkové lanko – vezl ale náhradní takže jen malé zdržení. Oběd jsme si dali v DOKSECH u Máchova jezera a poté v klidu a míru se dopravili k jezeru Kristýna kde byl plánován nocleh. V prvním kempu jsme neuspěli (plně obsazeno) takže se povedlo až na druhý pokus. Zalomili jsme to hned za recepcí kdy někteří stavěli stany a zbytek si to dal pod širákem. Jezero je nádherný písák se spoustou vyžití ale ceny tu patří k těm vyšším. Dali jsme pivko a čekali na FREEho který se za námi vypravil na NORTONu. Když dorazil tak nastala pěší turistika na TROJMEZÍ kdy se v jednom místě potkává hranice Česka Polska a Německa. Klábosilo se udělali jsme společné foto a pak zpět na družbu do kempu. Tady jsme obsadili lavičky u stánku s výtečnými grilovanými kuřaty, podlévali jsme je pivem a aperitivy. Jindra (majitel stánku) tam s námi zvesela trávil večer a padla domluva že nám ráno nachystá polévku. Noc byla taková rozpačitá – teplo, hvězdy nad hlavou ale taky vožralý Poláci dělající bordel.

Neděle.
Ráno balení a čekání na Jindru s polévkou. Polévku skutečně dovezl a byla VYNIKAJÍCÍ – JINDRO DĚKUJEM. Pak nastalo loučení jak s Jindrou tak s FREEčkem který se vracel sám do Pardubic. Náš zbytek vyrazil vyfotit se do NĚMECKA a pak hurá do lázní LIBVERDA kde jsme dali malou občerstvovačku u OBŘÍHO SUDU. Pak nádhernou silničkou k vodní nádrži SOUŠ a dalšími neméně krásnými silničkami směr Vrchlabí. Našli se samozřejmě i úseky s horším asfaltem – třeba neoznačený odfrézovaný most přes Mumlavu (tady dostali tlumiče co proto) vyfrézované fleky před Rokytnicí nad Jizerou (ďábelská kličkovaná) a totálně rozbitý asfalt v Mrklově. Tady se projevila ta rána z přejezdu Mumlavy a Pístovy upadl kryt řetězu který uvolnil sponku řetězu a oboje skončilo na silnici. Píst si při opravě (na mojí adresu) řádně zakurvoval ale opraveno a jelo se dál. Z hor jsme definitivně vyjeli a mířili na HK. Tento úsek byl bez zastávky víc jak 100km a už začínala bolet zádel takže když jsem viděl u cesty památník boje u CHLUMU tak jsem zastavil. Při sjíždění k památníku mi praskla pružina sedadla. Naštěstí se ulomila jen část s kusem závitu a s pomocí Pepy a Písta se to podařilo našponovat zpět do rámu takže vše OK. Po vyfocení a protažení (Jenda i jiní už toho měli dost) jsme se sklouzli do nedalekého Hradce na benzinu doplnit PHM a pak už bez zastavení domů. U Slatiňan se oddělili Pepové a Chenzee. A večer už jen chodily SMS o šťastných návtratech. Já najel celkem 642km za 3 dny na stroji z roku 49 poháněném 9 unavenými koňmi

Plánovanou trasu jsme dodrželi tak na 95% takže navigačně jsem to celkem zvládnul. Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným za trpělivost při mojí šnekaci (pomalé jízdě) kdy rozdílný výkon strojů hrál značně v můj neprospěch a taky za pomoc při opravě sedla. Celkově všichni dojeli, já si to užil a ostatní snad také.

Mějte se fajn a zase někdy na trati.
MAX