Kawasaki Ninja 250R (2008)

Kawasaki Ninju 250r jsem chtěl již delší dobu. Když jsem se konečně odhodlal pro její koupi, začal jsem brouzdat na netu a hledat tu správnou. Netrvalo dlouho a brzo jsem narazil na tu pravou. Poměr cena vs stav byl více než dobrý, a tak nebylo nad čím přemýšlet.
Tak, motorka by byla. Jenže 400 kilometrova vzdálenost a absence vhodného vleku pro její přepravu mi situaci stěžovali. Začalo tedy shánění vleku, jelikož mám pouze klasický přívěs do 750 kg a na něm se mi motorku moc vézt nechtělo. Ještě tu byla varianta, že bych zpáteční cestu odjel na ni sám. To byl taky můj původní plán. Ovšem vzhledem k počasí, které při převozu panovalo a chybějícímu vhodnému oblečení, jsem rád, že nakonec vše klaplo a vlek jsem sehnal. Sehnal jsem ho od kamaráda mého kamaráda.
Vše by tedy bylo. Večer před cestou si tedy jedu pro vlek ke kamarádovi. Vlek zapřáhnu a odjíždím. Ovšem zanedlouho zjistím, že ani jedno světlo na vleku nejde tak jak má a spíše to připomíná světla na diskotéce. A tak začíná zkoumání co je špatně. Musela být vyměněna celá zásuvka... téměř za hodinu je vše opraveno a v pořádku. Jde se spát a ráno vyjíždíme.
V sobotu ráno vstáváme kolem šesté ráno a vyrážíme. Vyjíždíme ze Šumavy a míříme do Slavkova za Brnem. Vše jde jak po másle. Kilometry utíkají a cesta není tak nudná Před obědem jsme na místě a já jsem natěšený a zároveň napjatý. Potřesu si s rukou prodejce, který následně otvírá vrata od garáže a já ji prvně mohu vidět. Napětí ze mě opadavá a vím že ji musím mít S prodejcem prohazuji pár slov o motorce a zanedlouho uskutečňuji zkušební jízdu. Je to moje vůbec první jízda na silnici (do té doby enduro). Hned zjišťuji, že je ta pravá a že mi sedí jak pr*el na hrnec Je tedy rozhodnuto, beru ji. Podepisuji kupní smlouvu, zaplatím a je hotovo. Ninja je moje.

• 

  Přeprava Ninji a zastávka na Mekáč