BMW R 1250 GS (2021)

Vstávám poměrně brzy, jsem venku ze stanu už před šestou hodinou a jdu se podívat na moře. Je tam nádherný klid, moře jen lehce šumí a všechno se probouzí. Musím si to vychutnat, další setkání bude, bůh ví kdy. Pomalu v tichosti balím, mezitím kluci vstávají. Já jsem připraven, tak se kochám ještě u moře. Vyjíždíme těsně po deváté hodině a čeká nás opět Jadranská magistrála. Jupí, zas budeme tahat. V 9:08 opouštíme kemp. Vyrážíme za krásným asfaltem a nekonečnými výhledy na moře. Minimálně si tohoto budeme užívat po cca 100 km. Poměrně rychle se trháme. Pozadu zůstává Ruda na Yamaze a Kuba mu dělá společnost. My ve svižném tempu hltáme km a nádherné zatáčky. Skupinu vede Jindra a nemazlí se s tím. Občas dojedeme kolonu s obytným přívěsem, postupně předjíždíme. Také se nám podařilo pěkně vycukat jednoho slovinského motorkáře, co sedlal BMW S 1000 XR. Dvakrát jsme ho v zatáčkách dojeli a předjeli. Nakonec na dlouhé rovince evidentně rozhozen, začal předjíždět kolonu vozidel tak, že málem byl sestřelen protijedoucím vozidlem. Za chvilku jsme ho míjeli na odpočívadle, Asi to dost těžko rozdýchával. Také jsme se pobavili, když jsme dojeli skútr, co má v předu dvě kola. Nebo to byla motorka? Celkem to valil, když jsme ho doklapli, sledovali jsme, co dělá zadní kolo. No mazec, pořád se to vlnilo a jel víceméně stále bokem. No hrozné přibližovadlo. Radši jsme rychle předjeli a vzdálili jsme se na bezpečný odstup. Dojíždíme do města Novi Vinodolski. Čekáme chvilku na kluky, ale vyrážíme nakonec sami. Máme všichni v navigacích stejný cíl. Naposledy se ohlédneme na moře a začneme pomalu stoupat do kopců přes Bribir. Za ním pak ve stoupání využíváme krásného výhledu do kraje k posledním fotkám vzdáleného moře.









Dál nás čeká už vrchovina, malebná úzká asfaltová cesta plná zatáček v hustém lesním porostu. Daný úsek končí ve Fužine. Místy jedeme po mokrém asfaltu, evidentně tak hoďku před námi zde pršelo. Teplota se drží na příjemných 24 stupních, ale poměrně vlhko. Ve Fužině na INA benzince zastavujeme a tankujeme motorky. Necháváme je na přilehlém parkovišti a jdeme se do nějaké restaurace najíst. Po obloze se honí mraky, že by předzvěst deště na cestě? Usedáme na zahrádku v hotelu Bitoraj. Obsluha za chvilku přichází a podává jídelní lístky. Evidentně lepší restaurace, jako lehký předkrm dostáváme domácí kozí sýr a paštiku.



Navíc výborné křupavé veky. Vynikající. Také hlavní jídlo je delikatesa, dobrá volba restaurace. Super. Ve čtvrt na dvě vyjíždíme směr slovinské hranice. Pomalu začíná pršet, ale jen velmi lehce. Nepromoky nenasazujeme, je poměrně teplo, přes pětadvacet stupňů. Kluci dle zpráv jsou kousek před námi. Opět krásné silnice plné zatáček. V Brod na Kupi překračujeme hranice. Jsme opět ve Slovinsku a míříme směrem k jezeru Bled. Cesta ubíhá celkem v pohodě, ale to netušíme, co nás čeká v Lublaně a dále pak před Bledem. Dorážíme do Lublani, je zasekaná, poskakujeme v kolonách a na semaforech. Moc se netlačíme dopředu, můj stroj má celkem velkou šířku, kufry přesahují obrys řídítek, musím dávat pozor. Ucpané město máme za zády a opět se trochu uvolňuje krajina a hustý provoz. Bohužel asi 10 km před cílem obrovské kolony a vše stojí. Tentokrát se už s tím nemažeme a přes trávníky a obrubníky předjíždíme, co to dá. Zjišťujeme důvod kolon, pokládají na jednom pruhu nový asfalt, vše staženo do jednoho pruhu. Rychle se dostáváme přes uzávěry a k jezeru to je již kousek. Přijíždíme do Bledu, vychutnáváme atmosféru krásného městečka a obdivujeme kostel uprostřed jezera. Míříme do kempu Bled. Dorážíme tam těsně před pátou odpolední. Kluci jsou v koloně za námi. Na recepci nám bohužel sdělují, že mají plno a na jeden den neubytovávají. Dávají však doporučení na kemp kousek pod Bledem a to kemp River. Voláme to klukům, budou tam první. Vyjíždíme za nimi. Bohužel i tam nám na recepci sdělují stejný verdikt. Na jeden den prostě neubytovávají. No mazec. Koukáme do mapy a zjišťujeme, že asi další tři km odtud je kemp Šobec. Vyrážíme. Po dojezdu nám na recepci konečně umožňují bez problému se ubytovat. Cena je 17,50 Eur, tak že v pohodě. Kemp je podle mapy rozlehlý a má vlastní přírodní koupaliště. Podél navíc teče krásná divoká řeka.



Dle propozic míříme do prostoru stanů, dole u řeky. Krásné místo, máme placu snad na stovku stanů. Stavíme si stany snad 20 metrů od sebe, využíváme prostoru. Krátce obhlídneme kemp, nádherný, všude spoustu místa, krásné sociálky, no super. Zatím jeden z nejhezčích kempů. Já s Jindrou jdeme vyzkoušet to místní přírodní koupaliště. Trochu si zaplaveme a poté sledujeme rodinku kachňátek s mámou, jak plují u břehů koupaliště.



Kluci jsou už v restauračce, venku na zahrádce. Nádherný areál, kde je i supermarket a kde se dělají i případně dohodnuté snídaně.







Před restaurací na place stojí krásny veterán VW Karmann.



Kluci jsou už po jídle a vychutnávají studené pivko. Dáváme s Jindrou to, co měli kluci, nějaké těstoviny, ale opět výborné. Pivko samo, Ruda Zelenka zkouší nějaký zmrzlinový dezert. Kolem nás je spousta strávníků se zajímavým menu. Kuba má stále výčitky za to OFF, tak objednává studenou mísu. Několik druhů salámů a sýrů včetně zeleniny je podáváno na krásném dřevěném podnose.



Právě jsme na chvilku terčem obdivných pohledů okolo sedících. No najedli jsme se řádně, také pivko ochutnali. Jdeme na kutě, zítra nás dle plánu čeká dálniční přesun na Lipno, do hotelu Racek. Dnes najeto 336 km.