BMW R 1200 GS Adventure (2008)

4.den...
Po snidani vyrážíme... je pod mrakem, fouká, 17stupňů a mistňáci mají čepice a péřovky.
Už asi ani nemá cenu říkat, že zatáčky, asfalt a výhled jsou fantástico ... ale je to tak.
Co nám teda zůstalo za dnešek v hlavě zásadního ?
1. cestování je krásné a je jedno jak a kolik vás je.
Dnes jsme potkali pár z Německa s 3tří letou holčičkou . Jsou tu na dva měsíce . Vše mají sebou .
Spí ve starém VW na kterém mají loď a za sebou táhnou upravený vozík kde jsou 2 kola + dětský vozík za kolo , motorka, serf a 3 super velké skříně na cokoliv
2. Smekám nad chytrostí ovčádských psů.
Dnes jsme měli možnost je pozorovat v akci ...
Nevěřil bych jak to mají zmáklé
3. Stále platí , že nejlepší je jíst u místňáků.
Dneska jsme si moc pochutnali v malé restauraci přímo na pláži.
Sice na plastových židlích ale jídlo luxusní
Dnešek končí jak začal.
-Zase už ležíme v pelechu.
-Zase jsem úplně KO
-Zase jsme měli víc vina nežli je zdrávo
-Zase je nám fakt krásně
-Zase se už těšíme na zítřek
Najeto 317km ?... začíná to být denní standard

5.den
9 hodin spánku ... není to krása a to jsme vstávali “na budika”
Ke snidani konečně vajíčka ... to zde není standard.
Už je znát, že balíme denně ... jsme rychlejší a rychlejší
Odjíždime sice ve sluníčku ale dost fouká a je chladněji. Poprvé bereme jégrovky a druhou thermo vrstvu.
Cil pro dnešek ... okruh pouze hory... 250km ... doba jízdy 4,5 hodiny .
Asi po 10min hlásím do kecátka...
Je mi vedro, že jsem tě poslouchal, už se tou předpovědí nebudeme řídit ...
... Honza ale tvrdí, že předpovědi nekecají.
A nekecali ani dnes ... ... do půl hodiny teploty padají a vítr dost zásadně přidává na intenzitě.
Když přijíždíme na nejvyšší bod tak už máme oba i teplejší rukavice a na teploměru 5 stupňů !
Místy létají větve a nárazy jsou opravdu drsný ...pocitovka tak na -2
Ty naše velký hovada a ještě s kuframa mají najednou efekt jak plachta na lodi ... nic moc.
Snažím se dost hnusnou chvilku vylepšit vtipem “ silnice SS 125 chybu neodpouští
“ měl jsem pravdu ??? asi za dvě minuty dostávám takovou ránu z leva, že málem padám ...
Chvilkama jedeme s nohama těsně nad asfaltem a v náklonu solidní zatáčky
Takových nečekaných chvilek zažíváme čím dál víc.
Hory jsou prostě všude nevyspitatelné.
V tu chvíli oba víme, ze sranda končí a jízda nás přestává bavit .
Jedeme dolů ... no to ale není tak snadné.
Zastavujeme za větrem na sváču a jdeme vymyslet co dál.
Když tak kecáme, tak najednou slyšíme kňučeni ... “ ty vole, co to je “ povídá Honza... tohle nejsou ani ovce ani kozy kterých je všude víc než dost...
Fenka s třemi štěňátky.
Dělíme se o salám Krahulík
Volíme variantu prvního většího města a odpolední relax ... jsme unavení.
Stavíme v Nuoru.
Konec světa, ani noha, jak po epidemii.
Ulicemi létají diky větru odpadky, větve, prach a my nemůžeme najít ani jednu otevřenou hospodu .
Nakonec se chytáme v jedné,která je ale pouze na předchozí rezervaci.
Jsou hodní ... dostáváme stůl. Jídlo OK, ale v tomhle městě duchů zůstat nechceme.
Ještě v restauraci bereme našeho nejlepšího kámoše booking.com a hledáme hotel na pobřeží .
Hotovo ... 45 min jízdy a jsme na hotelu.
Od 3 hodin se povalujeme na pokoji plánujeme naše poslední 2 dny a nabíráme sílu.
Dnes pouhých 174 km
Vydrželi jsem to hodinu
Oblékáme se a hurá do města.
Fouká jako sviňa nechápeme to...
Kupujeme pár dárků a jdeme mezi místňáky do kavárny. Je plno ..dobré znamení. Popíjíme vinko a je nám fajn
Po návratu na hotel zjišťujeme ze zpráv a z telefonátu do Prahy, že jižní Francie zápasí se silným větrem a vichřice zasáhli i Korsiku a Sardinii ... takže už vime odkud vítr foukal .

6.den
Po profoukané a chladné noci, kdy jsme s Honzou ve 3 ráno na sebe vzali i thermo trika a Honza i jégrovky vyrážíme dohnat včerejší zatáčkový deficit .
Teploty lítají od 17 k 10ti stupňům, vítr slábne a sluníčko svítí.
My hltáme jednu lepší silnici za druhou.
Dnes hory, vinice malá i velká města a málo zastávek ...
Kolem 15:00 přijíždime k našemu posledními noclehu na ostrově, kde to všechno začalo.
Auto vidíme na ulici a domácí nás vítá s telefonem v ruce a pomocí překladače nám pouští větu v češtině ... “ ráda vás vidím, váš vozík jsem prodala za 2000 € ”
Je s ní prča ... komunikuje pouze Italsky a ke všemu používá mobil .
I tak se dá podnikat .
Dnes ...276 Km
Koupačka a hurá do města.
Docela jsme se prošli ... cca 3 hodiny.
Olbia je moc pekně přístavní město plné uliček a kaváren.
Vinko, pivko a pizza

7.den
Končíme ...
Ráno balime ... hurá věci do auta a vyrážíme na náš rozlučkový okruh po severní části ostrova a zpět přes hory... tentokrát “ na lehko” bez kufrů.
Sluníčko maká na 1 a vítr už je konečně v řiti .
Po třetí jsme už zase u auta, prevlíkačka na ulici , kurtujeme motorky na vlek a chceme vyrazit.
Nefunguje světlo u přívěsu ... pak že se nic nepo..e.
Žárovky jsou v pohodě! Ach jo . Jedeme budeme to řešit až v přístavu...
Dnes krásných závěrečných 225km
Najíždime na trajekt a zítra ráno už budeme v Livornu a večer doma

Asi je to normální, člověk se neubrání rekapitulaci a porovnávání ...
Celkový dojem vynikající jsme opravdu nadšení.
Jediné co bych místňákům asi vytkl je nepořádek.
Ostrov je opravdu nádhernej ale je málo košů a jim nedělá problém odhazovat cokoli na zem
Snad se to naučí ... protože jsou strašně přátelští, milí a ochotní
Gastronomie luxusni
A hlavně ta jejich kultura/ mentalita ... posedávat v kavárnách popíjet kafe a vino a pořád a pořád si povídat .
Z motorkářského pohledu...
Silnice, zatáčky a pestrost možností ježdění asi opravdu to nejlepší co jsme s Honzou zažili
Loňská Korsika dostává 2.misto
Pár čísel a důležitých faktů:
Celou dobu jsme nevytáhli nepromoky
Honza ztratil svou BMW čepici
Počet pruserů 0
Počet karambolů 0
Počet km 1663
Zážitků milión