BMW R 1250 GS (2021)

Tak zase po roce jsem vyrazil otestovat motorky BMW. Tentokrát se roadshow konalo přímo u dealera CarTec Praha. Ráno vstávám a pouhé čtyři stupně. Naštěstí hlásí přes den polojasno až jasno, takže se snad teplota zvedne. Vyrážím po deváté ze Štětí a vlastně jedná se o naše první letošní svezení. Vyhýbám se díře ve vozovce a zcela nové pneumatiky pěkně zaplují. No opatrně, snad se ty debile hned po pár metrech nerozmázneš. Dorážím do CarTecu, už je obstojných jedenáct stupňů, jdu se registrovat a stroje už čekají. Mám dvě jízdy, obě na naháčích. První na řadě je F 900 R, sice jsem ho jel už loni, ale velmi zaujalo.



Usedám za řídítka, ergonomie známá, posed příjemný, o něco více pokrčené nohy. Vyrážíme a hned si všímám silného spodku motoru, minimum vibrací a intuitivního řízení. Brzdo s dostatečnou silou, ale ne kousavé. Rychlořazení funguje nahoru a dolů výborně, samo chce to trochu otáčky. Na dálnici holku otevírám, a jede fakt dobře. Do zatáček jde velmi lehce a je v oblouku stabilní. Ani nemám pocit potřeby jiného naladění podvozku, není to ani tvrdé a ani výrazně měkké, vlastně jsem si ani nevšiml, že by mohlo být něco lépe. Po dojezdu si povídám s Honzou Švejnohou, prodejcem a oba se shodujeme na výroku velmi dobrého univerzála na pouliční boje a za město. Motorka na vyblbnutí i pro rohlíky. Znovu se utvrzuji, že mi takový stroj vyhovuje, že je to prostě taková prima hračka.
Druhá jízda je tu a já usedám za řídítka S 1000 R.



Prostě nahaté RR, ale jen 165 koní a velmi nízká váha 199 kg v plné polní. Geometrie je již trochu agresivnější jak u F 900R, více zalomené nohy a celý předek je tak nějak níže. Jsem více předkloněný a níže na řídítkách. Startuji, motor ševelí, rozjíždíme se a zdá se vše normální. Až teda na řízení, ta motorka se hned velmi lehce vede. Jedeme dále a já poznávám její kvality. Do středního pole otáček motor jede normálně, pak už z toho je slušný dynamit. Váha je zde více na rukách, po jízdě to cítím. Rychlořazení – tak asi to nej co jsem měl možnost vyzkoušet, prostě jen pin pin pin padá to tam samo a je jedno jestli nahoru nebo dolů. Měl jsem sice o něco silnější bajk, ale také o 80 kg těžší. A je to sakra znát, jak se to dere dopředu. Paráda. Zkouším mapu Dynamic a Road, je mezi nimi rozdíl především v tvrdosti pružení a odezvě motoru na plynu, a to výrazně. Dynamic je místy trochu uskákaný, ale nevytřese duši. V podstatě, kdybych nezkusil Road, zdálo by se mě to i normální. Co mě však zcela dostalo, je jízdní projev, to jak ta motorka poslouchá, jak padá do zatáček a jak je v oblouku stabilní. Bože to je návykové. Zatím jsem nic lepšího neřídil. Jízda končí a já vracím motorku. Honza vidí ty vykulený oči a říká, jede to pěkně viď? Jo zatraceně pěkně. Na první letošní den v jedné stopě a hned takový nával adrenalinu. Boží.
Vyrážím dom. Najednou se mi moje GS zdá jako strašně velký, kouřící autobus. Naštěstí to za Prahou trochu opadá a na Dubskejch zatáčkách už zase ukazuje, že to není vůbec pomalý stroj, ale v celku slušný atlet na štaflích. Prostě zas jednou super den.