Honda XRV 750 Africa Twin (1991)

Poté, co jsem v létě 2013 na dovolené zjistil skutečnou spotřebu nejen benzínu, ale hlavně oleje, bylo rozhodnuto, že zimu stráví Afra u doktora. Nakonec zřejmě léčba stála za to, ale to, co léčbu provázelo, byl jeden velký zlý sen.

Začalo to tím, že podzim byl barevný a hezký a tak jsem stále odkládal zazimování a odjezd do servisu. Po nezapomenutelné cestě krajinou mého srdce (viz foto) se mi nedařilo odvézt Afru do servisu a tak jsem až první víkend v lednu půjčil vozejk, motorku pevně připoutal a vyrazil. Ujel jsem něco přes sto kilometrů, zastavil u táty na kafe, poněkolikáté zkontroloval kurty a vyjel na poslední část cesty. Dodnes přesně nevím, co se stalo, pamatuji si jen obraz ve zpětném zrcátku, kdy se na mě naklánějící se Afrika naposledy usmála a pak následovala rána, moje prudké zabrzdění a ticho. Dva kilometry před cílem cesty mi motorka hupsla z vozíku na silnici a pěkně si namlela čuňu.

A pak začalo martyrium. Jednak se zpočátku táhla oprava motoru, kvůli které jsem motorku do servisu vezl, jednak se ukazovalo, co všechno bude zapotřebí nakoupit, ale hlavně rozmlácené plasty se strašně těžko a draze sháněly. Originální díly jsem hned vyloučil, nákup toho, co bych potřeboval, by stálo stejně, za kolik jsem celou motorku koupil. Použité plasty na RD04 jsou ale docela vzácné a také nejsou zadarmo. Nejhorší byla maska, tu jsem nemohl nikde ani zahlédnout, natož abych si vybíral barvu nebo cenu. Pomohl mi švagr, který mi doporučil staršího pána, který umí svařovat plasty, a který se pustil do rekonstrukce na padrť rozbitého dílu. Bohužel, pán měl spoustu práce a tak se termín stále protahoval. Mezitím jsem zjišťoval, že tu chybí šroubek z masky, támhle chybí podložka, drobnosti, které jsem z asfaltu neposbíral, nebo byly nepoužitelné. Matičky zalité v gumičce, které drží plasty u sebe - jeden za 157,- korun, zapotřebí jich bylo 12. A tak dále a tak podobně. A bylo tu jaro, letos tak teplé, slunečné a smutné. A pak se ozval pán, že je maska svařená, což byl malý zázrak. A zároveň se ozval bratr, že mi na ebay sehnal zachovalou masku v jiných barvách. Nejdřív jsem mu vynadal, že za mě utratil spoustu peněz, nakonec jsem byl ale rád, protože svařená maska, i když to stálo spoustu pečlivé práce, prostě neseděla. A když už to vypadalo veseleji, zjistil jsem, že ohnuté a rovnané lešení prostě nejde bez pily a autogenu narovnat tak, aby plasty seděly, takže následovalo další shánění.

Mezi tím vším ale došlo k převzetí motorky ze servisu, kde proběhla hlavní oprava motoru. Před opravou se zjistilo, že přední válec má tlak cca 8,5 atmosféry, zatímco zadní jen asi šest. Svíčky byly všechny černé a zamaštěné. Gumičky s jehlami byly málo pružné a membrány na šoupátkách měly malinké dírky. Změřily se válce, a při rozebrání se ukázalo, že pístní kroužky zadního válce mají mezírku namísto půl milimetru více než půl centimetru. Naštěstí válce byly v pořádku, ovalita minimální, takže krom kompletní revize karburátorů se na válcích dělaly jen pístní kroužky a samozřejmě zábrus ventilů, těsnění a další potřebné drobnosti. Nakonec přišel den D, kdy jsem si pro Afriku přijel a nahatou, bez plastů, si ji odvezl domů. Poučen o zajíždění motoru v kombinaci s mou přirozeně opatrnou jízdou jsem si ani nevšiml malého výkonu motoru. To jsem postřehl až po ujetí téměř tisíce kilometrů, když jsem se začal odhodlávat k překročení 5 000 otáček a 100 kilometrové rychlosti. Ono vůbec se motoru přes 5k nechtělo a tak jsem se začal dotazovat. Následovala další návštěva servisu, seřízení podtlaků a nakonec objevení závady - nefungoval jeden ze dvou karburátorů. Po pročištění přívodu jedné trysky se dalo šoupátko do pohybu, znovu se udělaly podtlaky a při první zkušební jízdě mi málem utekla Afra mezi nohama. Aha, takhle to má být!

Je červen a pomalu se Afrika dostává do stavu, v jakém by měla být. Ještě je zapotřebí nechat zavařit pár malých prasklinek, plasty půjdou do laku a objednám polepy. Během celé té kalvárie jsem zjistil, že tu moji třiadvacetiletku mám moc rád. Takže jí dopřeju takový make-up, jaký jí bude slušet. Co se týká spotřeby, nevím, jestli mám dostatek dat k objektivnímu posouzení, ale vypadá to, že moc se toho nezměnilo. Spotřeba cca 60% opatrné jízdy po silnici a 40% v lehkém offu na první a druhý rychlostní stupeň je mezi 6 a 7 litry. Nejnižší s větším procentem silnice mám 6,2 a nejvyšší zatím 6,8 - tak uvidíme. Co je ale důležité, že zatím jsem nemusel dolívat olej, vypadá to, že tady se zadařilo.

A co se jízdy týká - mám za sebou první větší vodní dobrodružství - brody na Střele. Další ale čekají, takže slovy klasika, nekecat, jezdit!

• 

  podzim

• 

  Havárie

• 

  Maska - puzzle