Triumph Street Triple R (2017)

V neděli dopoledne bylo kolem nuly, ale nebe bylo ze dvou třetin čisté a bylo slunce. Uvažoval jsem o motorce, ale sedl jsem na horáka a hodinu jsem jezdil po lese. K večeru se zatmělo a začal padat droboučký sníh. Pochopil jsem, že to je konec sezóny a rozhodl jsem se uložit motorku k zimnímu spánku. Najel jsem od konce června asi tři a půl tisíce kilometrů. Schoval jsem ji za auto. Ještě doliji benzín do (plechové) nádrže a přidám nějaké aditivum. Asi udělám něco s řetězem. A vyndám baterku.

Jak jsem psal v prvních dojmech, ke zpětným zrcátkům na R musím sklonit hlavu a současně ji vychýlit na stranu. Když jsem Streeta vezl z prodejny, skoro jsem za sebe neviděl, neměl jsem ten grif, který jsem objevil až později. Byl jsem trochu vyděšený. Vrátil jsem se a ptal jsem se, zda se s tím nedá něco udělat. Nedalo. U Duků jsem jenom pootočil hlavu a viděl jsem perfektně, co se děje vzadu.

V listopadu jsem zajel do prodejny a sedl jsem si na nejvyšší typ RS, který má jiná zrcátka. Má je namontovaná na koncích řidítek a jsou podstatně níž, než na verzích S a R (moje verze). Viděl jsem perfektně a objednal jsem je. Byl čtvrtek večer a jim z Anglie (nebo z nějakého centrálního evropského skladu) chodí zboží vždy ve čtvrtek, takže objednané zboží by mělo být příští čtvrtek. Zavolají mi.

Zavolali, že omylem přišly jenom šroubky. Další telefon byl po dalších 14 dnech resp. dokonce až v pátek. Zboží přišlo. Chtěl jsem si zrcátka nechat namontovat, ale nechtěl jsem věc odkládat a vyzvedl jsem si je. O víkendu nastala chvíle pravdy. Začala montáž. V plné míře se projevila moje šikovnost. Když jsem namontoval první zrcátko, všiml jsem si, že jsem na řidítku nechal spirálu od zámku na předním kotouči. A spirála nešla přes zrcátko přetáhnout. Takže demontáž, spirála pryč a znovu montáž. Pak levá strana řidítek.

Demontáž původních zrcátek jsem nechal nakonec, co kdyby se mi nepodařilo nová namontovat a původní by již byla odmontovaná? V destrukci jsem silný. Ale narazil jsem. První věc – šroub má hlavu s hvězdičkou. Hvězdičku jsem našel, ale bit mi vyskočil, drážky jsem ožužlal a dál to nešlo. Na druhé straně jsem s tím vůbec nehnul. Jel jsem koupit nové bity, pro jistotu i větší. Po návratu jsem zjistil, že ten větší byl správného rozměru. Takže nový pokus. Nešlo to. Zavolal jsem na pomoc tchána, který umí všechno. Rvali jsme to ve dvou. Četl jsem něco o šroubech na motorkách a zjistil jsem, že se proti vyklepání zajišťují Locktitem. V daném případě (jak jsem později zjistil) modrým. Levé řidítko jsme ve dvou zvládli. Pravé nešlo ani ve dvou (jeden tlačil osově, druhý točil pákou prodluženou trubkou), protože jsem ho ožužlal. Takže odvrtání hlavy šroubu. Vrtáky se točily (malé otáčky, velký přítlak), ale žádná špona, žádný pokrok. Zkoušeli jsme menší průměr vrtáku. Také nic. Extrémně kvalitní ocel – na zrcátka!!! Tchán vytáhl svůj nejkvalitnější vrták a konečně to začalo jít. Až do jeho zlomení. Nebudu to protahovat - po dvou hodinách oba zpocení a vysílení odvrtali hlavu toho britského šroubu.

Pak jsem to šel projet a je to nádhera. Mnohem jistější pocit při jízdě, přehled, co se děje za mnou, je mnohem lepší, pohotovější. Je tam jedno drobné negativum - motorka je teď v řidítkách o něco širší, měřeno od okrajů zrcátek. Bylo to 89 cm a teď je to 95. Myslím, že to v kolonách ani nepoznám.