BMW R 1250 GS (2021)

Opět po roce vyrážíme na motodovču. Je nás celkem pět, moje maličkost, dále Jindra CF Moto, Ruda Ducati Multice, druhý Ruda Yamaha Tracer 09 a Kuba KTM 790. Původně mělo být cca deset dní, nakonec to bylo krásných 7 dní a nocí. Plán byl jednoduchý, Rakousko, Slovinsko, Itálie a Chorvatsko. Trochu pojezdit v Alpách jak Rakouských, tak Slovinských, podívat se k moři, projet Chorvatské pobřeží a zavítat také na nějaký ostrov. Plán nebyl ale pevně dán, chtěli jsme ho operativně na základě podmínek upravovat. No prostě trochu toho dobrodružství. Předpověď počasí vypadá na celý trip slibně, což se nakonec potvrdilo, kdy jsme zažili pár kapek při návratu na hranicích Slovinska a Rakouska. Jinak za sucha, slunečného počasí a také výrazných teplot nad třicet stupňů. Ještě jeden výrazný moment, na který nezapomeneme, byl pak seznámení s chorvatskou šotolinou. Ale o tom až později.
Je pátek 17.6. 2022 a já už stojím před PENNY ve štětí. Máme sraz s celou skupinou na devátou hodinu. Kluci jedou z Děčína. Kolem čtvrt na deset jsme již kompletní a já povedu skupinu na hranice. Opět máme všichni na první tři dny mapové podklady, pro případ, že by se někdo zpozdil, tak aby mohl dojet do plánovaného cíle. Máme před sebou celkem dost km, takže, vyrážíme přes Mělník na Novou Ves a po D8 do Prahy. Prahu projíždíme centrem, v celku v pohodě, najíždíme na D1 a odbočujeme na Benešov a dále směr České Budějovice. Cesta ubíhá v pohodě, před Budějovicemi zastavujeme na pumpě, ne na dotankování, ale na občerstvení a pití. Koukáme do map, kde budeme překračovat hranice a zjišťujeme, že moje mapy.cz mě vedou přes Vyšší Brod, Jindru zas na Německo. No, jedeme do Vyššího Brodu, tam známe super restauraci penzionu U Cardů, již jsme tam jednou na cestě do Rakouska obědvali. Ve Vyšším Brodě poprvé tankujeme naše žíznivé oře a jedeme směr restaurace U Cardů na náměstí. Dáváme velmi chutné jídlo, něco k pití, kluci ještě kafíčko a pokračujeme na hraniční přechod Studánky. Jsem tak trochu na měkko, vždy když opouštím rodnou hroudu. Pro Rakousko máme vypnuté placené úseky. Přes Bad Leonfelden po krásných malebných silničkách směřujeme k Dunaji, který překračujeme v Aschach an der Donau. Dalším záchytným bodem je pak město Gmunden u Traunsee. Je již veseleji, po celém obzoru se již tyčí štíty Alp. Cílem je kemp Gössl u jezera Grundlsee. Aniž by si to Jindra uvědomil, jedná se o stejný kemp jako v loňském roce. Do kempu dojíždíme po sedmé hodině odpolední. Já mám za sebou 459 km a kluci o cca 50 km více. Jsme unavení, žízniví a pěkně hladoví. Loni byl kemp z důvodu Covidu téměř prázdný, bohužel letos plno. Na recepci je velmi příjemná starší paní v kroji. Nejprve nás nechce ubytovat, ale nakonec cca po 45 minutách nás usazuje mezi obytné přívěsy. Hurá, vybalit, postavit stan a rychle do místní restaurace na řízek. Dorážíme do restaurace, dáváme jako loni pořádný řízek s bramborem a navrch nějaké to točené pivko.



Rychle se ochlazuje, před desátou se loučíme a jdeme na kutě. V noci pěkná kosa, ale fakt pěkná. Jsme rádi za ráno a první slunečné paprsky.