Cesta na Šumavu BMW R 1250 GS

Vlastník	DejvGSR
Vloženo	21.4.2021
Aktualizováno	6.8.2021
Zobrazeno	6 790x

Už velmi dlouho jsem uvažoval o jízdě prostě někam, někde přespat, jet dál, něco vidět. Vyčistit si hlavu. Bez organizace, bez přípravy, prostě ráno sednout na motorku, zadat cíl a jet. Posledních čtrnáct dní v červenci jsem měl dovolenou. Se ženou jsme byli čtyři dny na Šumavě přímo ve Špičáku u Železné Rudy. A moc se nám tam líbilo. Navíc ty parádní silnice s pěkným povrchem a spoustou zatáček. To bych si měl projet i na motorce.
Ve středu 28.7.2021 v průběhu dne mi stále letí myšlenky: dva dny, nocování pod stanem, sám já a můj stroj a nekonečné zatáčky. Nakonec přemlouvám své líné druhé já, dostávám povolenku od rodiny, balím to nejdůležitější a stejně tak trochu plánuji. Tři cíle – nové muzeum u Benešova Svět Škodovek, kemp Annín a poznání okolí mezi Železnou Rudou, Modravou a Kvildou a poslední cíl, na cestě zpět muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Ve čtvrtek dopoledne sedím na stroji a do BMW navigátoru VI tlačím cíl cesty. Moc mi to nejde, navigátor používám poprvé a tak trochu nevím, jak dostat na trasu i průjezdní body. Nakonec to zjišťuji až v pátek ráno v kempu, kdy nastavuji cestu dom. Každopádně zadávám výpočet trasy jako zatáčky, tak uvidíme. Dobrodružství začíná. Vyrážím a v Liběchově na pumpě tankuji Vervu. Následně mě navigace vede tak trochu nudně z Mělníka na Novou Ves a dále po novém obchvatu okolo Slaného. Kladenskou dálnicí pak kolem Ruzyně na pražský okruh směr Benešov. Peklo Prahy mám za sebou a jedu po D1 směr Mirošovice. Navigace mě však táhne dál až na sjezd na 29 km směr Vranov, Přestavlky a Borku. Cíl je muzeum Svět Škodovek v Mrači u Čerčan.

Musím uznat, že jsou tam opravdu pěkné kousky – závodní a okruhové speciály, prototypy, užitkové vozy, trenažéry autoškol a další speciality.

Nejvíc mě však zaujali prototypy Škodovek ještě před návrhem Favorita.

No a závodní auta – prostě paráda a doporučuji do muzea zavítat.

Následně mě měla navigace vést silničkami až do kempu Annín. Těsně však za Konopištěm byla uzávěra silnice. Navigace umí i volbu objížďky, ale já v tu chvíli nevěděl co s tím. Něco jsem tam vynuloval, něco nastavil a navigace mě začala vést snad cestou domů. Takže několikrát zastavit, nastavit nový cíl a jet. Bohužel se toto opakovalo ještě třikrát, v létě se snad všude zbláznili a je všechno rozkopaný. No, každopádně jsem poznal další kout naší krásné země po zapadlých cestách různého charakteru povrchu a plných zatáček. To už jsem měl v navigaci jako cíl Železnou Rudu, kde jsem chtěl na BENZINĚ natankovat Vervu a dát si párek v rohlíku s belgickou omáčkou. Silničky mě dovedli do obce Rabí s překrásným hradem a dále do Sušice.

Sušické nábřeží je nádherné, po řece Otavě sem tam projížděli vodáci na kánoích. Velmi krásný úsek cesty je ze Sušice do Železné Rudy přes Hartmanice. Kvalitní asfalt, dlouhé rychlé zatáčky, ale také utažené v serpentinách. Tento den jsem to jel ještě dvakrát, později večer po ubytování v kempu. Do Rudy dorážím kolem půl šesté odpoledne, tankuji palivo a dávám si výbornou klobásu v bagetě s belgickou omáčkou. Krom snídaně ráno doma vlastně první jídlo dne, a taky poslední až na pivko v kempu. Do navigace tlačím pozici kempu Annín a vyráží, Zbývá 26 km. Opět se vracím na Sušici a pak po přejezdu Otavy prudce odbočuji do prava na nádherné rychlé pasáže zatáček opět s velmi kvalitním asfaltem. Vjíždím do kempu. Doufám, že se přifařím k nějakým motorkářům, že večer nebudu sám, ale omyl, v kempu po motorce ani vidu ani slechu. Rychle stavím stan a v plánu mám ještě do západu slunce stihnout projet další silničky v okolí. Využívám funkce „Okružní jízda“, už se mi celkem daří navigaci ovládat. Zadávám vzdálenost 60 km a vyrážím z kempu za dalším dobrodružstvím. Musím uznat, že navigace vybrala dobře. Z kempu přes parádní úsek zatáček na Hartmanice, dále pak na Chlum a Petrovice u Sušice, Maršovice, Drouhavec, Ujičín, Kolinec, Hrádek, a přes Sušice zpět na Annín. Protože ještě nemám dost a stále slunce na obzoru, vydávám se na Modravu. Do kempu se vracím kolem půl deváté večer. Za sebou spoustu krásných úseků silnic plných zatáček a nádherných výhledů do kaňonů řek Otavy a Vydry. Krátká sprcha a rychle do kempové hospůdky. Natočíte mi ještě pivo, zní má otázka u výdejního okýnka. Natočím, máte ještě 44 minut. Nakonec byly pivka tři. Super den, 506 km v sedle.