Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa (2007)

Po více jak dvouměsíčním čekání jsem se konečně mohl vydat do servisu pro opravenou motorku. Náročná operace se zdařila a pacientka je připravena podstoupit rekonvalescenci. Suzinka dostala kliku se všemi ojnicemi, písty i vyvažovacím hřídelem z K7 rozebrané v Jůesej na díly. Byl vyměněn rozvodový řetěz a obě vodící a napínací lišty. Ventily dostaly nová gufera a vodní pumpa těsnění. V servisu dostávám instrukce k záběhu motoru, který fakticky prodělal generálku. Mechanik si všiml dokonce sjetých brzdových desek v pravém třmenu přední brzdy (o kterých jsem věděl už před selháním motoru), za což mu patří mé velké uznání. Pečlivost v dnešní době rozhodně není častým jevem. Platím víc než tučnou částku na finální faktuře a vyrážím na krátkou projížďku po práci v okolí Prahy. Volnoběh motoru je zezačátku takový nemastný neslaný, otáčky se drží sotva na dolní předepsané hranici, ale jak přibývají najeté kilometry a nové vnitřnosti si postupně sedají, začíná se vše vracet k normálu. Pravidelný rytmus a jemné vibrace prostupující tělem jsou pro mě po dvou měsících nucené pauzy doslova balzámem na duši. Užívám si ten nádherný hluboký dusot stáda který hlukové normy ještě nestihly přidusit jako se to stalo druhé generaci Hayabusy. Na ten pravý orgasmus ve vysokých otáčkách si ještě musím pár set kilometrů počkat, v záběhu mám povoleno jen cca 6000 ot/min. Silnice podél Vltavy dolů na jih a zatáčky na březích vodní nádrže Slapy mi tak zase kouzlí na tváři úsměv. Svět je zase v pořádku. Vítej doma, holka moje!