276 km
V poslední době počasí motorce moc nepřeje. Je zima a často prší. Abstinenční příznaky se nedostavují jen díky slušnému skóre jarních vyjížděk, které už máme na kontě.
Na sobotu jsem připravil hezkou, 355 kilometrů dlouhou trasu, ve které projedeme Krušné hory od Ústí nad Labem po Klášterec nad Ohří.
Prázdná nádrž motorky nekompromisně určila počáteční směr a první zastávku. Dál už frčíme podle navigace. Míříme ze Stodůlek na sever přes Horoměřice a Kralupy nad Vltavou do Velvar. Slunci se nedaří prorazit šedé mraky a skoro se neotepluje. Po necelé hodině jízdy přehodnocujeme plány. Nemá cenu jet do hor se zaťatými zuby a nudlí u nosu. Schvalujeme nový, strategický plán – pojedeme do Kačic na zmrzlinu. 
Ve vesnici Páleč nás ovšem čekal nevšední zážitek, který se postaral o zábavu na příští hodinu a půl. V trávě hned u silnice se poflakuje červeno modrý papoušek! Od prvního pohledu není moc v kondici. Naše snahy o odchyt rázně ukončuje přeletem přes plot do zahrady. Protože je ale moje žena i přes všechny své alergie velkou milovnicí zvířat, intervence tím nekončí. Voláme do nejbližší záchranné stanice, na 112 i nejbližší městské policii. Nikde nám nepomohli. V domě, ke kterému patří zmiňovaná zahrada nikdo neotvírá. V sousedství mi řekli, že papoušek není místní a motá se tu už asi třetí den. Nechápu, že to nikdo neřeší! Přes mobil hledám nejbližší otevřené potraviny, abychom měli ptáka na co lákat. Zatímco já jedu do šest kilometrů vzdálených Klobouků pro nějakou baštu, snaží se Kačka papouška „ukecat“. Na druhý pokus nám otevřel majitel zahrady a souhlasil s odchytem. Kačka se zepředu snaží papouška zaujmout jablíčkem, a protože bůhví proč v motorce nevozíme síť na ptáky, se já pomalu blížím zezadu s tričkem v ruce. Dal nám přesně dva pokusy. Pak přeletěl na vedlejší zahradu, kde se usadil v koruně vzrostlého ořešáku. Dost vysoko, aby nám nedal žádnou další šanci. Necháváme ho tedy svému osudu.
Lovem jsme se celkem zahřáli, navíc se konečně roztrhaly mraky a slunce si na nás posvítilo. Plánovaná zastávka ve zmrzlinárně v Kačicích rázem přestala vypadat jako sebevražedná akce. Zmrzlina je skvělá – jako vždy. Míjíme Lány a noříme se do Křivoklátských lesů, které opouštíme až po pětatřiceti kilometrech v Žebráku. Nastal čas oběda. Přes internet hledáme nějakou dobrou restauraci. Nakonec se zadařilo v Hořovicích. Restaurace Ranch nabízí skvělou kuchyni, příjemné prostředí a milou obsluhu.
Po výtečném obědě pokračujeme údolím Litavky směrem na Příbram. V Hluboši odbočujeme na Dobříš. Začínáme mít starosti s počasím. Na sever a jihovýchodně od nás už prší. Chvíli doufáme, že se nám podaří prokličkovat mezi mraky. Hlásili sice občasné místní přeháňky, ale že někde u Cholína vjedeme do deště a bude téměř nepřetržitě pršet celý zbytek cesty do Prahy, jsem nepředpokládal.
Oblékáme nepromoky. Následující půl druhé hodiny se nevzdalujeme od Vltavy. U známého motorkářského kiosku „Na vyhlídce“ u Rabyně nestojí ani jeden stroj! Není divu. Komu by se taky chtělo moknout? Když už narazíme na nějakého motorkáře, schovává se v autobusové zastávce. Nám je ale celkem fajn. Nebýt toho, že se mi v rozkroku udělalo malé jezírko a voda si našla cestu dvojitým zipem ke spodnějším vrstvám oblečení, stejně jako kolem bot a trošku pod helmou, tak si nemůžu stěžovat. Kačka hlásí návrat zimy. Zkracuji proto poslední část cesty po Pražském okruhu.
| Vlastník | SlimM | |
|---|---|---|
| Vloženo | 11.4.2016 | |
| Aktualizováno | 20.7.2020 | |
| Zobrazeno | 3 366x |
HODNOCENÍ PROFILU OD 49 UŽIVATELŮ
jinač jsme v neděli byli v Prachovskejch a je tam strašlivě sucho + kůrovec, takže se tam krajina podstatně mění-až děsivě. Polští turisté i přes všude přítomné cedule "Zákaz kouření a rozdělávaní ohně pd pokutou x tisíc" kouřili za chůze, místo kochačky. Nevím co z toho měli.
Buďme rádi za tu vodu. Jinak opět hezké snímečky