Jawa 350/639 Chopper (1996)

Nechci se nijak rozepisovat, ale pokud by někoho zajímalo, jestli na Chopperu stále jezdím, chtěl bych uvést, že motorce rozhodně nedopřávám odpočinku.
Protože se mi loni tachometr zakulatil na krásných 50 000 km, rozhodl jsem se přes zimu pro generální kontrolu stavu motoru. Nakonec došlo k repasi klikové hřídele, výbrusu válců (teprve první) a k nějakým preventivním úkonům v převodovce za zkušeného dohledu mého kamaráda Pytláka z Hradce Králové. Chtěl bych ovšem říci, že nebylo v motoru nalezena žádná zrada a opotřebení motoru bylo celkově opravdu nízké. Ale protože jsem tento zákrok řadil i do příprav na moji letošní dlouhou cestu a motor už byl otevřený, každý díl, který byl trochu opotřebený, se dal nový. Nechtěl jsem šetřit na stroji, který mě má vozit další roky a rozhodně nebude na prodej. Nejvíce nákladná byla repase kliky, nové hliníkové čelo, výstupní hřídel se 16z kolečkem a výbrus s písty.
Letos na jaře přišlo na řadu testování a zajíždění. Bohužel se motocykl nedařil vůbec zajet a stále se zadíral na pístech. Po 1 300 km jsem dokonce naměřil v jednom válci pěknej schůdek a vůle na kroužku neuvěřitelných 1,5 mm. Co se tam odehrálo, těžko odhadovat. Došlo tedy v krátké době k novému přebroušení (druhý výbrus). Těšil jsem se, že odpadnou potíže se zadíráním, ale k mé smůle bohužel. Oilmaster nastaven na zajíždění, benzín ještě přimazáván přímo do nádrže, jehla úplně nahoře, nic z toho však potížím nezabránilo. Motorku dokázal vyléčit až Ivoš (taktéž z Hradce). Když byl motor ještě rozpůlený, opravoval mi kliku, tentokrát pomohly jeho zkušenosti při přetryskování karburátoru. Motor se již nezadíral, negativním jevem se však stalo navýšení spotřeby. Každopádně to byl velice důležitý krok.
15. července jsme s kamarády, které jsem získal při návštěvách Maďarska v předchozích letech, vyrazili na naší cestu přes PL, BY, RU, FIN, EST, LV, LT, RU a zpět přes PL. Sestava se skládala ze třech Jaw 350 a jedné Lady 1 500. O cestě se zde nechci rozepisovat, to zatím nemám v plánu. Pouze bych chtěl napsat, že všechny stroje to na měsíc trvající cestě zvládly na 1*. Vozidla prodělaly pouze běžnou údržbu nebo drobné opravy, které téměř neovlivňovaly spád naší cesty na trase přes 6 000 km. Můj tachometr napočítal přesně 6 226 km. Maďaři to mají domů ještě pěknej kus cesty.
Když už jsem si myslel, že mám trable za sebou, přišla studená sprcha. Úplně první cesta po návratu z Ruska měla cíl Hradec. Chtěl jsem se především pochlubit se zdařilým absolvováním cesty a poděkovat za pomoc při přípravě motoru, ale přesně v polovině cesty na úrovni Jičína se motor zastavil. Nejprve jsem byl ještě klidný, očekával jsem, že po krátkém ochladnutí to pofrčí... Nefrčelo to. Nešlo s motorem vůbec pohnout. Ještě jsem se uklidňoval, že se třeba sekl pouze píst, ale tentokrát pořádně. Po absolvování zbylé cesty potupně na vozejku došlo na rychlý verdikt. Protože šli válce dolů jako po másle, ale pomocí ojnic nešlo otočit s klikovým hřídelem, zkáza byla jasná. Nezbývalo nic jiného, než opět půlení (motor vydržel pouze 10 000 km). Seklo se středové ložisko. Příčinou bylo pravděpodobně silné znečištění mazacího kanálku v labyrintu. Původ znečištění je však nejasný. Ložisko mám na památku a já již doufám, že mám minimálně do stavu tachometru 100 000 km od zadírání všeho druhu pokoj.
V závěru bych chtěl říci, že jsem nesmírně rád, že se mi ložisko seklo až doma, a proto to nebudu Chopperoj vyčítat. Vím, že mi to udělal naschvál, protože jsem se v něm rýpal, ale po ruském cestování měl se mnou trpělivost, nechtěl tam zůstat, ale vrátit se domů. Motor je nyní hlučnější, než z výroby, ale nechám ho radši být, on se na mě Chopper pak zlobí. Doufám, že budeme zase kamarádi a proveze mě zbylými evropskými státy.

• 

  Chopper v Moskvě

• 

  Varšava

• 

  Běloruská srazová samolepka

• 

  Moskva

• 

  Petrohrad

• 

  Finsko

• 

  Výměna svíčky

• 

  Vodní hrad Trakai

• 

  Kaliningrad

• 

  Jičín

• 

  Odtah z Jičína

• 

  Slavné ložisko