Triumph Speed Triple SE (2009)

Bylo nebylo, tak začíná většina pohádek. Ale dnešní vyjížďka pro mě jako pohádka zrovna nezačala, už získat volný čas byl takřka nadlidský úkol ( sehnat hlídání ratolestí ).
U Globusu na mě banda (ze které jsem znal jen 2 lidi) čekala snad půl hodiny a já teprve nasedal na Speeda na druhém konci města. Řekl jsem si, no to je teda "ENTRÉE". Tak, aby to nebylo horší, tak okamžitý výstřel málem končí už po cca 2 km, kdy se plechovkář rozhodl na městské 4-proudovce z pravého pruhu odbočit samozřejmě bez směrovky do ulice vlevo. Řeknu Vám - nevěděl jsem, že umím tak brzdit. Dopadlo to naštěstí dobře a po gestikulaci (že je jednička ) jsem samozřejmě předpisovou rychlostí dorazil za bandou ke Globusu.
Po úvodní omluvě všem jsem se konečně rozhlédl s kým to vlastně pojedu. Kouknu napravo - Aprilie RSV na ní chlap jako hora, (myšlenka č.1 - toho se neudržím), kouknu nalevo - Bandit na ní moc fajn kluk a za ním "batůžek" s batůžkem (myšlenka č.1 - OK ti dají tempo). Pak kouknu před sebe - krásná zelená NINJA, kouknu výš a zelená pokračuje až k helmě. Celou tu zelenou parádu přerušil jen dlouhý blonďatý copánek ( myšlenka č.1 - no comment, myšlenka č.2 - snad si neudělám ostudu a nebudu za loudu).
Vyrážíme směr Opava-Bruntál-Rýmařov-Sovinec, ale já samozřejmě sucho v nádrži (fakt jsem nestíhal ). Takže v Polomi opět stojíme a pro změnu zase kvůli mě. Myšlenka - tak chlape seber se a aspoň od teď už nepruď.
Konečně může pohádka opravdu začít - slunce svítí, cesta suchá, teplota okolo 20, a plechovkáři ještě pijí kávičky na chatičkách.
Držíme zatím pěkně pospolu a zahříváme až do Opavy. Na výjezdu zvedáme tempo, cestu do Rýmařova známe všichni. A tak RSV a já začínáme topit pod kotlem(už ráno jsem v ústech cítil pachuť nedostatku adrenalinu), užíváme si krásných zatáček užasné cesty až do Bruntálu, kde čekáme na jen chvíli na zbytek. Krátká debata u okraje silnice vyústila v potřebu první kávičky na OMV v Bruntále. A každý nápad mívá násladky, a tak tentokráte v dobrém slova smyslu se na OMV k nám přidává další stejně "postižený" kolega.
Kávička dopitá a tak vyskakujem do sedla směr Rýmařov. Jestli je cesta do Bruntálu krásná, tak do Rýmařova je to paráda, krátké ostré střídají dlouhé táhlé zatáčky, nahoru, dolu, nuda opravdu nehrozí. Tentokráte si nijak zvlášť neujíždíme
Odbočku v Rýmařově a zbytek cesty trefujeme na poprvé (vedu celou skupinu, tak po všech mých průserech se fakt snažím ) a po krátké "enduro vložce" (jinak se ta cesta těšně před Sovincem nedá nazvat) dorážíme před hrad Sovinec. První co nás uvítá je zákaz vjezdu - neplatí pro členy parlamentu. No tak to teda ne!!! Páprdové můžou a my ne???!!! Nic takového značku ignorujeme a parkujeme rovnou před hospodou a uvažujeme kdo je v jaké politické straně nebo jakému ministerstvu vládne. (Já mám ministerstvo blbosti a průseru - co já se jich nadělal).
Následuje focení, velice krátká prohlídka brány hradu a všeobecná diskuse u šálku výborného čaje.
Cesta zpět se nese v podobném duchu, jen já se snažím držet tempo s RSV, ujíždíme a nakonec nestíhám ani já tempu RSV a tak se nějak ztrácíme navzájem, což mi snad bude odpuštěno
Postupně se banda dělí podle regionu domova a jen já a "Bandaska" s batůžky se ještě sjíždíme "u Hanky", abychom uzavřeli vystřel a jak to tak vypadá asi i sezónu.
A když to jako pohádka začínalo, tak i naštěstí končí. Nic se nikomu nestalo a tak žijí dodnes.

P.S. Všem účastníkům výstřelu děkuji, bylo mi potěšením poznat další stejně postižené. Ani netušíte, jak moc jste mi zvedli emocionální a duševní kondici. Ještě jednou díky a nashle v příští sezóně.