BMW R 1250 GS (2021)

Tak mám na Baworáku najeto cca 3200 km. Něco v Čechách, něco pak po Alpách a i u moře ve Slovinsku. Předně, motorka plně splnila má očekávání a v něčem i výrazně předčila. V průběhu času jsem si zcela zvykl na ovládání směrových světel, už mi to nedělá žádný problém, multifunkční ovladač je fajn. Na vyklápění bočního stojanu také už nekoukám jak puk, a o válce jsem přestal zakopávat. Stupačky prozatím originál, nějak necítím najednou potřebu měnit, ale nikdy neříkej nikdy. S kardanem a jeho projevem již také žiju, horší je to s Metzelerama Karoo 3, jejich vibrování a hučení. Doslova jsou nepříjemné při dosažení 70 km/hod, kdy se snad sčítají veškeré vlnové frekvence a je to fakt vopruz. Ať hledám, jak hledám, nenacházím krom projevu pneu nějaká negativa. Možná snad, že člověk zvyklý na motorky 150 koní + při vyšších rychlostech (nad 180 km/hod) již GS tak dobře nezrychluje. Má také trochu nervózní předek, především při rychlé akceleraci a pak při velmi vysoké rychlosti. Proto je tam také standardně montovaný tlumič řízení. Také některá konkurence má přeci jen jemnější rychlořazení a i mechanický projev řazení není úplně perfektní. Tak trochu surovější projev. U Rychlořazení určitě doporučuji mít otáčky nad 5000, pak to jde nahoru jak po másle, dolů je to snazší, úplně v pohodě. Ale pozor, stačí malinko ubrat plyn a je vše rozhozeno, či při podřazování se dotknout plynu. V podstatě ten elektronický plyn – občas se nechtěně dotknu a motor už reaguje, překvapivě za jízdy dosti citlivé. Ale přechody velmi, velmi jemné, žádné ON/OFF. Tohle mají ti kluci baworský vyladěný suprově. V silném větru a při rychlostech nad 120 km/hod to trochu vlaje. VFR 1200 F byla teda stabilnější, ale porovnávám zcela rozdílné koncepty mašin, cenduro na štaflích proti těžšímu superbajku. Ergonomie posedu, no prozatím jsem na lepší nejel. Sedlo Rally – za mě velmi pohodlné, opět asi to nej co jsem sedlal. No po čtyřech dnech jízdy ale stejně cítím boční části prdele u přechodu do stehen, prostě otlačené a odřené od oblečení při kontaktu s boky sedla. Vždy mě překvapuje, kolik lidí řeší přední štítek. Mám ten krásný žlutý štítek jako HP či Rally. A upřímně, jezdím ho v dolní pozici. Proč, protože mi krásně vzduch jde na ramena a celou helmu, v podstatě to pak nedělá žádné turbulence na přilbě, ale krásně rovnoměrně rozprostřený tlak obtékajícího vzduchu. Co je však pro mě ještě důležitější, je v tomto nastavení pak přirozené větrání jak u oblečení, tak u přilby. Při posledním testování Triumpha Tigera 1200, kde byl štít vysoký, snad až do nebe, jsem byl nemile překvapen, jak jsem se za jízdy přehříval, nevětralo to, a dokonce tam byl i chvílemi podtlak. Již nikdy více, radši když trochu fouká. Ještě k té geometrii, vypadá to, že při jízdě ve stoje budu potřebovat přeci jen nástavce na řídítka, jsem trochu více přihnutý. Není to jen můj pocit, řeklo mi to již více lidí. Uvidíme. Asi to nejlepší na motorce je pak motor a především ten elektronický podvozek. Motor skutečně je schopen točit v pohodě do 8000 ot/min, pak už to nějak dramaticky nezrychluje a je lepší přeřadit. Jeho chování ve velmi nízkých otáčkách, tak kolem 2000 ot/min je perfektní, nevibruje, necuká, jemně reaguje. Přechody ze zavřeného plynu do plna i ve velmi nízkých otáčkách velmi jemné, jak jsem psal výše, tohle je fakt dobře odladěno. A je jedno, jaká je tam palivová mapa. Co však z tohohle motoru dělá klenot, je jeho spotřeba. Letošní Alpy a moře průměr 4,6 l/100 km. Neuvěřitelné. S VFR 1200 F při stejném režimu jsem se nedostal pod 6,1 l/100 km. Kluci vždy už hledali pumpu a já měl stále dojezd kolem 130 km. No a podvozek – první motorka, u které neřeším, po čem jedu. Tohle fakt funguje skvěle, ne nadarmo je tak vyhledávaná pro svoje pohodlí. A telelever, že není odezva? Odezva je, ale trochu jiná, než je člověk zvyklý. „ Hele kámo, já vím, že to víš, ale jenom pro pořádek, přejeli jsme kamínek, vše je v pohodě, nemusíš to řešit“. Prostě víte, co se děje pod koly, ale vůbec to nestresuje. Na dlouhé cesty opět vynikající. Té motorce je pak fakt zcela jedno, co ji předhodíš: asfalt, šotolinu, štěrk, (teda až na hluboký písek či pořádné bahno – váha je prostě znát), rychlé, pomalé, utažené zatáčky, stoupání či klesání, prudké brzdění, náklad na palubě. Nic ji nerozhodí.
Je však pravdou, že dokonalá univerzální motorka na vše neexistuje, ale GS se tomu zatraceně blíží. Že u toho nejsou už takové emoce……. No v mém věku je mi to fakt už jedno. Užívám si jeho vlastností, dokud to jde.